Betlémská kaple byla založena v roce 1391 pražskými měšťany - kramářem Janem Křížem a dvořanem Hanušem z Mühlheimu - s výslovným určením, že kaple má sloužit pro kázání v češtině. Stavba byla z velké části vybudována na zahradě navazující na dvůr Křížova domu a její půdorys je nepravidelný, odrážející podmínky stavebního pracoviště.
V letech 1391-1394 byla kaple vystavěna a v období po roce 1402 se stal kazatelem a správcem kaple Mistr Jan Hus, čímž získala významný historický význam. Po husitských válkách kaple sloužila jako středisko církve pod obojí a roku 1609 ji získala Jednota bratrská v Praze. Po zrušení řádu byla kaple na příkaz Josefa II. odsvěcena a roku 1786 zbořena, což znamenalo konec její původní podoby.
Na uvolněném místě byl v letech 1836-1837 postaven klasicistní obytný nájemní dům čp. 255, který vydržel až do roku 1948. Před průčelím Betlémské kaple stával během středověku kostel sv. Filipa a Jakuba, jehož základy byly odhaleny v letech 1948-1949 archeologem Ivanem Borkovským během stavební obnovy kaple.
Extenzivní rozhovor o půdorysu ukazuje, že kaple je bez opěrných pilířů s jen několika málo obvodovými zdmi a s úzkým půlkruhově zaklenutým portálem kazatelny, jehož rám naznačuje perspektivní sbíhání. Interiér byl řešen stroze: trámový strop byl podpírán dvojicí pilířů a v prostoru překrytém železobetonovým stropem se dnes prezentují archeologické nálezy, včetně základů původního trámového stropu a základů pozdně gotické klenby z 16. století. Původní úroveň podkladu leží asi tři metry pod současnou dlažbou kaple.
Podle dochované dokumentace můžeme nejstarší část kaple rekonstruovat jako prostou románskou stavbu s obdélnou lodí a apsidou, která byla nahrazena gotickým presbytářem. V gotice byly na hlavní lodi přistavěny dvě menší lodě, severní doplňovala věž zvonice a jižní byla mírně zkosená. Na ploše kaple byly desítky hrobů, jejichž pozůstatky se dochovaly pod současným povrchem náměstí.
Gotická architektura interiéru se vyznačovala úzkým portálem kazatelny a jedinečným vestavěným laděním věží a prostoru. Po Husově smrti a husitských válkách se kaple stala střediskem církve pod obojí a roku 1622 se podílela na přenesení kázání. V 16. století byla kaple upravována, a po roce 1786 došlo k jejímu zrušení a zboření. Prameny a kronikářské poznámky se shodují, že kaple fungovala jako bohoslužebné i pohřebiště.
Po roce 1915 došlo k práci na obnově kaple; klíčovou roli sehrál tehdy ředitel Národního muzea Karel Guth a architekt Alois Kubišek, kteří iniciovali sbírky na novou stavbu. V roce 1950 bylo rozhodnuto kapli znovu vybudovat a kopií původní stavby, s využitím fragmentů zdiva, ji koncipoval architekt Jaroslav Fragner. Kaple byla veřejnosti zpřístupněna 5. 7. 1954 a v interiéru byla vyzdobena AVU obrazy a texty podle Jenského kodexu a dalších pramenů. Prostory kaple slouží dnes jako slavnostní aula ČVUT a v Domě kazatele se konají výstavy.
V průběhu rekonstrukce bylo odhaleno více zajímavých archeologických nálezů, včetně soudobých základů dvou pilířů původního trámového stropu a 15 základů pozdně gotické klenby. Dům kazatele, navazující na kapli, je starší než Betlémská kaple a jeho základy tvořily sladovnu z podsklepeného kamenného stavení, které se dochovalo jako součást areálu. Nápis „Za pravdu“ na fasádě, který vznikl při úpravách v roce 2015, je výsledkem instalace na jižní fasádě a vyražen v deskách vložených do zdi; čitelný bývá za slunečného počasí po několik hodin denně během léta, zejména kolem 6. června a 6. dne v lét.
Současná Betlémská kaple tedy stojí na místě klasicistního domu a slouží jako slavnostní aula ČVUT; fasádu kaple doplňuje nová světelná instalace a vnitřní prostory jsou využívány pro promoce a ekumenická shromáždění. Při srovnání s Betlémem v Ježíšově krajině si Betlémská kaple v Praze uchovává specifické dědictví: jde o novostavbu z 50. let 20. století založenou na dochovaných pramenech a rytinách, která připomíná a rekonstruuje středověkou podobu původní kaple.
Přehled klíčových časových údajů a prvků
- Rok založení: 1391 pro česká kázání
- Rok zrušení a zboření: 1786
- Obnova a otevření: 1950-1954
- Architekt rekonstrukce: Jaroslav Fragner
- Dům kazatelů: přilehlý objekt a jeho pozůstatky
- Fasádní nápis „Za pravdu“: instalace 2015
Betlémská kaple je dnes významnou kulturní památkou Prahy a slouží jako slavnostní aula ČVUT; její interiér a okolní objekty prošly rozsáhlou rekonstrukcí, která zohledňuje středověký původ a poválečné rekonstrukční principy.