Náboženská bratrstva patří k dosud málo poznaným fenoménům společenského života barokní doby. Náboženská bratrstva představují významnou, ale v současnosti stále ještě poněkud nedoceněnou součást duchovního života doby baroka v katolickém prostředí. Jednalo se o dobrovolná sdružení laiků pod vedením duchovních, která organizovala náboženský život svých členů se zřetelem ke spáse jejich duší. Při tom tvořila spojnici mezi světy živých a zesnulých. Současně však také šlo o instituce s velkým významem pro společenský život své doby. Kniha přináší výsledky autorova dlouhodobého výzkumu této problematiky.
První část knihy se zabývá podstatou zbožných bratrstev a jejich vývojem v Českém království od konce středověku do počátku 19. století. Dále nabízí souhrnný pohled na jejich existenci v době baroka, ukazuje, jaká bratrstva v Čechách existovala, kde sídlila, a jaké bylo jejich majetkové zázemí. Druhou část tvoří katalog 927 konfraternit, která existovala od Bílé hory do josefínských reforem, kdy byla plošně zrušena. Ke každému bratrstvu jsou uvedeny základní informace o jeho existenci a hlavní prameny. Kniha je určena odborníkům i širšímu okruhu zájemců o pobělohorskou společnost, o charakter barokní zbožnosti a o církevní dějiny.
Na tomto základě kniha poskytuje dosud nepublikované informace o tom, jak se v různých krajích i v jednotlivých obcích Českého království rozvíjel v době baroka náboženský život. Historik Jiří Mikulec se v této knize pokouší odpovědět na tyto i další otázky. Velice poutavě a zajímavě popsaná problematika zakládání, fungování i zániku církevních bratrstev v barokní době. Anotace říká duchovní exaltovanost - ano, to je výstižné označení. Ono to celé velmi dobře koresponduje se stylem tehdejšího vyjadřování, duchovních textů a poesie té doby.
Při četbě jsem se kolikrát musela usmívat; dnešnímu člověku je takové uvažování už na hony vzdálené, ale tehdy to lidé brali nesmírně vážně, doslova. Barokní epocha mě asi nikdy nepřestane fascinovat. Určitě nebylo jednoduché v té době žít, ale odkaz nám zanechala přepestrý. Závěrem lze říct, že náboženská bratrstva byla výrazem duchovní exaltovanosti a zároveň významnou sociální strukturou barokní společnosti.
Zapomenutí mistři barokní doby
Hlavní poznatky a tematické souvislosti
- Bratrstva byla dobrovolná sdružení laiků pod vedením duchovních.
- Organizovala náboženský život členů a usilovala o spásu jejich duší.
- Sloužila jako spojnice mezi světem živých a zesnulých a měla významný dopad na společenský život doby.
- V baroku existovalo v Čechách 927 konfraternit dokumentovaných v katalogu od Bílé hory po josefínské reformy.
- Katalog poskytuje základní informace o existenci každé konfraternity a hlavní prameny.
- Bratrstva sídlila na různých místech a měla různorodé majetkové zázemí.
- Význam knihy spočívá v poskytnutí dosud nepublikovaných informací o náboženském životě v různých krajích a obcích Českého království.
Autor rozebírá klíčové otázky o povaze duchovní exaltovanosti a loajalitě k poměrům té doby, když historik Jiří Mikulec usiluje o jejich zodpovězení. Velmi zajímavé je spojení teologického a sociálního kontextu, které vytváří hlubší porozumění barokním bratrstvům.
Ukázky a kontext z odborné literatury
Mezi uvedenými volnými tématy se objevují studie o Přijetí středověkého vzdělance Jana z Pomuku do barokních škol, Requiem a dalšími hudebními a liturgickými prameny baroka. Závěry ukazují, že barokní doba byla plná duchovní exaltovanosti a zároveň významného morálního závazku k udržení náboženské identity prostřednictvím bratrstev.
tags: #barkoni #jezuitske #klatovy #mikulec #nabozensa #bratrstva