Kolorovaná soška Krista jako Dobrého pastýře vyrobená z umělé pryskyřice, vysoká 20 cm, spolu s obrazem Dobrého pastýře tvoří středobod tradiční ikonografie, která v raném křesťanství ztvárňovala Krista jako toho, kdo hledá ztraceného člověka, pečuje o něj a nakonec ho vede zpět k Bohu.
Kristus jako dobrý pastýř je tím, kdo s příkladnou a neúnavnou starostlivostí a s naprostým nasazením usiluje o každého člověka. Ježíš řekl lidem v Jeruzalémě, že je jako dobrý pastýř, a jeho učedníci jsou jako jeho ovečky; Dobrý pastýř má ovečky rád a ovečky znají jeho hlas. Dobrý pastýř se o své ovce stará a když přijde nebezpečí, tento najatý člověk uteče, zatímco samotný dobrý pastýř zůstává a chrání ovce.
Ježíš uvedl, že má ještě jiné ovce, které žijí jinde, a že navštíví i je; i ony uslyší Jeho učení. Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř, vidí vlka přicházet, opouští ovce a dává se na útěk; vlk je uchvacuje a rozhání. Já jsem dobrý pastýř, znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince; i ty musím přivést a uposlechnou mého hlasu, a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
Tento text tvoří jádro neděle Dobrého Pastýře, která je třetí nedělí po Velikonocích (v některých cyklech pojata jako 4. neděle). Je to evangelijní perikopa se třemi přirovnáními ze života pastýřů, z nichž tato je právě třetí. Je to prastarý obraz, který Ježíš používá ve své janovské výpovědi o sobě; obraz pochází z nomádské pastýřské kultury a zjevu Jahve jako pastýře u Starého zákona; v novozákonním kontextu se obraz rozvíjí do pojmu, že Kristus je „Já“ a zároveň pastýř, který vše shromažďuje a zachovává.
Aktuální úvahy propojují starozákonní tradici s Novým zákonem a s praxí křesťanské spirituality: Ježíš je nejen pastýř, ale i dveře, kudy vstoupíme do života, a on je ten, kdo vede k plnosti života. V dopise Židům je Ježíš nazýván velkým pastýřem ovcí; v Petrových listech je On předobrazem a nejvyšším pastýřem; v Zjevení vládne národům železným prutem. V raném křesťanství tedy obraz Dobrého pastýře symbolizuje Boží vůdcovství a péči o duše k spáse a do života v Bohu.
Text také ukazuje, že Ježíš není abstraktním pojmem, ale živým Spasitelem, který je přítomen při slavení oběti a podává nám při ní své tělo a krev. Tam, kde On ve své milosti jedná, je počátek jednoty, která překonává rozdělení; kde On je přítomen, je živý Bůh. Že Bůh je Pastýř, se projevuje i v žalmu, kde se volá: Pojďme, padněme, klaňme se, poklekněme před tvůrcem a hospodinem; On je náš Bůh a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou. Tomáš Akvinský tento obraz dále rozvíjí v modlitbě o pastevském životě Krista, vyzývá k tomu, abychom Ježíše viděli jako Pastýře, jenž nám zjevuje cestu k ráji.
Praktické poselství křesťanské víry spočívá v tom, že Ježíšova péče není ojedinělá a vyhrazená pro vyvolené; On má srdce pro každého člověka, a dokonce i pro ty, o nichž si lidé často myslí, že nemají být součástí stáda. Dobrý pastýř volá každé jméno a shromažďuje ovce z různých míst a z různých cest; jeho láska a péče překonávají rozdíly, včetně tradic, národů a kultur. Proto je vhodné, aby věřící spolu vytvářeli prostory pro dialog a poznání, jak poznat hlas pastýře mezi mnoha hlasy světa - hlas, který zůstává v souladu s Kristovým poselstvím o milosrdenství a spravedlnosti.
V češtině i slovenštině se v této perspektivě často práce s obrazem pastýře rozvíjí do krátkých katechezí a didaktických her pro děti, aby se ukázalo, že Pastýř vede stádo k bezpečí a do plnosti života. Ochrana před vlky a nebezpečím symbolizuje ochranu od zla a bezvýchodnosti života, kterou Kristus nabízí. Klíčové je uvědomění si, že Ježíš položí svůj život za ovce a že jeho následovníci mají naslouchat Jeho hlasu a následovat jej v každodenním životě, a to i tváří v tvář konfliktům a nesouhlasu ve společnosti.
V rámci školních či komunitních setkání lze vést diskuse o tom, kdo nejsou naši sympatiční lidé a jak lze hledat společnou řeč mezi lidmi různých tradic a názorů. Ježíšovo poselství Dobrého Pastýře se tedy netýká jen biblické teologie, ale i praktického života - jak žít s ostatními lidmi, jak odpouštět, jak smířovat konflikty a jak jednotně jít k cíli - k Bohu a k plnosti života v jeho stádu, které je otevřené pro všechny.
- Ježíš prohlásil: Já jsem dobrý pastýř a dává za ovce svůj život; to zdůrazňuje jeho ochotu obětovat se pro každého jednotlivce i pro celé stádo.
- Pastýř, který je „dveře“, zajišťuje bezpečí a možnost vstupu a výstupu k pastvě; jen skrze něj je možné získat plný život.
- Ježíšovo stádo zahrnuje i ovečky z jiných ovčinců; jeho hlas je slyšen napříč různorodými komunitami a kulturami.
- Prorocké a novozákonní souvislosti ukazují, jak se obraz Pastýře vyvíjí od Jahveho až k Mesiáši, který plní Boží vůli prostřednictvím lásky, milosrdenství a oběti.
Možné vizuální doprovody:
Dobrý pastýř – Dr. Charles Stanley
Aktuální praktický závěr vyzývá k tomu, abychom udržovali vzájemnou jednotu ve víře a otevřeně hledali společnou řeč mezi lidmi různých tradic a náboženství. Ježíšův hlas zaznívá i dnes na rtech pastýřů, které on poslal pást své ovce; exodus ovčího lidu pokračuje skrze křest a životní cestu následování. Převzato z knihy: Slovo a život Autora Raniera Cantalamessy.
tags: #jezis #dobry #pastyr #pryskyrice