Barokní refektář se nachází v klášterním areálu pražských dominikánů mezi ulicemi Husovou, Jilskou a Jalovcovou na Starém Městě pražském. Velký barokní refektář vznikl na sklonku sedmnáctého století jako hlavní reprezentativní sál nejvýznamnějšího dominikánského kláštera v českých zemích. Dnešní podobu získal sál po raně barokní přestavbě, za jejíhož autora považujeme Carla Luraga. Bratří kazatelé věnovali mimořádnou pozornost ideové koncepci jeho umělecké výzdoby (dokončena zřejmě před rokem 1712). Bohatou štukovou dekoraci zdí a klenby doplňuje téměř padesát maleb rozdělených do několika cyklů různého obsahu i formátu.
Střed klenby zaujímá monumentální scéna Svatba v Káně Galilejské, zachycující okamžik, kdy služebníci naplňují nádoby vodou, kterou Ježíš na přání své matky proměňuje ve víno. Sousedící malby Svatý Jiljí napájí raněnou laň a Sv. Dominik s bratry obsluhováni anděly byly inspirovány legendami patrona konventu a zakladatele řádu. V okenních výklencích se nachází série osmnácti podobizen světců a blahoslavených, jejichž posláním je manifestace duchovního významu dominikánského řádu (sv. Tomáš Akvinský, sv. Vincenc Ferrerský, sv. Kateřina Sienská a další). Námětem zbývajících maleb jsou promyšleně zvolená podobenství a citáty vesměs biblického původu.
Historické prostředí refektáře a celého areálu kláštera samozřejmě láká i filmaře. Natáčely se zde např. filmy a historické rekonstrukce. Gotická a raně barokní architektura kláštera zahrnuje i spojení s významnými osobnostmi a událostmi pražského města. Kromě refektáře patří sem i prostory, které svědčí o dlouhé kontinuitě římskokatolické duchovní tradice v centru Prahy. Budovy dosahují výšky dvou pater, pouze v severovýchodní části vytváří 3. patro altánová nástavba. Poměrně jednoduchým raně barokním fasádám uličních průčelí dominují raně barokní portál v Jalovcové ulici, historizující dřevěné výklady v přízemí v Husově ulici a vstupní portály z 1. pol. 19. století v Jilské ulici. Výrazný prvek dvorních fasád představují arkády a arkádové pavlače.
Refektář je součástí rozsáhlého konventu, který zaujímá podlouhlou lichoběžnou parcelu v sousedství chrámu sv. Jiljí a svými křídly svírá dva dvory, oddělené od sebe příčným křídlem. Místnosti v přízemí a v 1. patře si zachovávají původní rysy raně barokní architektury, přičemž hlavní sál - refektář - zůstává jedním z nejvýznamnějších reprezentativních prostorů kláštera. Stavby dosahují výšky dvou pater, v severovýchodní části je 3. patro altánová nástavba.
Z historického hlediska klášter na Starém Městě vznikl z původního románského kostelíka sv. Jiljí, který byl později proměněn na kapitulu. Dne 3. května 1371 světil chrám arcibiskup Jan Očko z Vlašimi za účasti Karla IV. s manželkou Alžbětou Pomořanskou. Dominikáni sídlili v Praze původně od roku 1225 u kostela sv. Klimenta; po přesunu na nové místo se stali významnou součástí městského a náboženského života. Odsud přesídlili ke kostelu sv. Klimenta a později se stěhovali do kláštera sv. Anežky Na Františku. V roce 1626 získali chrám sv. Jiljí a koupili další domy severně od kostela. S budováním kláštera se započalo v roce 1663 a projekt raně barokního slohu vypracoval Carlo Lurago, jehož později ve vedení stavby vystřídal Giovanni Domenico Orsi. Závěr prací lze klást do období kolem roku 1700, i když ve 2. pol. 18. století došlo k několika drobným architektonickým zásahům. Severní část byla upravována ještě v 1. pol. 19. století.
Konvent zaujímá prostorově rozsáhlou parcelu, dosahující výšky dvou pater, s arkádovými arkádami a pavlačemi, které spoluutvářejí atmosféru areálu. Místnosti v přízemí a 1. poschodí si uchovávají svoje původní barokní rysy; refektář s bohatou štukovou a malovanou výzdobou stropu byl dokončen pravděpodobně před rokem 1712. Prostorově rozsáhlý konvent zaujímá podlouhlou lichoběžnou parcelu v sousedství chrámu sv. Jiljí a svými křídly svírá dva dvory, oddělené od sebe příčným křídlem.
Historie kláštera a refektáře je spojena i s filmovým a kulturním kontextem regionu - prostředí sloužilo jako inspirace i pro projekty s historickým nádechem. V současnosti je prostor využíván pro koncerty, firemní akce, rauty, školení, konference, slavnostní recepce, svatební hostiny či narozeninové oslavy - za doprovodu klasické nebo jazzové hudby.
Prohlídky kláštera a Zdislavského sálu je možné domluvit telefonicky. Got information about their business hours? Tuesday 25. 8. 2026, 12:59
Barokní refektář dominikánů představuje jedinečný soubor výzdoby a architektury, který spojuje raně barokní přístup Carla Luraga s duchovní tradicí dominikánského řádu a s uměleckým dílem, které svědčí o kulturním i náboženském vývoji města.
tags: #barokni #dominikanskej #klaster