Barokní kostel Navštívení Panny Marie a klášterní komplex Bílé Vody

Kostel Navštívení Panny Marie tvoří spolu s pětikřídlým piaristickým klášterem s kolejí unikátní barokní klášterní komplex z 18. století. Jeho zakladatelem je kanovník a pozdější biskup olomoucký a arcibiskup salcburský Jakub Arnošt hrabě z Lichtenštejn-Kastelkornu. Svou vizi začal realizovat v roce 1724 na základě architektonické předlohy Václava Schillera. Celý klášterní komplex včetně dnešního kostela byl dokončen o čtyřicet let později v roce 1765. V základním kameni položeném do jednoho z nároží jsou uloženy ostatky sv. Jana Nepomuckého.

Stavba proběhla ve třech etapách: v roce 1727 byla slavnostně otevřena kolej, seminář - západní část budovy - se začal stavět v roce 1729 a byl dokončen v roce 1733. Přestavba původního kostela, postaveného v letech 1602-1604 Kryštofem z Maltic, byla zahájena až roku 1755 a trvala deset let. Plány na přestavbu nejspíš vypracoval slezský architekt Felix Antonín Hammerschmidt. Jednolodní podélná zděná stavba je postavena z cihel a lomového kamene. Nad hlavním portálem je kartuše s erby Lichtenštejnů-Kastelkornů a Salmů, majitelů Bílé Vody. Obraz na hlavním oltáři od Ignáce Raabeho zobrazuje výjev ze života Panny Marie. Nad oltářem je umístěna kopie pozdně gotické sošky Madonny s Ježíškem, která pochází z dílny krakovského mistra Vita Stvoše. Na kruchtě jsou varhany z konce 19. století vyrobené firmou Rieger. První bohoslužba se zde uskutečnila v roce 1765, svěcení provedl 14. září 1777 vratislavský biskup Filip Gotthard Schaffgostsch.

Klášterní komplex sloužil nejen seminaristům, ale i lidem z okolí. V roce 1727 byla při zdejší farnosti zahájena výuka na triviální škole a šestitřídním gymnáziu. V roce 1733 zde byl založen hudební seminář a v roce 1751 přibylo filozofické studium otevřené i světským žákům. Do života konventu zasáhly josefínské reformy a státní bankrot v roce 1811, který znehodnotil peněžní nadace. V roce 1786 bylo zrušeno filozofické studium, v roce 1818 hudební seminář a v roce 1829 nakonec i gymnázium. Roku 1872 pak byla předána do světské správy základní škola. Piaristé nadále působili v Bílé Vodě jako správci fary až do roku 1938, kdy zemřel poslední z nich, Páter Adolf Pospíšil.

V roce 1997 se začala s postupnou obnovou interiéru kostela Navštívení Panny Marie, včetně restaurování mobiliáře. V roce 2012 se opravily střechy, fasády a proběhla výmalba. Kostel byl historicky významný nejen pro liturgii, ale i pro kulturní a duchovní život regionu, a dodnes si uchovává vzácné barokní prvky a literátní odkaz scholastického vzdělávání.

České baroko jako luxusní fenomén láká zahraniční návštěvníky a bývá lidově spojováno s významnými svatostánky. Mezi tři pozoruhodné barokní svatostánky patří i Kostel svatého Mikuláše na Malé Straně v Praze, který je jedním z nejvýznamnějších evropských barokních staveb. Jeho stavba začala v 17. století a dokončena byla až po letech, kdy základní kámen položil císař Leopold I. Architektura Kryštof Dientzenhofer a jeho syn Kilián Ignác Dientzenhofer vytvořili dynamický průčelí a kněžiště s ohromující kopulí; Anselmo Lurago doplnil stavbu štíhlou zvonicí. Vnitřní prostor je známý elipsovitou kompoicí a stropní freskou s tématem života sv. Mikuláše, kopule a četnými sochařskými díly. Hlavní varhany mají více než 4000 píšťal a hrával zde Mozart. U extrovního oltáře se do dnešních dnů zachoval řetězec ikonografických detailů a architektonických prvků.

Podobně fascinující je šikmý kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolách, který byl postaven na místě dřevěného kostela svatého Martina. V 18. století jej proměnil hrabě Jan František Vilém Laryš v reprezentativní barokní svatostánek. Kostel byl vysvěcen v roce 1759 a od 19. století začaly v regionu nalézat důkazy o atmosféře průmyslové éry a těžebních aktivitách, které později ovlivnily jeho historii. V čase se ukázalo, že samotná struktura klesá v důsledku dolování; od 1854 bylo pod kostelem vytěženo 27 slojí a budova se naklonila o 37 metrů a o 6,8° na jih od svislé osy, čímž vznikl nejšikmější kostel v Česku. Optický klam interiéru vytvářejí šikmé stěny a rovná podlaha.

Další zajímavostí je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Polné, který je jednou z nejbohatěji vyzdobených církevních staveb v Česku a představuje trojlodní baziliku s bohatou štukovou výzdobou a freskami. Hlavní oltář nese obraz sv. Mikuláše z roku 1832 a sochy sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Unikátem jsou varhany z roku 1708, největší dochované barokní varhany na území Čech, vyrobené Janem David Sieberem. Kruchta je trojdílná a zdobená rokokovými motivy; ve věži se nachází světnička hlásného s důležitým úkolem hlídat zvony a hodiny.

Doprovodné části článku ukazují, že Bílé Vodě nebylo jen seminářem a duchovní institucí, ale i místem vzdělávání a kultury pro širokou komunitu během 18. století. Po restaurování interiéru a opravách střech a fasád se z ní stává důkaz trvalé hodnoty barokní architektury a duchovního života v regionu.

Tabulka: Klíčové faktory barokního komplexu Bílé Vody

tags: #barokni #kostel #cr #bily