Mariánská Týnice je jedním z vrcholných architektonických děl stavitele Jana Blažeje Santiniho-Aichela a zároveň jedna z nejkrásnějších barokních staveb v Česku. Na přelomu 80. a 90. let se ocitla na pokraji záhuby, nicméně neuvěřitelný entuziasmus a obrovská vůle zainteresovaných lidí zapříčinily, že se od roku 1993 toto dechberoucí poutní místo začalo opravovat a rekonstruovat. Postupně opravovaný skvost se stal sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska, Centrem Baroka a v roce 2018 také národní kulturní památkou. Definitivní dokončení areálu, který bezesporu patří mezi nejvýznamnější a nejpůsobivější barokní realizace v Čechách, bylo dokončení východního ambitu v roce 2021. Zkompletování původní intence Santiniho geniálního návrhu uzavřelo jedinečnou obnovu této památky.
Počátky poutního místa v Mariánské Týnici sahají do roku 1230, kdy zde nechali mniši pod hlavičkou cisterciáckého kláštera v Plasích vybudovat kostelík. Rozkvět poutního místa nastal ve druhé polovině 17. století, kdy tu bylo založeno proboštství a původní kostel zvětšen. Opat Ondřej Trojer v roce 1699 Mariánské Týnici zřídil proboštství. Následující opat Eugen Tyttl se rozhodl pro radikální změnu a nechal podle plánů Jana Blažeje Santiniho-Aichla postavit v sousedství starých budov zcela nový poutní areál. Jeho základem je kostel Zvěstování Panně Marii, který je založen na půdorysném obrazci rovnoramenného tzv. řeckého kříže. Stavba vrcholí dominantou centrální kupole, která se zvedá v křížení ramen kostela a nese kamennou lucernu.
Se Zvěstováním Panně Marii je v Mariánské Týnici spojeno také množství zázraků. Panna Maria dokázala v době sucha přivolat déšť (proto zvaná Děšťová), zastavit mor, uzdravit a protože Panna Maria chránila svým pláštěm prosebníky, říkalo se jí též Plášťová. Mariánská Týnice je také pravidelným zahajovacím místem Letního barokního festivalu a jedním z hlavních cílů barokních cyklotras, které se linou malebnou barokní krajinou severního Plzeňska.
Tato červenobílá budova s impozantní kopulí je opravdovým skvostem a i díky svému niternému osudu s dobrým koncem by neměla zůstat skryta zrakům všech návštěvníků tohoto krásného koutu Česka. Mariánská Týnice je také oproti tomu místem, které potvrzuje úctu k Santiniho dědictví a k duchovnímu kontextu barokní architektury v západních Čechách. Jedinečná krajina v okolí plaského kláštera odráží symboly a paměť zapomenutých časů, ale současně tvoří prostor pro moderní návštěvníky a projekty, které oživují baroko pro současný život.
Muže a ženy, kteří pracují na obnově a propagaci památky, spojuje snaha poskytovat návštěvníkům plnohodnotný zážitek. Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici bylo pro svoje architektonické kvality i dosavadní odborné aktivity v roce 2016 vybráno za sídlo Centra baroka Plzeňského kraje. Mezinárodní projekt Cisterscapes mapuje a propaguje kulturní krajiny bývalých cisterciáckých klášterů a propojuje Evropu prostřednictvím těchto klášterů. Komentovaná prohlídka výstavy Stříbrná plátna severního Plzeňska ukazuje, jak region skrze historické projekce kin reflektuje svou minulost a kulturu.
V rámci programu památky probíhají také speciální akce a vernisáže, které propojují architekturu se současným uměním. Výstava Hesham Malik: Architekt Plzeňska, obnovitel Mariánské Týnice, zahájená v červnu 2026, doprovodila koncert vokálně instrumentálního souboru Song Ladies Kvintet. Oslavy a prezentace doplňuje široká nabídka edukativních tras pro děti a rodiny, včetně interaktivní trasy Muzeem všemi smysly, kterou muzeum rozšířilo pro dětské návštěvníky.
V roce 2026 byly realizovány i další akce a projekty. Zároveň se Mariánská Týnice stává centrem pro cyklistické trasy a duchovní akce, jako jsou nedělní eucharistie či noční prohlídky s divadelním spolkem Tyl z Čisté, které představují „Příběhy ukryté v erbech“. Pro širokou veřejnost je připravena řada přednášek a výstav, včetně výstavy „Amazonka: čtvrtstoletí od objevu pramenů českými expedicemi“, zahájené slavnostně v 17:00 14. srpna 2026 v kostele Zvěstování Panně Marii. Vést ji bude prof. RNDr. Bohumír Janský, CSc.。
Historie a současnost Mariánské Týnice tedy ukazují, jak barokní dílo může žít v centru moderního kulturního dění: jako architektonický skvost, duchovní prostor pro poutníky i multifunkční centrum pro muzeum, galerii a kulturní program.