Vstupte do velkolepého prostoru a nechte se pohltit tajemnou atmosférou. Mohutné románské sloupy a klenuté stropy, které kdysi osvětlovalo pouze mihotavé světlo svící, vyprávějí příběh o vzestupu a pádu slavného benediktinského kláštera. Původně zasvěcena Panně Marii, prošla bazilika bouřlivým vývojem a v roce 1704 zasvěcena sv. Prokopu. Inspiraci čerpali stavitelé v německých dómech, zejména ve Wormsu. Pokud si pozorně prohlédnete severní portál, objevíte na něm prvky, které se v české architektuře jen zřídka vyskytují. Bazilika skrývá řadu symbolů, které dodnes lákají badatele i duchovní poutníky.
Architektura a poslání baziliky
Mezi nejzajímavější prvky patří opatská kaple, jejíž stěny zdobí jedny z nejstarších fresek na Moravě, hned po znojemské rotundě sv. Kateřiny. Kdo je autorem tajemných postav skrytých v malbě? Sestupte do krypty, kde se před stovkami let pohřbívali opaté a dobrodinci kláštera. Chladné zdivo této podzemní svatyně uchovává nejen jejich památku, ale také energie minulosti. Osud baziliky byl dramatický. V roce 1468 ji těžce poškodila vojska Matyáše Korvína a po dvě století sloužila k úplně jiným účelům - jako konírna, obilná sýpka, zbrojnice i pivovar. Teprve v době baroka jí architekt František Maxmilián Kaňka vrátil její duchovní význam. Další důležitou obnovou prošla ve 20. století pod vedením Kamila Hilberta. Dnes je bazilika sv. Prokopa součástí UNESCO a spolu se židovskou čtvrtí tvoří jedinečné svědectví o soužití dvou kultur - křesťanské a židovské. Neváhejte a vydejte se na objevnou cestu!
Bazilika je přístupná veřejnosti a nabízí komentované prohlídky, při nichž vám zkušení průvodci odhalí nejen historická fakta, ale i legendy a záhady tohoto místa. Bazilika sv. Prokopa je provozována jako římskokatolický kostel, z tohoto důvodu můžete v určitých časech navštívit i mši svatou.
Historie a vývoj stavby
Historické vrstvy a architektura Románské sloupy a klenuté stropy dokazují původ stavby a její dlouhou životnost. Severní portál ukazuje prvky, které jsou v české architektuře vzácné a poutají pozornost badatelů. Opatská kaple ukrývá freskové výjevy patřící k nejstarším moravským dílům po znojemské rotundě. Symbolika a duchovní význam baziliky spočívá v tom, že posvátné prostory, krypta a stěny vyprávějí o pouti kláštera a o vlivech dějin na duchovní život komunity.
Severní předsíň vyčnívá svou výškou nad boční loďí a chrání vzácný románský portál, pro návštěvníky skutečnou bránu času, kterou vstupují do dávného klášterního světa třebíčského opatství. Východní závěr baziliky k východu uzavírá se svými pěti stranami; robustní pilíře na nárožích polygonu spojené navzájem půlkruhovými oblouky vytváří slepou arkádu. Na římse nad ní spočívá nízká galerie a pod vrcholy oblouků arkády se skrývají kruhová okna, z nichž středové je drobnými sloupky členěno na deset menších výsečí kapkovitého tvaru. Západní průčelí uzavírají dvě mohutné věže, do jejich hmoty byly v 18. století organicky začleněny zbytky těch starších.
Symbolika, krypta a opatská kaple
Opatská kaple s freskami ze 14. století (viz foto) patří k nejcennějším částem baziliky. Z krypty vede tajná chodba a byla postavena za účelem pohřbívání mnichů a zakladatelů kláštera; osmdesát procent návštěvníků ji považuje za jednu z nejintimnějších částí místa.
Umístění a kontext UNESCO
Židovská čtvrť a bazilika svatého Prokopa v Třebíči jsou součástí památkové zóny a od poloviny 13. století stojí na strmé vyvýšenině nad říčkou Jihlavou; z původního souboru domů zůstalo jen několik. Zapsání na seznam UNESCO v roce 2003 jako světový dědictví tvoří svědectví o vzájemném soužití kultur - křesťanské a židovské. V roce 2018 došlo k rozšíření hranic za účelem zahrnutí celého zámeckého areálu a okolních oblastí do světového dědictví.
Celá oblast ukazuje symbiózu dvou kultur: v bezprostřední blízkosti stojí misstrovec z křesťanského stavitelství a dochované židovské osídlení; z původního souboru domů bylo zbořeno jen pět budov a dochovaly se dvě synagogy i židovský hřbitov s více než 3 000 náhrobky. Bazilika sv. Prokopa pochází přibližně z první poloviny 13. století a je součástí benediktinského kláštera v Třebíči, který byl založen v roce 1101 moravskými údělnými knížaty Oldřichem a Litoldem. Klášter se po zániku opatství proměnil koncem 16. století v zámek (konec existence kláštera přinesla roku 1468 válka mezi Jiřím z Poděbrad a Matyášem Korvínem).
Současnost a návštěvnost
Bazilika je veřejnosti otevřena a nabízí komentované prohlídky, při nichž průvodci odhalují nejen historii, ale i legendy a záhady místa. V samotném prostoru lze sledovat mši svatou, pokud jde o provoz jako římskokatolický kostel. Trojlodní románsko-gotická památka z 13. století upoutá svou monumentální krásou a propojí se s interiéry z let 1924-1935. Kromě samotné baziliky stojí za návštěvu i benediktinská bylinková zahrádka, kde se pěstují čínské byliny a lze načerpat inspiraci.
