Beuronská kaple Teplice a Gymnázium Teplice: rekonstrukce, architektura a kulturní význam

Beuronská kaple neboli Kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v Teplicích je pravděpodobně nejstarší plně dochovanou památkou v beuronském stylu v České republice. Od roku 1994 je součástí Gymnázia Teplice. Beuronská kaple je novodobé označení kaple Neposkvrněného početí Panny Marie v areálu bývalého kláštera kongregace milosrdných sester Karla Boromejského v Teplicích. Kaple se tak vedle kostela sv. Gabriela v Praze na Smíchově řadí mezi nejstarší plně dochované památky beuronského stylu na českém území.

Historie kláštera a kaple

Nově založenou kapli o velikosti menšího kostela nechala matka představená vymalovat. Řada památek zdobených v tomto stylu byla částečně či zcela zničena válkou i komunistickým režimem. Beuronská kaple vznikla roku 1865 v místech dnešní Alejní ulice, klášter sester boromejek sloužil jako dívčí internátní penzionát. Sestry i s chovankyněmi se do kláštera nastěhovaly až o dva roky později; kaple byla posvěcena 14. července 1886.

Výmalba kaple byla původně dílem benediktinských mistrů z kláštera Na Slovanech (Emauzy) a původně se počítalo s její výjimečnou estetikou. Při průzkumu v roce 2008 bylo zjištěno, že výmalba kaple byla částečně pozměněna mladší generací beuronských tvůrců. Práce restaurování probíhaly v letech 2006-2018 pod vedením různých odborníků a firem; výmalba a vitrážová okna prošly obnovením a doplněním fragmentů. Kaple byla zařazena mezi nejstarší plně dochované památky beuronského stylu v ČR.

Současná role kaple v areálu gymnázia

Po vybudování internátu byl klášter využíván různě, kaple sloužila jako sklad, jídelna či dílna během období komunistické totality. Po roce 1989 začaly přípravy obnovy a záchrany kaple, a Gymnázium Teplice v roce 1994 převzalo její správu. Občanské sdružení Pro arte beuronensis - Společnost pro obnovu kaple Gymnázia Teplice usiluje o její kulturní význam a záchranu; od počátku spolupracujeme s Gymnáziem Teplice, bez jeho iniciativní podpory by naše činnost nebyla možná.

Nový vstup do kaple je navržen skrz přízemní místnost sousedící s kaplí (učebna č. 31). Do tohoto prostoru lze bez radikálních zásahů do interiéru kaple vložit šatnu i zdvihací plošinu, která zajistí bezbariérový přístup. Vchod z ulice vede prolomeným parapetem okna. Dveře jsou navrženy v indpiraci původními dveřmi kaple. Jsou členěny čtyřmi kazetami s geometrickými motivy. Hlavním prvkem, který má v interiéru působit, je historická výmalba.

Kromě oken v úrovni druhého podlaží budou kompletně vyměněny otvorové výplně. Dveře z ulice budou nahrazeny replikou se změnou směru otevírání. Z důvodu usnadnění úniku by se dveře měly otevírat směrem ven. Dveře do chodby a do šatny účinkujících jsou navrženy bez členění, a to z toho důvodu, aby se potlačila rozměrová nejednotnost všech dveří v interiéru.

Je ovšem vhodné připomenout složitý osud kaple náznakem, že zde oltář chybí, a to umístěním naznačených obrysů původního oltáře. Přístup na kúř se kříží s provozem školy (vede přes učebnu ve druhém podlaží). Proto je navrženo schodiště vedoucí vnitřkem kaple, přestože se nejednalo o požadavek objednatele. Přímé schodiště je vedeno štěrbinou prolomenou do valené klenby kúru. Pojato je minimalisticky, jako jednoduchá ocelová konstrukce. Druhý přístup přes školní budovu doporučujeme zachovat.

Mobiliář a provoz kaple

Mobiliář kaple musí být snadno přemístitelný vzhledem k tomu, že se má kaple užívat k různorodým kulturním akcím. Sezení je řešeno volně stojícími židlemi (které musí být stohovatelné). Je řešen s volně rozmístěnými stoly pro 36 osob. S klubovým sálem je propojena malá kuchyňka, vybavená pouze dřezem a elektrickými spotřebiči, bez sporáku. Zalomená chodba propojuje všechny části provozu navzájem a ústí do hlavního schodiště budovy B, odkud se lze dostat do kterékoliv části komplexu Gymnázia. Další vstup do chodby je možný z vnitřního dvora budovy B. Vstup je bezbariérový a je uvažován jako provozní vstup, z nějž lze do areálu vnášet zvukovou techniku apod.

Beuronská kaple jako kulturní památka a její veřejný význam

Nenápadnou budovu na jižním konci Alejní třídy, dnes v těsném sousedství se supermarketem, nechal roku 1865 postavit řád Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Klášter sloužil především jako dívčí internátní penzionát; kaple byla později vyzdobena beuronskou výmalbou, kterou vedl Fridolin Steiner, jeden z zakladatelů beuronské školy. Beuronská kaple je považována za nejstarší plně dochovanou památku beuronského stylu v ČR a je cílem veřejných i odborných prohlídek. V roce 1989 začaly přípravy přestavby na školský klub a po roce 1990 komplex odkoupilo Gymnázium Teplice. Od té doby probíhají restaurátorské práce a sbírání prostředků pro zachování a zpřístupnění kaple veřejnosti.

Každé léto a o víkendu se konají prohlídky pro veřejnost; studenti Gymnázia Teplice připravují výklady o kapli a její historii. Průvodci je třeba sdělit, o který ze tří návštěvnických okruhů máte zájem: Beuronská kaple GT, Biopark GT a další. Beuronská kaple dnes slouží nejen jako sakrální památka, ale i jako kulturní prostor pro koncerty, výstavy a vzdělávací aktivity pro studenty gymnázia.

Beuronská kaple v Teplicích interiér s výmalbou
RokUdálostDetail
1865Založení klášteraSester boromejek, Alejní ulice
1886Posvěcení kapleOltář a výmalba
1994Součást gymnáziaBeuronská kaple začíná sloužit veřejnosti

V 21. století pokračuje obnova a veřejnost má možnost navštívit kapli při speciálních dnech a akcích. Informace o návštěvách a programech poskytují oficiální zdroje gymnázia a sdružení Pro arte beuronensis.

tags: #berounska #kaple #teplice #gymnazium