Dokud jste ještě neznali Boha, otročili jste těm, kdo přirozeně nejsou žádní bohové. Teď jste ale Boha poznali (lépe řečeno: Bůh poznal vás). Proč se tedy znovu obracíte k těm chabým a ubohým principům a chcete jim znovu otročit? Dbáte na dny, měsíce, období a roky! Bratři, prosím vás, buďte jako já; vždyť i já jsem jako vy. Nijak jste mi neublížili. Jak víte, na začátku jsem vám kázal evangelium v tělesné slabosti. I když můj stav byl pro vás zkouškou, nepohrdli jste mnou a neodmítli mě. Přijali jste mě jako Božího anděla, jako Krista Ježíše!
Kam se podělo to vaše nadšení? Mohu dosvědčit, že kdyby to šlo, vyloupli byste si oči a dali mi je! Stal jsem se snad vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? Tamti o vás mají horlivý zájem, ale nemyslí to dobře. Chtějí vás odloučit ode mě, abyste horlili pro ně. Děti moje, znovu vás v bolestech rodím, dokud ve vás nebude zformován Kristus.
Takže vy chcete být pod Zákonem? Povězte mi, slyšíte vůbec, co Zákon říká? Je psáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. Je to jinotaj; ty ženy jsou dvě smlouvy. Jedna je z hory Sinaj a tak jako Hagar rodí své děti do otroctví. Tato Hagar představuje horu Sinaj v Arábii a odpovídá nynějšímu Jeruzalému, neboť je se svými dětmi v otroctví. Nebeský Jeruzalém je ale svobodný a ten je naší matkou.
A protože jste synové, vyslal Bůh ducha svého Syna do našich srdcí, ducha, který volá: "Abba, Otče." Takže už nejsi otrok, ale syn. V čase, kdy jste neznali Boha, otročili jste těm, kteří svou přirozeností nejsou bohové. Nyní však, když jste poznali Boha, nebo spíše když jste byli od Boha poznáni, jak to, že se zase obracíte k těm slabým a ubohým živlům, kterým zase znovu chcete otročit? Zachováváte dny, měsíce, období a roky! Prosím vás, bratři, buďte jako já, protože i já jsem jako vy. Ničím jste mi neublížili. Víte, že jsem vám poprvé v slabosti těla hlásal evangelium. A touto zkouškou, která se týkala mého tělesného stavu, jste nepohrdli ani jste se neodvrátili, ale přijali jste mne jako posla Božího, jako Krista Ježíše.
Kde je tedy to vaše blahoslavenství? Neboť vám vydávám svědectví, že kdyby to bylo možné, byli byste si vyloupili oči a dali je mně. Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, když vám říkám pravdu? Oni pro vás horlí, ale ne k dobrému; chtějí vás odloučit, abyste horlili pro ně. Je dobré horlit v dobrém vždycky, a ne jenom tehdy, když jsem u vás přítomen. Řekněte mi vy, kteří chcete být pod Zákonem: Což neslyšíte Zákon?
Neboť je napsáno, že Abraham měl dva syny, jednoho z otrokyně a druhého ze svobodné. Ten z otrokyně se však narodil podle těla, ten ze svobodné skrze zaslíbení. Je to řečeno alegoricky: Tyto ženy jsou dvě smlouvy, jedna z hory Sinaj, která rodí děti do otroctví, a to je Hagar. Hagar je hora Sinaj v Arábii. Ta odpovídá nynější Jeruzalému, neboť ten je v otroctví se svými dětmi. Ale horní Jeruzalém je svobodný a ten je naší matkou.
Galatským 4:6-26 a další souvislosti nám připomínají, že adoptovaní Boží děti získávají identitu, v níž Bůh posílá do srdcí Ducha Syna, volajícího Abba Otče. A že my už nejsme otrok, ale synové a dceři Božími, dědici skrze Krista. Z Boží milosti plyne prohlášení: neznáme Boha a byli jsme otroky bohů, kteří ve skutečnosti bohy nejsou, ale nyní Boha poznali; a proto dokážeme odolávat lidským návykům a znovu nepřijímat bezmocné a ubohé živly.
- Vzdělání a výchova dětí v Izraeli: matka výchovu a otec předními vzory; domov jako základ rodiny a přenos víry na děti.
- Prvorozený syn: jeho zvláštní postavení, dědictví a požehnání; role otce ve vedení rodiny a náboženském životě.
- Jména dětí: význam a symbolika; jména jako vyjádření vztahu k Bohu a prorockého významu.
- Otcovská autorita a její dopady na rodinné a společenské uspořádání; tresty a praxe pro udržení řádu a víry.
- Výchovný důraz na bázeň před Hospodinem a poslušnost rodičům; vzdělání ve Zákoně a víra jakožto kapitola života společnosti.
Vroste-li dítě ve víře, stává se z něj Boží dítě. Být Božím dítětem znamená přijmout Ježíše jako Spasitele a Pána, uvěřit v Jeho vykupitelskou oběť na kříži, litovat hříchů a odevzdat svůj život Kristu. Jakmile člověk přijme Ježíše a uvěří v Jeho jméno, má moc stát se Božím dítětem. Stejně jako nemáme kontrolu nad svým přirozeným narozením, nemůžeme vstoupit do Boží rodiny činěním dobrých skutků; Bůh dává právo podle své vůle. Rozpoznání dětí Božích vychází z jejich postoje: spravedlnost a poslušnost, odolávání hříchu a touha žít podle Kristova obrazu. Děti Boží rostou do podoby svých rodičů, a to znamená, že čím více jsou podobní Kristu, tím více se blížíme k Boží rodině a k nebeskému domovu.
Pokud odevzdáte svůj život Kristu a přijmete Ho jako svého Spasitele a Pána, vyvstane otázka: rozhodli jste se pro Krista po přečtení těchto stránek? Odpověď leží ve vašem osobním svedečném rozhodnutí a ochotě následovat Ježíše do života plného víry a poslušnosti. Hleďte, jak velkou lásku nám Otec dal, abychom byli nazýváni Božími dětmi a abychom jimi byli.
Kroky k “novému narození” a bytí Božím dítětem
Musíme přijmout Ježíše; to znamená uvěřit, že Ježíš je věčný Syn Boha, který se stal člověkem skrze působení Ducha svatého, a že Ježíš není dědictvím Adamovy neposlušnosti. Kristova oběť na kříži nás očišťuje a zázračně nás spojuje s Bohem. Dále je nutné následovat Ježíše jako Pána; po zmrtvýchvstání Ježíš získal pro sebe všechnu autoritu a Bůh ji předal Jemu. Z Boží milosti nám bylo dáno pokání a víra ve Spasitele a Pána. Narodíme se znovu do nového života jako Boží děti.
Podmínkou je důvěra v Ježíše a ochota žít podle Jeho Slova. Boží děti nemají být pyšné, mají se pyšnit pouze Bohem. Děti rostou do podoby svých rodičů; stejně tak Bůh chce, aby Jeho děti byly více a více jako Ježíš. I když budeme dokonalí až v nebi, dětmi Božími bychom se měli snažit nehřešit. “Dítky, ať vás nikdo neklame: Spravedlivý je ten, kdo činí spravedlnost - tak jako on je spravedlivý. Kdo však se dopouští hříchu, je z ďábla, protože ďábel od počátku hřeší. Proto se zjevil Syn Boží, by zmařil činy ďáblovy. Kdo je narozen z Boha, nedopouští se hříchu, protože Boží símě v něm zůstává; ani nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho lze rozeznat děti Boží a děti ďáblovy.
Pokud chcete vstoupit do Boží rodiny, odpovězte upřímně na volání Boha, litujte své minulosti a vírou v Krista přijměte jeho spasení. Rozhodli jste se pro Krista po přečtení těchto stránek?