Zobrazování pašijových motivů ve výtvarném, ale nejen výtvarném umění, je staré snad stejně, jako příběh Ježíše Krista sám. Kromě výjevu ukřižování se však objevují i v naší krajině motivy, které s posledními okamžiky Ježíše Krista souvisí, nejsou však však tak běžné. Na úpatí Olivetské hory probíhá promluva Krista k apoštolům, poté poslední večeře a nakonec i modlitba Ježíše Krista v době kdy apoštolové kolem spí. Je to těžký boj. V evangeliích je zaznamenána víra, ale i pochyby, zda úlohu, která je na něj kladena, unese. A právě toto zobrazení modlícího se Ježíše ve chvíli, kdy je tak lidský ve svých pochybách je do jisté míry neobvyklé.
Odborníci se domnívají, že tradice zobrazování modlícího se Krista pochází z jižního Německa, kde byl reminiscencí na pašijové hry. Později se dostal i do zemí Koruny české, zejména na Moravu, kde byly podobné sochy většinou budovány na vnějších stranách kostelů a v samostatných kaplích Olivové hory. Asi nejznámějším sousoším v okolí je gotické sousoší ve vnější kapli kostela svatého Mořice v Olomouci. Patrně se jedná dokonce o jedno z nejstarších ztvárnění u nás. O sochy jsou překrásné výhledy do kraje.
Jedinečná klasicistní socha Ježíše Krista vysoká 3,5 metru, která stojí na Olivetské hoře mezi obcemi Vysoká a Vysoké Žibřidovice, je ikonograficky ojedinělá i v rámci širšího kraje. Socha je vytesaná z bloků kladského pískovce a dosahuje výšky přibližně 3,5 metru. Je umístěna v základně, ne nepřipomínající bazén, o rozměrech asi 3 x 1,5 metru. Tato parapetová ohrada sochu obklopuje ze tří stran a na ní jsou umístěny kartuše s nápisy z evangelia. Samotné dílo od bohužel neznámého autora pochází z roku 1780, což potvrzuje nápis na zadní straně podstavce v překladu znějící: Postaveno nehodným milovníkem Carlem Schubertem z Nové Vsi č. Nápis prozrazující donátorství děda slavného hudebního skladatele Franze Schuberta.
A tím se dostáváme k osobnosti stavitele. Znalci zdejší krajiny už tuší, že jím nebyl nikdo jiný než děd slavného hudebního skladatele Franze Schuberta Carl. Zajímavé je, že se Carl Schubert narodil jako nejmladší syn poměrně chudých rodičů ve Vysoké. Díky sňatku se stal majitelem usedlosti a polností. Sice to stačilo k uživení jeho i jeho rodiny, ale nic na čem by se zbohatlo. Přesto, právě tento muž nechal vybudovat tak unikátní rokokové dílo. Co ho k tomu vedlo a proč nechal tak monumentální dílo vztyčit právě zde, daleko od civilizace? Je jisté, že právě tudy chodili lidé z Vysoké na mši do chrámu ve Vysokých Žibřidovicích, ale i tak bylo poměrně netypické investovat nemalé prostředky do uměleckého díla, posazeného jen tak v horách.
Historik Drahomír Polách uvádí, že zdrojem jeho peněz mohly být půjčky na úrok či obchodní talent, ale jisté to není. Také netušíme, proč se tak snažil vybudovat toto neuvěřitelné dílo. Mělo to být pokání, nebo jen prostě nerozumíme zbožnému cítění horala z doby vrcholného baroka? A tak budí tato socha představivost, vzbuzuje úctu, a kdo se s ní setká, pochopí, že ne vše mezi nebem a zemí se dá jen tak prostě vysvětlit.
Na Olivetské hoře mezi Vysokou a Vysokými Žibřidovice, nedaleko Hanušovic, stojí socha Krista. Tato jedinečná klasicistní socha stojící mezi obcemi Vysoká a Vysoké Žibřidovice, nedaleko žluté turistické značky. Nechal ji postavit děd Franze Schuberta, známého hudebního skladatele období raného romantismu. Na zadní straně podstavce sochy nechal jeho dědeček Karel Schubert vytvořit nápis, který dokumentuje, že sochu nechal zhotovit právě on. Nápis je psán v němčině, stejně jako i ostatní citáty z bible po straně soklu. Socha od neznámého kladského sochaře dnes stojí osamoceně v opuštěné krajině. V 18. století však kolem bývalo několik obydlí.
Navštivte sochu Krista na Olivetské hoře mezi Vysokou a Vysokými Žibřidovice, postavenou roku 1780 dědem Franze Schuberta. V 18. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. Pozoruhodná rokoková socha Krista na hoře Olivetské se nachází „na půli cesty“ mezi podhorskými vesničkami Vysoká a Vysoké Žibřidovice. Obrátíme-li zraky od kaple Nejsvětější Trojice ve Vysoké někam na východ, uvidíme v louce pod kaplí vzrostlou lípu, kousek za ní pak již celkem vzrostlý Smrk. U něho pak narazíme na rozvaliny nějakého domu. Pokud staré mapy i místní znalci nelžou, mělo by se jednat o pozůstatky Schubertova domu. Zde tedy nejspíš stával statek Carla Schuberta.
Pozdně barokní kaple Nejsvětější Trojice zůstává i dnes dominantou půvabné podhorské vísky Vysoká ležící na Hanušovicku. Horská víska Vysoká, původně Neudorf (Nová Ves), je dnes spíše osadou rekreačního charakteru. Do dosunu byla přece jen zalidněnější. V polovině 17. století dorazili do našich končin první Slované (snad s vladykou Čechem v čele svých zástupů), našli zemi mlékem a strdím oplývající poněkud vylidněnou. Vysoké Žibřidovice - kostel, který tvoří dominantu nad vsí a je viditelný i z daleka.
Na západní části katastru Vysokých Žibřidovic se podle některých informací nachází několik chalup v osadě Cibulka. Původní název Valteřice do roku 1949. Od roku 1964 přidružen k Vysokým Žibřidovicím, 1976 k Hanušovicím. Když někdy v 5. nebo 6. století dorazili do našich končin první Slované, našli zemi mlékem a strdím oplývající. Kaple Nejsvětější Trojice z roku 1786 stojí dodnes jako dominanta podhorské vísky.
Po pravé ruce Krista je nahoru kónický sloupek a na jeho západní straně je vytesaný rámeček s časovým obrazem a monogramem JSS. Anděl s kalichem stojí na soklu a Kristus klečí s rukama sepjatýma, hlavu vzůru k andělovi. Tento rozměrný architektonicko-soukromý romantičtější kus krajiny se stal inspirací pro svou dobu i pro další zpracování pašijových témat v regionu.
Na slavnostní stránce textu zazní i odkaz na hudební dílo Ludwiga van Beethovena Kristus na hoře Olivetské. Jedná se o jedinečnou Beethovenovu skladbu inspirovanou biblickou tématikou, která vznikla jako oratorium s ústředními postavami Ježíše, anděla a apoštola Petra. Celé dílo vznikalo a přepracovávalo až do podoby, kterou známe dnes, a bylo poprvé uvedeno v rámci polední Hudební siesty v roce 2016 v nastudování Jamese Andersona, Monicy Pick Hieronimi a Victora von Halema s Národním sborem a orchestrem Lyon, pod dirigentem Serge Baudo.
UCLA Beethoven, Christ on the Mount of Olives, Op 85 - Hallelujah
Ačkoliv nejde o běžný motiv naší krajinou, socha Krista na Olivetské hoře a související příběhy evokují hluboké duchovní i historické vrstvy regionu. Zůstává otázkou, co bylo původně motivem záměru Franze Schuberta stával existence takto monumentálního díla na odlehlém místě.
Charakteristika a ikonografie sochy
Kristus je vytesán z kladského pískovce, výška dosahuje asi 3,5 metru, a stojí v základně připomínající bazén. Parapetová ohrada obklopuje sochu ze tří stran, na níž jsou kartuše s biblickými citáty. Díváme-li se na vyobrazení z obecného hlediska, setkáváme se s typicky rokokovou formou s bohatou draperií a kontrapostní postavou Krista. Anděl nad ním drží kalich a Kristus klečí, ruce jsou sepjaté, hlavu pozvednutou k andělovi.
Podstavec nese nápis "Obnoven nákladem Franze a Marie Spulák v roku 1870" a po stranách soklu jsou další nápisy. Kaple Nejsvětější Trojice zůstává dominantou obce Vysoká, zatímco cesta k sousoší vede přes několik historických míst a zbytky domů, které připomínají statek Carla Schuberta. Přístup k místu je po turistické trase, která vede od Hanušovic a kolem kostela ve Vysoké i Vysokých Žibřidovicích.
Celý výjev spolu s kaplí a samotnou sochou je součástí širšího kontextu pašijových motivů a jejich výkladu v české krajině, který zahrnuje jak historické údaje o donátorech a stavitelích, tak i teologické významy spojené s Ježíšovou modlitbou na Olivetské hoře a s Ježíšem, který přichází druhýkrát s královskou slávou.
Tipy pro návštěvníky
- Navštivte kapli Nejsvětější Trojice a cestu k soše Krista - mezi Vysokou a Vysokými Žibřidovice.
- Věnujte pozornost nápisům na podstavci a kartusích; často nesou biblické citáty.
- Užívejte klidné prostředí horské krajiny a výhledy do okolí, kde socha dominuje krajině.