Pracovní list slouží k rozvíjení čtenářské gramotnosti a může být součástí vyučovací hodiny českého jazyka a literatury nebo domácího vypracování. V úlohách si žáci ověří porozumění textu, orientaci v něm, práci s informacemi i posouzení obsahu a formy textu.
Obsah a typy textů v kontextu biblických děl a jejich literárních forem
- legendy, novely (Josefův příběh Gn 39-50, Rút, Ester), - podobenství (Sd 9, 2 Kr 14). - hádanky (Sd 14), přísloví.
- legislativní texty - obsažena zejména v knihách Exodus, Leviticus a Deuteronomium. Lyrické žánry zahrnují písně - hymny, prosby, ódy; písně - válečné a vítězné, pracovní, satirické, milostná píseň (Píseň písní); žalozpěvy - žalmy, žalozpěvy - zejména kniha Pláč.
- mudrosloví a prorocké texty. Vypravěč vypravěč všudypřítomný a vševědoucí, autorský; pravděpodobně muž, neprojevuje svůj vlastní názor, nekomentuje chování postav. Vypravěč ve Starém zákoně většinou není ze stejné doby jako příběhy; předávaly se ústní tradicí. Horizontální členění - pásmo postav a vypravěče není graficky odděleno.
Postavy a vyprávěcí způsoby
Hospodin - nepochopitelný, blízký i vzdálený; s člověkem (Lotem) má dobrý vztah, trestá hříšné, má rád zbožné a spravedlivé lidi, kteří mu obětují oběti. Lot - troufalý, s Hospodinem diskutuje; Lotova žena - zvědavá. Vyprávěcí způsoby er-forma. Vypravěčův slohový postup zahrnuje přímou řeč: „Uteč, jde ti o život. Neohlížej se zpět.“
Nejznámější překlady a jejich historický kontext: latinský překlad Vulgata (kolem roku 400); Neovulgata; první překlad do slovanského jazyka Cyril a Metoděj (pro potřeby misie na Velké Moravě); nejvýznamnější překlad v době českého humanismu Bible Kralická (Jan Blahoslav).
Bible jako kulturní a literární památka
Bible - označovaná jako Písmo svaté - je nejznámější světovou kulturní a literární památkou. Slovo „bible“ pochází z řeckého slova bibli, což znamená knihy. Tyto texty vznikaly na různých místech a dobách a mají různé autory. Kanonizace nastala v 1. století př. n. l.; Bible je základní knihou dvou náboženství: židovského judaismu a křesťanství.
Oceňujeme ji z hlediska kulturního, literárního, historického i náboženského. Bible se skládá ze dvou částí: Starého zákona a Nového zákona. Starý zákon je převážně v hebrejštině (část v aramejštině); obsahuje Pentateuch (Tóra) a klíčové příběhy počátků, jako jsou Genesis, Noe, Abraham, Izák, Jákob a Josef. Nový zákon zahrnuje čtyři evangelia, Skutky apoštolů, 21 epištol a Zjevení svatého Jana.
Tematické vazby na výuku a rozvoj kompetencí
Pracovní listy pro žáky druhého stupně základních škol jsou součástí kolekce Bible a mají za cíl připomenout tento soubor textů jako literární památku. Porovnáváním informací z různých zdrojů se žáci učí ověřovat jejich pravdivost a zamýšlet se nad jejich důvěryhodností. Pojďme se podívat, jak se Bible šířila do dalších jazyků a jaké role v tom hrají překlady a kontext doby.
Další vazby na vzdělávání a doprovodné aktivity
Publikace Existuje-li to, je možné shrnuje důležité milníky z hlediska fungování organizace i podpory dětí a žáků s OMJ. Pro jazykovou podporu v mateřské škole vyšlo Kurikulum češtiny jako druhého jazyka (ČDJ) pro předškolní vzdělávání. Je zaměřen na rozvoj matematické gramotnosti (čtení informací z různých typů záznamů) a digitální kompetence.
Na závěr, cíl metodického listu je seznámit žáky s hodnotami soucitu, pomoci a lásky prostřednictvím příběhu inspirovaného biblickými motivy.
