První věta, kterou Ježíš podle nejstaršího evangelia pronesl, zněla: "Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!" (Mk 1,15). Ježíšův příchod, příchod Božího království, s sebou přináší odpuštění hříchů a pozvání k nápravě života. Náš Pán hříchy promíjel, z hříchů uzdravoval, a kvůli našim hříchům byl umučen na kříži.
Ve zpovědi, neboli svátost smíření, se díky lítosti a vyznání hříchů před Bohem otevírají ty rány, které nám způsobila naše malá láska vůči Bohu či lidem. Podstatnou částí svátosti pokání je vyznání knězi: „Je nezbytné, aby kajícníci uvedli ve zpovědi všechny smrtelné hříchy, kterých si jsou po pečlivém zpytování svědomí vědomi, i když se jedná o velmi skryté hříchy spáchané jen proti dvěma posledním přikázáním Desatera, protože zraňují duši mnohem závažněji a jsou mnohem nebezpečnější než ty spáchané veřejně“: „Křesťané, kteří se snaží vyznat všechny hříchy, na které se upamatují, bez pochyby je všechny předloží Božímu milosrdenství k odpuštění. Ti naopak, kteří jednají jinak a vědomě zamlčují nějaký hřích, jednají, jako by nic nepředložili Boží dobrotě, aby jim to bylo skrze kněze odpuštěno.
Když vytáhneš rybu z vody, tak nemůže dál žít. Právě tak je tomu s člověkem bez Boha. (sv. Svátost smíření je možné přijmout vždy 30min.) Každý člověk v životě chybuje a prohřešuje se. Ve svátosti smíření se setkává s milosrdným Bohem, který jej znovu bere do své náruče a očišťuje od hříchů. Svátost smíření je tak jedním z největších darů: můžeme začít znovu, nezatíženi, bez „hypoték“ ze včerejška, přijati s láskou a vybaveni novou silou. Bůh je milosrdný a toužebně si přeje, abychom jeho milosrdenství skutečně využili.
(Marnotratný) syn řekl Otci: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i vůči tobě. Nejsem už hoden nazývat se tvým synem.‘ Ale otec rozkázal svým služebníkům: ‚Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy.
Když se Ježíš ukázal svým učedníkům po svém vzkříšení, jako první dar jim dal právě svátost smíření. Učedníkům řekl: „Přijměte Ducha Svatého. Hříchy tedy může odpouštět pouze Bůh. On sám ale svěřil církvi tento dar, aby jej rozdávala. Křesťanské svátosti a obřady doprovází člověka při všech zásadních okamžicích jeho duchovního života.
Křest, Biřmování, Eucharistie, Svátost smíření (sv. K důležitým nesvátostným obřadům patří křesťanský pohřeb, který probíhá podle situace a přání zesnulého a těch, kteří pohřeb domlouvají. Ke křesťanskému pohřbu patří mše sv. Křest je branou do církve a trvalým propojením života s Bohem. Křtem se stáváme Božími dětmi. Pro křest se musí člověk svobodně rozhodnout. U dítěte žádá alespoň jeden z rodičů, který také dítěti domluví vhodného kmotra.
Kmotři musí být praktikující křesťan. Rodiče z jiné farnosti musejí mít povolení ke křtu dítěte. Rodiče, pokud je to možné i s kmotry, se připravují po předchozí individuální domluvě v kanceláři na faře. Křest se udílí v neděli nebo sobotu; v neděli při mši svaté se obvykle křtí v 10.00 hod nebo po této mši sv. Je možné, aby křest byl udělen i jindy, i mimo mši sv. U dětí nad 7 let a dospělého je nutná řádná příprava, která probíhá pod vedením kněze nejméně 1 rok, během kterého se žadatel o křest stává katechumenem.
Biřmování je svátost křesťanské dospělosti. Člověk v ní dostává trvalý dar Ducha svatého k posílení své víry, aby ji žil, uskutečňoval a dovedl o ní svědčit. Biřmování dovršuje milost, kterou obdržel ve křtu. Svátost křesťanské dospělosti je možno přijmout nejdříve po dovršení 15 let a není omezeno věkem. Eucharistie (někdy také zúženě nazývaná svaté přijímání) je tím nejcennějším, co církev uchovává. Věříme totiž, že eucharistie je živý Bůh, Ježíš Kristus, který je přítomný pod podobami chleba a vína.
Eucharistií bývá také nazývána mše svatá, protože v ní se uskutečňuje. Je zdrojem celého křesťanského života. Příprava dětí spolu s rodiči na první sv. přijímání začíná začátkem října a probíhá dle domluvy s připravujícím knězem. Užitek z každé mše sv. má na prvním místě celá církev, pak přítomní věřící ale také ti, za které je mše sv. přinášená - mohou to být živí a zemřelí. Mše sv. může být odsloužena i na poděkování při jubileích života, manželství apod.
Při zapisování svého úmyslu je zvykem připojit svůj dar ke mši sv., který není „zaplacením mše sv.“ ale podporou činnosti kněze a církve ve službě věřícímu Božímu lidu. Úmysl je možno si nechat zapsat kdykoliv v hodinách kanceláře viz Kancelář nebo po každé ranní mši sv. Svátost smíření (sv. Každý člověk v životě chybuje. Během týdne se uděluje vždy půl hodiny před mší svatou. V pátek se zpovídá od 16.30 hod. Na první pátek v měsíci se uděluje sv. smíření od 6.00 do 8.00 hod. a od 16.30 hod. po celou mši sv. V neděli je příležitost ke smíření s Bohem od 7.00 hod. a většinou i během ranní mše sv., při desáté mši sv. a také v čase od 17.30 až 18.15 hod ve Španělské kapli.
Svatba v kostele je hlubší než jen obřad; snoubenci se zavazují k věrnosti a lásce na celý život. V kostele se mohou brát partneři, z nichž je alespoň jeden pokřtěný, a kterým nebrání v uzavření sňatku předchozí závazky. Nejlepší je popovídat si se svým farářem a domluvit si další podrobnosti; doporučujeme navštívit jej s dostatečným předstihem, protože součástí manželství je také příprava snoubenců - více informací zde, která probíhá formou setkání i při přípravě manželství v centru pro rodinu v Kopřivnici.
Svátost pomazání nemocných je velkou pomocí při nemoci nebo vážné zdravotní těžkosti. Především totiž člověka posiluje v jeho nemoci, uděluje útěchu a pokoj do srdce. Svátost nemocných přijímá člověk, který je ve vážném zdravotním stavu nebo je vysokého věku. Svátost nemocných může člověk přijmout i vícekrát, proto má smysl o ni žádat i v mladém věku, například před závažnou operací. Uděluje se jednotlivě kdykoli na požádání v kostele nebo při návštěvě kněze doma.
Lze zaopatřit i nemocného v bezvědomí, který by tuto svátost chtěl přijmout. Je možno dohodnout i přímo s knězem buď telefonicky viz kontakty nebo na farním úřadě. Je možné domluvit pravidelnou návštěvu kněze u nemocného před prvním pátkem, nebo pravidelné donášení sv. Smrt a ztráta někoho blízkého je bolestnou událostí.
Při křesťanském pohřbu svěřujeme zesnulého do Božího milosrdenství. Pohřeb má také nenahraditelný význam pro pozůstalé, kterým dává možnost se se svým drahým rozloučit. Potřebujeme si znovu uvědomit, kým pro nás zemřelý byl a kým zůstává, co jsme si vzájemně dali a co si dlužíme. Pro zemřelého má největší význam slavení mše sv. Pohřeb je také možné slavit mimo mši svatou. V tom případě se neslaví eucharistie. Kontaktujte svého faráře, se kterým si domluvíte datum pohřbu. Ve smuteční síni koná pohřeb jáhen beze mše svaté.
Pokud má zesnulý civilní pohřeb, je možné také za něj nechat sloužit zádušní mši sv. K jejímu domluvení stačí kontaktovat nejbližšího faráře.
Duchovní správaICLic. Bc.Th. Prokop Tobek (farář - spravuje farnost)Mgr. Jan Novotný (výpomocný duchovní)Mgr. Ing. Bartoloměje, apoštola
Část obceRybníčekObec Březina Kostel filiální kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Rozsah materiálu zahrnuje křest, biřmování, eucharistii, svátost smíření, svátost pomazání nemocných, manželství a pohřeb.
Hlavní body svátosti smíření a související svědectví víry
- Zpověď je neoddělitelným prvkem pokání a uzdravení duše, která umožňuje obnovit vztah s Bohem.
- Rozhřešení knězem vyřizuje moc Kristovy milosti: odpouštění hříchů a posvátné posílení víry.
- Obnovení křesťanského života probíhá spolu se svědomím, lítostí a pokáním.
- Pravidelné přijímání svátosti je součástí života katolického věřícího, zejména během Velikonoc.
