Bible v manželství v praxi: rady a principy

Na tuto otázku se těžko odpovídá, protože Bible nikde výslovně nezmiňuje, jakým okamžikem začíná Bůh pohlížet na dva lidi jako na manželský pár. Existují tři obecné názory: 1) Bůh považuje lidi za manžele pouze tehdy, když jsou zákonně sezdáni. 2) V Božích očích jsou dva lidé manželé tehdy, když podstoupili nějaký formální svatební obřad. 3) Bůh považuje manželství za skutečně uzavřené ve chvíli, kdy je konzumováno pohlavním stykem.

1) Manželství podle zákonného uznání

Opora tohoto názoru se většinou hledá v písmech, která hlásají podřízení se vládám (Římanům 13:1-7; 1 Petr 2:17). Argumentuje se tím, že požaduje-li vláda „papír“, než právoplatně uzná manželství za uzavřené, měli by se lidé tomuto požadavku podřídit. Lze jednoznačně souhlasit s tím, že lidé by se měly vládě podřídit, pokud její požadavky nejsou v protikladu k Božímu slovu a jsou-li rozumné. Římanům 13:1-2 říká: „Každý ať se podřizuje vládnoucí moci…“

Tento názor má své slabiny a možné trhliny. Za prvé, manželství byla uzavírána i v dobách, kdy žádná organizovaná vláda nebyla. Po tisíce let lidé vstupovali do manželství bez oddacího listu. Za druhé, ještě dnes existují země, kde neexistuje formální doklad manželství. Za třetí, existují vlády, které kladou podmínky, jež odporují Bibli. Jako příklad uveďme země vyžadující obřad v katolickém kostele.

2) Formální svatební obřad jako podmínka uzavření

V Božích očích jsou dva lidé manželé tehdy, když podstoupili nějaký formální svatební obřad. Podobně jako v mnohých kulturách otec při svatebním obřadu odevzdává svou dceru ženichovi, někteří lidé si vykládají Genesis 2:22 jako první svatební „obřad“ vykonaný Bohem. V Janovi 2 vidíme Ježíšovu účast na svatební hostině. Ježíšova účast na svatební hostině poukazuje na to, že svatební obřad je v Božích očích přijatelný. Téměř v každé společnosti existoval formální svatební obřad.

3) Konstatování manželství při konzumaci

Někteří zastávají názor, že mají-li dva lidé spolu pohlavní styk, považuje je Bůh za manželé. Tento názor biblicky nelze obhájit. Pohlavní styk mezi manželi je nejvyšším naplněním principu „jednoho těla“ (Gn 2,24; Mt 19,5; Ef 5,31). Avšak nemůže být považován za jediné a definitivní známce manželství, pokud neexistuje další smluvní či statusové rámce. Písma jako 1 Korintským 7:2 naznačují, že sex před manželstvím je nemravnost.

Co tedy v Božích očích tvoří manželství?

Zdá se, že platí tyto zásady: 1) Formální požadavky, které jsou rozumné a nejsou v protikladu k Bibli, je vhodné respektovat. 2) Kulturní či rodinné zvyklosti, které vedou k tomu, že se na ně bude nahlížet jako na „oficiálně sezdaný pár“, by měly být zohledněny. 3) Když nejsou naplněny ani jeden z těchto principů, odpovědnost a rozhodnutí leží mezi párem a Bohem. Bůh zná naše srdce (1 Jan 3:20).

Je důležité vycházet z Božího slova a autentické Tradice církve. Ježíšův spor s farizeji o nerozlučitelnost manželství ukazuje, že Bůh původně stvořil manželství jako celoživotní svazek. Mt 19:5-6: „proto opustí muž otce i matku a připojí se k své manželce a budou ti dva jedno tělo; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“

Manželství a Nová smlouva

Apoštol Pavel propojuje manželství s Kristem a církví: manželství má být obrazem a součástí Nové smlouvy. Ef 5:21-33 ukazuje vzájemné podřízení a lásku: „Muži, milujte své ženy, jako Kristus miloval církev… ženy, buďte podřízeny svým mužům.“

Pavel dále uvádí, že nerozlučitelnost manželství je Boží ideál, ale v praxi existují situace, kdy smilstvo (porneia) nebo nevěra provází přešlý stav a Ježíš umožňuje rozvod a opětovný sňatek v určitých případech. Mt 19,9 a Mt 5,32 ukazují na výjimky kvůli rozvrácení vzájemného svazku.

Praktické plány pro rodiny

• 1. Původ a smysl manželství: Bůh je tvůrcem manželství; muž a žena jsou Božím obrazem; plodnost je součástí Božího požehnání (Gn 1‑2; Ef 5,21‑33).
• 2. Rodinný život: Děti jsou darem; rodiče nesou zodpovědnost za výchovu podle Božího slova; výchova je kombinací lásky, řádu a příkladu (Mal 4,6; Př 22,6; Ef 6,1‑4).
• 3. Manželská věrnost: Vznik a trvalost manželství; věrnost a řešení krizí s odpuštěním; rozvod je bolestnou skutečností, kterou je třeba pečlivě zvážit a usilovat o záchranu (Mt 19,3‑9; 1 Kor 7:2‑5).

Etika a morálka v manželství

• 1) Původní myšlenka Boha o manželství je dlouhodobá a vyžaduje čas v nahotě, v emocionálním a duchovním smyslu. Sexuální život má být vrcholem vztahu a zárukou vzájemného uspokojení v rámci manželství.
• 2) Žádná romantika bez odpovědnosti; cizoložství je biblicky odsouzeno; věrnost je klíčová a vztah Krista a církve slouží jako vzor pro manželský vztah.
• 3) Příklad praktických rad zahrnuje laskavost, komunikaci a každodenní budování vztahu bez zbytečných konfliktů vyplývajících ze sobeckosti.
• 4) Finanční a životní rozhodnutí by měla být vedená moudrostí Bible; materialismus nesmí nahradit duchovní bohatství a správné hodnoty.
• 5) Respekt k široké rodině: péče o svobodné a rozvedené osoby a o děti v různých rodinných situacích.
• 6) I bezdětná manželství mohou být krásná a smysluplná; důraz na rozvíjení hlubokého vzájemného vztahu a na trvalost spojení až do smrti.

Stavba manželství podle Bible tedy vyžaduje vzájemnou lásku, obětavost, respekt a nepřetržitou snahu o zlepšení vztahu. Kristus dává sílu k životu a k tomu, aby bylo manželství skutečnou cestou k rovnocennému a plně prožitému společenství.

tags: #bible #v #manzelstvi #v #praxi