Bůh je láska. Láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho.
Bez lásky je život nesnesitelný. Bez lásky je sice možno vytvořit veliká díla, být slavný a obdivovaný, ale naplnění bez ní dojít nelze. Jsi stvořen, abys byl milován. Většina ptáků byla stvořena, aby létala; být na zemi je pro ptáka omezení. Pták se nevyznačuje ani tak tím, že umí chodit po zemi, ale tím že je schopen létat.
(Dokonce!) i skrze mě mohou lidé zakoušet Boží lásku. Jsme Bohem stvořeni k jeho obrazu. Jsme stvořeni k tomu, aby skrze každého z nás do světa proudil Bůh. Jsme stvořeni k tomu, abychom dělali dobré věci. Boží láska je jako slunce, které nás zahřívá a proniká tělem. Když si sednu na slunce, vím, že mě zcela zahaluje hřejivá láska Boží. Jako slunce zahřívá kůži a pak proniká celým tělem, tak i Boží láska chce proniknout do všech pórů mého těla.
Boží láska není… Boží láska je pro každého jiná. Každý z nás může říci: „Bůh mě miluje jako nikoho jiného na světě!“ Bůh totiž nemiluje dvě osoby stejným způsobem, protože jeho láska je právě tím, co utváří naši vlastní osobnost, a je…
Buldozer víry: Když mám před sebou nějaký „neřešitelný“ případ, nesložím ruce do klína. Cítím se jako dobrodruh, který hledá poklad a vyhrabává ho vlastníma rukama. „Kopám“ … Bůh nás uschopňuje milovat…
Je důležité, že Bůh nás miluje bez podmínek. Nemiluje nás proto, že jsme dobří a silní. I kdyby se ti zavřely všechny dveře světa… Je dobře, že jsi!
Tato slova platí pro každého člověka. I pro tebe, který právě čteš tyto řádky. Jedinečnost každého z nás: Neexistuje stejný člověk na zemi jako já. Nikdo nemůže vykonat a dokázat přesně to co právě já. Nikoho Bůh nemiluje tak jako mě. A nikdo nemůže milovat Boha a jiné lidi tak jako právě…
Ježíšovo božské srdce - není naplněno předsudky: V dnešním světě, ve kterém se rozmohlo tolik osamocenosti a beznaděje, potřebují lidé poznat Boží srdce. To srdce, které odpouští, které se o lidi stará a které uzdravuje. Jsi prostě jen jedna osoba z milionů?!
Erós a agapé: dvě tváře lásky a jejich sjednocení
Ve společném zkoumání pojmů lásky se objevují dvě slova: erós a agapé. Erós označuje pojímání „světské“ lásky, zatímco agapé vyjadřuje lásku, která stojí na víře a vírou je utvářena. Dvě zmíněné pojetí bývají často stavěny do protikladu jako láska vzestupná a láska sestupná. Existují také další klasifikace, jako láska posesivní a láska obětující se, k čemuž se občas přidává láska, která hledí na vlastní prospěch.
Erós totiž byl v řecké a římské kultuře často spojován s božským opojením a s kulturními festivaly plodnosti. Starý zákon však vystoupil proti této formě jako proti náboženské zvrhlosti a zároveň nezatratil erós jako takový, nýbrž vyzvedl jeho očistu a zapojení do vyššího rámce lásky. Erós tedy potřebuje kázeň a očištění, aby obdařoval člověka ne jen chvilkovým potěšením, ale vrcholem existence.
Podobně jako erós, i agapé vyžaduje sjednocení s oběťí a s respektem k druhému. Epikurejec Gassendi a Cartesius ilustrují, že pravá láska nerovná se jednostranný výtah potěšení; člověk miluje jako celistvá bytost propojená duchem a tělem, a láska bývá vyjádřena nejen jako cit, ale i skrze činy.
Boží láska jako vzor a lidé jako její nositelé
Láska je dar, který jsme dostali od Boha. Láska není jen dar, nýbrž Bůh sám - Bůh je láska a kdo v ní zůstává, zůstává v Bohu a Bůh v něm. Proto je láska, kterou projevujeme Bohu i bližním, podstatou naší existence a cestou k věčnému životu.
Vztah mezi erótem a agapé se v křesťanském pojetí postupně vyvažuje: erós hledá Boha a stkává se s agapé, která dává dar a vyhledává dobro druhého. Pokud láska zůstává na jedné straně pouze žádostivá, ztrácí svou pravou podobu; na druhé straně není možné žít bez schopnosti přijímat lásku jako dar. Krystalickou ukázkou je Ježíšovo putování skrze kříž a vzkříšení, které ukazuje cestu lásky jako exodu z já samotného do vztahu s Bohem a lidmi.
Chápání lásky vyžaduje i zralost: láska není jen cit, ale i odpovědnost, která se projevuje ochotou dodržovat Boží přikázání a hledat Boží vůli v každodenních situacích. Bible ukazuje, že láska k Bohu se projevuje dodržováním Jeho přikázání a že „přikázání nejsou břemenem“. Jehova si přeje, abychom lásku projevovali ochotně a z celého srdce, a to i tehdy, když je to pro nás náročné.
Praktické projevy lásky a její poznání
Z biblických návodů vyplývá, že láska zahrnuje celého člověka - ducha, duši i tělo - a vyžaduje očištění a růst skrze odříkání a poslušnost. Láska k Bohu roste tehdy, když poznáváme Boží vůli prostřednictvím Bible, studia a meditace nad jeho Slovy. Láska k bližnímu se projevuje v našem jednání a v ochotě nést soucit s druhými.
Podle Písně Písní je láska často prezentována jako výpravná cesta, která začíná nejistotou a postupně vede k definitivnosti a věčnosti. Tato extáze není jen okamžikem, ale trvalým exodem z egoismu směrem k službě druhým a k hledání Boha. Proto láska vyžaduje očisty a zrání, které se uskutečňuje skrze vyrovnání těla a duše a jejich vzájemnou integraci.
V souladu s tím, co říká Jan a další autoři, lze shrnout: láska je jediná skutečnost, která má různé rozměry, a přesto zůstává jednotná. Boží láska je obětavá a trvá na věky. Z lásky vyvěrá skutečná víra, která se projevuje skutky a odhodláním žít podle Boží vůle. Žádná síla nemůže odloučit člověka od Boží lásky, pokud ten sám zůstává otevřený Jeho působení a odpovídá na Jeho milost ochotnou poslušností.
