Žádné město není izolované: Bílavsko leží na severozápadním úpatí Hostýnských vrchů v okrese Kroměříž a od roku 1976 tvoří místní část města Bystřice pod Hostýnem. Nejstarší zmínky o existenci farního kostela v Bílavsku pocházejí z roku 1364 a po tragických dobách třicetileté války, kdy farnost zanikla, se obec v roce 1622 stala součástí farnosti v Bystřici pod Hostýnem. Teprve v roce 1689 došlo k opravám a k začátku sloužit katolické bohoslužby, přičemž tehdejší stavební úpravy zahrnuly i výstavbu nové věže.
Současný chrám sv. Bartoloměje představuje barokní kostel o půdorysu sponou a s jednotrardní loďí, jehož západní část je dominována hranolovou věží se šikmou jehlancovou střechou. Věž dosahuje výšky až 35,92 metru a je klíčovým prvkem chrámu, který se nachází v prostoru mezi lodi a presbytářem. K nástupnímu průčelí před západním okrajím kostela přistupuje hlavní vstup, nad nímž se vypíná věž; v západní části se nachází hudební kruchta.
Interiér kostela je vyplněn mobiliáři z konce 18. století. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. Bartoloměje, jehož autorem byl v roce 1877 Josef Hromádka z Litenčic. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Augustina a sv. Norberta a na stěnách lodi visí obrazy Křížové cesty z roku 1938, i když jde o napodobeniny originálu od profesora Feuersteina. V kostelních lavicích najdeme období z roku 1902, zatímco původní cípy mobiliáře nesou stopy dlouhé historie chrámu.
Na průčelí presbytáře je zachována dřevěná konstrukce a architektonické detaily, které svědčí o goticko-renesančním vlivu starší stavby, včetně středověkých konzol s figurálním motivem a renesančními terči. Představuje to důkaz, že středověký bílavský kostel mohl být zděný, i když literatura tradičně uvádí dřevěné základy. Při průzkumech byla objevena i středověká konzola s reliéfem lidské tváře a další konzola s růžicí - pravděpodobně použité jako interiérové prvky z původní stavby.
Historie kostela je provázaná s vývojem farnosti Bílavsko: po dostavbě nového kostela byla Bílavsko vyfařeno z Bystřice pod Hostýnem a farnost byla obnovena v roce 1784, zahrnující kromě Bílavska i Slavkov pod Hostýnem, Brusné, Chomýž a Hlinsko pod Hostýnem. Hlavní oltářní obraz sv. Bartoloměje byl restaurován a jeho autorem zůstává Josef Hromádka; při restaurování v roce 1980 byla dokončena jeho původní sluneční patina. Drobné opravy a úpravy se týkají i dalších oltářů a sakristie, jejichž retabuly a výmalba prošly v průběhu století četnými úpravami.
Věž kostela byla udržována a renovována v několika etapách: v 80. letech 20. století byla opravována střecha, výměna krytiny nad lodí i věží a další úpravy kontaktovaly i sanktusníkovou věžku; v roce 1990 byla provedena generální oprava střechy a v roce 2009 poslední velká rekonstrukce střechy, kdy byla opět použita pálená taška a nová dřevěná konstrukce sanktusníkové věžky pokryta měděným plechem. V roce 2010 došlo k odvodnění a restaurování kamenných portálů a v roce 2011 byly restaurovány okna s vitrážemi.
Zvony k Bílavsku patřily od počátku: nejstarší zvon z roku 1568 byl dílem Přemka z Víckova a Bernarda ze Žerotína; druhý zvon zasvěcený sv. Atanášovi byl pořízen v roce 1680 a později přetaven kvůli prasknutí v roce 1845. Největší zvon Maria pocházel z poutního chrámu na Svatém Hostýně a byl vyroben v roce 1783. Znovuzavedení slavnostních zvonů je spojeno s rozvojem Bílavska v období 18. století a s náklady, které hradila obec v této době.
Hostýn, jako významné poutní místo, je sám o sobě důležitým kontextem pro region: Svatý Hostýn, dosahující výšky 735 m nad mořem, je známý bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a poutní chrám je jedno z nejvýznamnějších míst Hostýnských vrchů. Pro návštěvníky je atraktivní nejen poutní areál, ale i okolí s výletními areály a historickými památkami v Brusném, Chomýži a Bystřici pod Hostýnem.
Svatý Bartoloměj: Zapomenutý apoštol umučený za pravdu
Architektura a umělecké prvky uvnitř kostela
Interiér kostela je jedinečný soubor, který zahrnuje hlavní oltář s obrazem sv. Bartoloměje z roku 1877, sochy sv. Norberta a sv. Augustina a originální rozměrné malby na stěnách lodi. V lodi se nacházejí i boční novobarokní retabulové oltáře s motivy Ukřižování a Obětování Krista (datované kolem roku 1870). Po rekonstrukcích a restaurování v 20. století byla navíc provedena malba všech tří oltářů a výmalba lodi i presbytáře podle nových a historických zásad.
Presbytář je zakončen plackou a sakristie leží na severní straně; hudební kruchta spočívá na pilířích a má konvexně vypjatý parapet. Na stěnách presbytáře se vyskytují středověké konzoly s lidským motivem a renesančními prvky, které byly v průběhu výstavby zřejmě přeneseny z původní stavby. Tyto detaily potvrzují původní vztah mezi Bílavskem a okolními středověkými a renesančními stavbami v regionu.
Podoba kostela byla dále formována v průběhu let. V roce 1901 byla položena nová šamotová dlažba, v roce 1838 pak nahrazeny varhany a v letech 2013-2014 proběhla jejich rozsáhlá restaurování. Hlavní oltář a boční oltáře prošly renovacemi a malbami, zatímco původní iluzivní architektonická výmalba presbytáře byla zrestaurována a v lodi byly navráceny malby Jana Ježka z let 1910-1911.
Podle historických záznamů byl kostel během své historie několikrát opravován kvůli povětrnostním vlivům a požadavkům památkové péče. V roce 1968 byla provedena oprava fasád, a kvůli finančním omezením byly práce prováděny brigádně. Jako kompromis byla zvolena cementová omítka (brizolit), avšak při následné kontrole památkáři zdůraznili, že voní a musí být upravena, aby fasáda nebyla příliš tvrdá a nevztahovala na sebe trhliny.
Klíčové údaje o věži: výška věže dosahuje 35,92 metru, krytina střech je pálená taška, sanktusníková věžka je pokryta měděným plechem a samotná fasáda bývá prolomena menšími okny se segmentovým záklenkem. Před západní fasádou stojí hlavní vstup a v západní části je umístěna hudební kruchta s konvexně vypjatým parapetem.
V současné době Kostel sv. Bartoloměje z Bílavska reprezentuje důležitý kulturní a sakrální bod na pomezí Hané a Valašska, který propojuje období středověku, gotiky, renesance a baroka s moderními restaurátorskými zásahy. Jeho bohatá výzdoba, historické konzoly, cenné oltáře a zachovalé sochařské dílo vytvářejí unikátní soubor, který dokumentuje vývoj místní farnosti i kulturní krajiny Hostýnských vrchů.
