Emise skleníkových plynů souvisejících se ziskem a využitím energie stále rostou. Na druhou stranu můžeme jasně vidět dopad přechodu na obnovitelné zdroje - rychlost, s jakou emise skleníkových plynů narůstají, naštěstí zpomaluje. Za posledních deset let rostou emise nejpomaleji od dob Velké hospodářské krize.
Mezinárodní agentura pro energii (International Energy Agency, IEA) to přičítá častějšímu využívání čisté energie a odhaduje, že bez zavedení pěti klíčových technologií využívajících čistou energii by emise mezi lety 2019 a 2023 rostly třikrát rychleji. Obnovitelná energie je rychle rostoucím odvětvím - výroba z obnovitelných zdrojů tvořila pětinu globální výroby elektřiny v roce 2011, téměř třetinu v roce 2023 a předpokládá se, že v roce 2028 bude tvořit dvě pětiny. Nižší náklady na stavbu obnovitelných zdrojů energie hodně pomohly k tomu, že se začaly více budovat a využívat.
Obrázek 1 - Podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů podle technologie. Zalesňování a přirozený růst lesů má potenciál být jedním z nejúčinnějších přírodních řešení, které může omezit nárůst atmosférického CO₂, ale jeho účinnost silně závisí na míře jeho využití. Ve studii Cook-Patton a kol. odhadli, kolik uhlíku by mohlo být zachyceno sázením stromů, pomocí globální mapy, která ukazuje, jak se uhlík hromadí v půdě. Zkoumali dva scénáře: první vychází ze současných klimatických závazků jednotlivých zemí, zatímco druhý se zaměřuje na maximálně možnou obnovu přírodních lesů.
Celková účinnost současných klimatických opatření na zmírnění změny klimatu je zřejmá z každoroční Emisní zprávy Organizace spojených národů (OSN). Zpráva z roku 2023 odhaduje, že opatření na zmírnění dopadů vyplývající ze současných politik by mohla omezit globální oteplení do roku 2100 na 3,1 °C (rozmezí 1,9-3,8 °C). Současné snahy však nejsou dostatečně silné na to, aby dosáhly cíle stanoveného Pařížskou klimatickou dohodou, a to sice omezení celosvětového oteplení na nejvýše 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí.
Nicméně snižování emisí oxidu uhličitého (dekarbonizace) a další opatření znamenají, že v současné době nejsme na cestě k oteplení o 4,7-5,1 °C, jak bylo předpovídáno v nejhorším možném scénáři ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC scénář SSP5-8.5). Poznámka: v některých případech, tj. zdroje [1], [2] a [5], se neodkazují na vědecky recenzovanou literaturu, ale na mezinárodní politické zprávy, konkrétně International Energy Agency (IEA) a UN (United Nations).
Obnovitelné zdroje a jejich dopad na emise
Růst obnovitelných zdrojů elektřiny mění strukturu energetiky: podíl obnovitelných zdrojů roste zhruba dvou hlavních trendů - technologických inovací a snižování nákladů na výstavbu. V dlouhodobém horizontu má tento trend potenciál zpomalit nárůst emisí a zároveň přispět k dekarbonizaci ekonomiky. Například trend snižování nákladů na výstavbu zapříčiňuje, že se tyto zdroje stávají ekonomicky atraktivnějšími i pro nové projekty ve srovnání s tradičními fosilními palivy.
Dokonalejší integrace obnovitelných zdrojů do energetické soustavy vyžaduje také rozvoj skladovacích technologií a moderní infrastruktury. Tyto faktory společně pomáhají snižovat závislost na fosilních palivech a omezovat volatilitu dodávek energie. S rostoucí produkcí z obnovitelných zdrojů se zvyšuje i význam energetické efektivity a lepšího řízení spotřeby, což dále napomáhá snižovat emise na jednotku vyrobené energie.
Lesy a uhlík jako přírodní řešení
Zalesňování a přirozený růst lesů má potenciál být jedním z nejúčinnějších přírodních řešení pro omezení nárůstu atmosférického CO₂, ale jeho účinnost silně závisí na míře jeho využití. Studium Cook-Patton a kol. ukazuje, že uhlík lze zachytit různými scénáři s rozdílnými výsledky, což podtrhuje potřebu pečlivé implementace a monitoringu. Obecně platí, že ochrana existujících lesů a obnovovací projekty mohou významně ovlivnit celkové emise.
Emisní zprávy OSN a cíle Pařížské dohody
Emisní zprávy OSN ukazují, že i když současné politiky nejsou ambiciózní natolik, aby dosáhly limitů Pařížské dohody, existuje pozitivní trend směrem k nižšímu růstu emisí. Dekarbonizace a další opatření ukazují, že nejhorší scénáře snižují pravděpodobnost oteplení nad kritické hranice. Důležité je pokračovat ve zvyšování rychlosti a rozsahu transformace energetiky, aby se zajišťovalo alespoň udržení oteplení na úrovních kolem 2 °C oproti preindustriálnímu období.
V závěru je patrné, že globalni oteplovani není statický fenomén, ale dynamický proces ovlivněný technickým pokrokem, politikami a přírodními opatřeními. Důraz na rozvoj čisté energie, posilování kapacit obnovitelných zdrojů, zalesňování a efektivní řízení energie je klíčový pro dosažení udržitelných klimatických cílů.
Obnovitelné zdroje energie - Druhy energie pro děti
tags: #globalni #oteplovani #bible