Většina z nás si při vyslovení spojení „poslední večeře“ představí dlouhou tabuli plnou jídla, kolem které sedí Ježíš Kristus a jeho dvanáct apoštolů. Problém nastane, když si položíme otázku, co že to strávníci tehdy jedli a pili. Chleba a víno? Kdepak! Ježíš rozlomí chleba a podělí se o něj se svými přáteli. „Jezte,“ praví. „Toto je mé tělo, které se pro vás láme.“ Pak se chopí kalicha s vínem. Podle Janova evangelia započíná celá hostina aktem, kdy Ježíš všem učedníkům myje nohy a až poté se usedá k prostřené tabuli.
Různé pohledy na popis poslední večeře
Křesťané po celém světě si poslední večeři připomínají vždy ve čtvrtek před Velikonocemi. Evangelia ji popisují střídmě, třeba takové Markovo evangelium hovoří o hostině jako o „slavnosti nekvašeného chleba“. Nekvašený chléb „maces“ připomíná spíše tenkou placku, dnes se používá jako zdravější alternativa běžného pečiva. Jan Evangelista klade Ježíšovo ukřižování, jemuž večeře předcházela, do doby, kdy se slavnost pesach teprve připravovala. Jan to odmítá, ukřižování se prý odehrává v době přípravy svátku, kdy jsou jehňata teprve obětována. Přesto se většina vykladačů Bible kloní k pesachovskému výkladu poslední večeře. Beránek byl typickou součástí svátečního stolu, dnes bývá na stolech věřících už jen jako připomínka beránčí kost. K tomu, že k Ježíšově večeři dochází v období pesachu, se kloní i řada umělců.
Vliv umění a historických představ
Na několika vyobrazeních události tak můžeme spatřit pečené jehňátko v míse. Dvanáctka apoštolů s Kristem uprostřed sedí a čile konverzuje, před nimi se rozkládá dlouhá tabule plná talířů a misek s nezřetelnými bochánky vedle nich. Bochánky taktéž vzhledem neodpovídají onomu nekvašenému chlebu. Chybný je ale celkový postoj Ježíše a apoštolů. Evangelia výslovně hovoří o poloze vleže, což respektovalo i rané křesťanské umění. Hostitel nejdřív všem umyje nohy.
Skupina italských archeologů a badatelů se obsah jídelníčku Krista snaží rozklíčovat. Výše zmíněného da Vinciho ale nevyužívají jako relevantní zdroj, obraz má prý hlavně symbolický význam a výzkumu nijak nepomáhá. A čím tedy Ježíš apoštoly občerstvil? Je tedy záhada s večerním menu vyřešena? Ne tak docela. Na mnoha ztvárněních večeře můžeme místo pečeného beránka či chleba nalézt rybu! Kristovi učedníci však byli v naprosté většině původem rybáři, takže je klidně možné, že rybu přichystali oni. Církev tyto „pokrmy navíc“ přehlíží, vystačí si s chlebem a vínem.
Co se podávalo na hostině a jaké víno vybrat
Věřícím se tradičně podává hostie jakožto Kristovo tělo a kněz sám pije Kristovu krev, tedy mešní víno. Jaké víno se ale u Ježíše podávalo? Podle předních odborníků v oblasti gastronomie by se v případě poslední večeře mělo jednat o víno silné a hutné ze sušených černých hrozinek. Tradičně se přidávala granátová jablka, mandragora nebo skořice. Možná je celá debata o původu vína zbytečná, Kristus přece dokázal měnit vodu ve víno.
Poslední večeře: Stručné vysvětlení malby
- Chléb a nekvašený chléb jako symbolická součást večeře
- Víno jako posvátný nápoj spojený s eucharistií
- Ryba jako možný doplněk podle některých výtvarných zobrazení
- Paralelní výklad Ježíšova ukřižování v souvislosti s pesachem
Na základě textů evangelílií a historických interpretací existují různé teorie o tom, co přesně Ježíš a jeho učedníci jedli a pili. Někteří autoři kladou důraz na nekvašený chléb a víno, jiní upozorňují na možné doprovodné pokrmy, jako bývalo pečené jehně a další symbolické prvky pesachu. Z hlediska praktické hostiny mohlo jít o jednoduchou tabuli s chlebem a vínem, která odpovídá tradičním zvyklostem tehdejší doby.
| Prvek večeře | Popis |
|---|---|
| Chléb | Nekvašený chléb s významem pro eucharistii |
| Víno | Symbol Kristovy krve; podle tradice silné a hutné |
| Další pokrmy | Podle některých ztvárnění ryba, jehně, ovoce či koření |
Je tedy zřejmé, že poslední večeře je předmětem různých výkladů a vizí. Příběh samotné hostiny se v liturgii i umění promítá různorodě, a tak se spolu s ním vyvíjí i chápání významu chleba a vína v křesťanské tradici.