Zvonice ve Rtyni v Podkrkonoší je nazývána zvonicí rtyňského typu, neboť žádná s podobným tvarem či konstrukcí nebyla v celé České republice ani v Evropě dosud nalezena. Byla postavena v letech 1592-1594, což prokázaly dendrochronologické testy. Všechny trámy jsou původní ze smrkového dřeva, jsou spojené dřevěnými hřeby, není zde žádný kovový spoj. Stabilitu zachovává tzv. Druhý zvon je nejmladší, nejzdobenější a největší (váží 565 kg).
Pro Rtyni v Podkrkonoší je památný, neboť jsou na něm vyryta jména rodů, jejichž potomci ve Rtyni v Podkrkonoší žijí dodnes. Třetí zvon byl zavěšen jako poslední, je to zvon Jiříka z Poděbrad, je malý, ze rtyňských zvonů nejstarší a nejpamátnější. Tato unikátní stavba je vzácnou upomínkou na důkladné stavitelství. Zvonice je symbolem naší obce. Od roku 1996 je součástí městského znaku.
Římskokatolická farnost Rtyně v Podkrkonoší je samostatnou církevní právnickou osobou zřízenou Biskupstvím královéhradeckým. V rámci organizační struktury diecéze je naše farnost začleněna do vikariátu Trutnov. Územně zahrnuje město Rtyni v Podkrkonoší s farním kostelem sv. Jana Křtitele, obce Odolov, Strážkovice a Bohdašín (místní část Červeného Kostelce) s filiálním kostelem Nanebevzetí P. Marie. Rozpis čtení - neděle a svátky; Svátosti a další duchovní služby.
Stáří a jedinečnost zvonice z ní činí významný příspěvek k památkové kultuře regionu. Zvonice je kromě symbolu obce také dokladem tradičního řemesla a dřevěného stavitelství bez kovových spojů, kde trámy tvoří nosnou konstrukci a plášť, osmiúhelníkové uspořádání spolu s dvanáctibokým pláštěm pokrytým šindelem. Její krov a jehlanovitá střecha s šindelem podtrhují charakter rtyňského typu.
V prostoru zvonice se původně nacházely i další zvony, kde čtvrtý zvon byl známý jako Umíráček, a zvon Jiříka z Poděbrad je nejstarší a nejpamátnější. Zvonice a její okolí také nesou další historické prvky, jako socha Nývlta, která vyjadřuje hrdý odpor a touhu po svobodě, a mediální díla Antonína Kuldy, rodáka z Rtyně. Nyní je známý výběr dřevěných konstrukcí a jejich spojů, které sloužily k udržení stability zvonice po staletí.
Vzhledem k významu zvonice pro obec je v současnosti připomenutí pevně spjato s místní identitou: zvonice je symbolem naší obce a od roku 1996 je součástí městského znaku. Zároveň jde o důležitý prvek pro pochopení tradičního stavebnictví v regionu a ukázku řemesel, která přežila staletí.
Historie biřmování a křtu v Českém prostředí tvoří navazující kontext pro duchovní život místní farnosti. Svátost biřmování se uděluje pokřtěnému jednou v životě a bývá spojována s primárními praxemi křtění a myrovaním. V tradici západní církve se provádí po křtu dva pomazání posvátným křižmem, zatímco východní církve uchovávají obě svátosti spojeny. Délka přípravy na biřmování se pohybuje obvykle mezi 1-2 roky a často se koná kolem Letnic, tedy svátku Seslání Ducha Svatého.
V České republice každoročně probíhá kolem 4000-4300 biřmování a počet křtů činí zhruba 20 tisíc lidí ročně, z nichž většina přijímá biřmování společně s křtem. V souvislosti s pandemií covid-19 došlo k odložení části slavností, ale v posledních letech se provoz obnovil, a od podzimu 2022 byla příprava na biřmování znovu zahájena s očekávaným červnovým termínem pro biřmování 2023. Biřmování je významnou součástí duchovního života a upevňuje identitu věřících ve společenství.
tags: #birmovani #ve #rtyni #v #podkrkonosi