Text vychází z dochovaného materiálu o vývoji církevní správy na Moravě a v Čechách s důrazem na Jihlavu a její historické souvislosti.
Historické kořeny a vývoj církevní správy
Počátky církevní správy v českých zemích spadají do příchodu křesťanství v 9. století, kdy se zformovala prvotní farní organizace.
Raně středověká závislost církve na panovnické moci se odrazila na budovaní prvních farností zřizovaných při správních centrech hradského systému - hradištích a hradech.
Velkofarnost byla spravována arciknězem a několika dalšími kněžími.
Nadřazenou institucí velkofarnostní organizace se stala biskupství a jim příslušející území - diecéze.
Pražské vzniklo v letech 973-976 a olomoucké v roce 1063.
Na konci 12. století mizí z pramenů zmínky o velkofarnostech a arcikněžích.
Přesto to neznamená, že by velkofarnostní organizace již byla nahrazena farní organizací.
V 13.-14. století došlo k postupnému vymaňování církve ze světské politické moci - z tzv. zakladatelských práv.
Církev získala právo plně disponovat se svými statky a právo ustanovovat kněze ke kostelům.
Arcijáhenství vzniklo na Moravě ve 30. letech 12. století a porušovalo závislost na knížeti, jmenoval jej biskup.
Nadřazenou institucí arcijáhenství byla rezidenční opora v Olomouci a arcijáhni byli nástupci arcikněží.
V 14. století vznikl také úřad děkanátů, kteří byli zpočátku voleni faráři a nebyla k nim vázána žádná zvláštní beneficia.
Děkani tvořili spojovací článek mezi klérem a biskupem, později dohlíželi na kázeň, řád a chod duchovní správy.
Posuny moci a reorganizace v českých zemích
V roce 1344 bylo pražské biskupství povýšeno na arcibiskupství a bylo mu podřízeno olomoucké a nově vzniklé litomyšlské biskupství.
V polovině 14. století byl oficialiát reorganizován a vznikl generální vikář; vikáři převzali správní agendu a další pravomoci.
Postupně se zrodil korektor kléru, který byl trestním soudcem duchovenstva a spolupracoval s inkvizitorem.
Arcijáhenství nenavazovalo na původní hradskou soustavu a zřídilo se jako samostatná struktura nad farními celky.
Koncem 14. století byl důraz kladen na děkanáty, které vznikaly z iniciativy farářů a měly zvláštní práva.
Husitská doba a reakolizace
Catastofální změny přišly po porážce stavovského povstání v roce 1620; roku 1621 byla dolní konzistoř rozpuštěna a katolická církev získala dominantní postavení v rámci Obnoveného zřízení zemského.
Začala rekatolizace a státní zásahy do církevního života; došlo k obnovení arcibiskupství a reorganizaci konzistoří.
Do roku 1567 světili i kališničtí kněží, poté spravovalo arcibiskupství jen katolické obyvatelstvo.
Litomyšlská diecéze zanikla de facto roku 1421 a její území bylo zpět připojeno k pražské a olomoucké diecézi.
Novověk a zřizování nových diecézí
V 17. století byl projekt založení nových biskupství a diecézí; nakonec vznikla litoměřická diecéze (1655) a hradecká diecéze (1664).
Problémy s ekonomickým zázemím a s nedostatkem farního kléru byly částečně řešeny zapojením řeholníků a inkorporací farností do řeholních společenství.
Území diecézí odpovídalo regionálnímu uspořádání; některé farnosti zůstaly pod pražskou arcidiecézí a do diecéze byly začleněny další oblasti.
Současná správa majetku a role biskupství jihlavského
V současnosti je potřeba efektivně spravovat majetek a majetkové procesy v rámci biskupství a kapitul diecéze ve smyslu kanonického práva.
Iniciátoři hovoří o výhodách samostatného biskupství na Vysočině pro pružnější nakládání s majetkem a rychlejší reakce na restitucí.
Nové biskupství by mělo mít katedrálu v Jihlavě a související objekty, které by sloužily správní správě.
Česká biskupská konference a samotní biskupové budou rozhodovat o případném zřízení nového diecézního centra a o jeho nadřazené správě majetku.
Praktické aspekty správy majetku dnes
Iniciátoři chtějí v příštím týdnu rozesílat dopisy k žádosti o slyšení a předložení důvodů a požadavků.
Je zdůrazněno, že papež rozhoduje o zřízení biskupství a zajišťuje podklady pro převody majetku, pronájem a další správu.
Podmínkou pro znovuoživení správy je zajištění spolupráce s farnostmi, kapitulami a diecézní správou.
Pro farnosti a další církevní subjekty má být poskytována metodická a informační pomoc při správě a evidenci majetku.
Součástí administrativy je i správa bytového fondu a řízení majetkového oddělení a stavebního oddělení.
tags: #biskupstvi #jihlavske #sprava #majetku