Kdo z nás by neznal povzdech „panenko skákavá“. Toto rčení pochází od barokního kostela Navštívení Panny Marie v obci Skoky v Karlovarském kraji. Kostel ve Skocích stojí uprostřed liduprázdné krajiny. Nebýt ale iniciativy místních obyvatel, pravděpodobně by z něj zůstala jen ruina.
„Já jsem k tomu přišel jako slepý k houslím, jak se říká, když kostel těžce poškodili zloději. My jsme se o tom tenkrát dozvěděli a rozhodli jsme se, že zkusíme premonstrátům se záchranou kostela pomoci,“ vypráví Jiří Schierl, předseda spolku Pod střechou, který se o kostel již dvacet let stará.
Kostel ožívá díky dobrovolníkům
Než místo spolek převzal do péče, okolí kostela bylo zcela pusté a zarostlé křovím. Opuštěné místo tehdy nikdo nenavštěvoval. Pak se mu skupina místních rozhodla vdechnout nový život:„S manželem jsme sem chodili pravidelně jako dobrovolníci. Vydat se za ní musíme do obce Skoky nedaleko Žlutic a v čase se vrátit o víc jak 300 let zpátky do roku 1717.“
Právě tohoto roku vybídl duchovní správce žlutické farnosti, Johann Norbert Rick z řádu premonstrátů, tehdejší sedláky, aby se jich deset složilo po deseti zlatých na stavbu místní kaple a tím se pozvedl tamní duchovní život. Sedláci však na svůj slib velmi brzy zapomněli. Když si připomeneme, že podle známé písně byla v té době sekera, míněno ta kovová část, za “dva zlatý”. Každý sedlák tedy měl přispět částkou v hodnotě pěti seker, tj. To nejzbožnějšího z nich, Adama Lienerta, zamrzelo natolik, že za 25 zlatých prodal jednoho ze svých čtyř koní, aby tak kapli zaplatil celou ze svého.
Až na vybraný popud a prostředky vrchnosti se kaple mohla rozvíjet: místní světská vrchnost darovala dvě klády a 200 cihel, našly se i další prostředky, protože kaple se brzy mohla pochlubit nejen zvonem za 30 zlatých, ale i obrazem namalovaným podle Panny Marie Pasovské v ceně 9 zlatých. A právě tento obraz začal konat zázraky. Doložený je třeba případ toužimského purkmistra a pekaře Albrechta, kterému upřímná modlitba ke skokovské Panně Marii zachránila úrodu před potlučením kroupami velkými jako slepičí vejce.
Podobně se lidé úspěšně modlili za uzdravení, jak svoje, tak třeba chromého koně, odpuštění platby za dříví a tak podobně. Věhlas místa se začal šířit široko daleko a zdejší zázraky prověřila příslušná církevní komise. A byly to davy nemalé. Záhy po postavení kaple zavítalo do skoků kolem 30 000 poutníků ročně. S nimi přicházely i značné dary, a nejen od nich, a tak již v roce 1738 mohl být ve Skokách vysvěcen nový poutní kostel postavený nákladem 9 548 zlatých a 22 krejcarů.
Do osudů tehdy jistě nádherné a po léta pečlivě udržované stavby nejhůře zasáhl poválečný odsun německého obyvatelstva a převzetí moci komunisty v roce 1948. Po několika částečných pokusech o obnovu v roce 1968 a po roce 1989 nakonec vše došlo tak daleko, že v roce 2005 musel být kostel na ochranu proti zlodějům a vandalům zazděn. Naštěstí již o dva roky později se péče o tuto unikátní památku ujal spolek Pod střechou. Také místní obyvatelé si tohoto místa náležitě považují a má pro ně velký význam.
„Panenka Skokovská“ stále nabízí svou zázračnou náruč. O poutní místo i o kostel se stará parta nadšenců, kteří na místě organizují koncerty, přednášky, divadlo. Dokonce se našel nezištný dárce, který dal vyrobit nové zvony, za náhradu těch, které vzaly za své ve světových válkách. Důkazem další zvláštnosti je, že na místním hřbitově jsou vedle sebe pohřbeni jak Češi, tak Němci i Židé. Není to také zázrak, že dokázali nejen prožít jako sousedé své životy navzdory své identitě a víře, ale že spolu dokážou v pohodě a míru spočinout i po smrti?
Stále však hrozí, že z finančních důvodů a také politických místo možná zanikne. O původu rčení o panence skákavé svázaného s tímto místem nemají jasno ani odborníci. Mohlo vzniknout vtipným „přepracováním“ původního rčení „panenko skokovská“, i když název Skoky nepochází od skákání, ale je odvozeno od německého jména obce Maria Stock. Z řady jeho možných významů je snad ten nejhezčí Mariin drn, přeneseně tedy třeba i zelená louka či palouček. Jiné vysvětlení spočívá v tom, že v kostele byl instalován unikátní mechanismus posouvající milostný obraz vodorovně zezadu od oltáře směrem dopředu k věřícím, kteří jej uctívali tím, že se jej dotýkali. Je možné, že obraz při tomto manévru občas poskočil a věřící tento pohyb neopomněli komentovat. Dnes už nezjistíme, jak to bylo, v kostele se nyní nachází pouze na oltáři pevně uchycená umístěná kopie tohoto obrazu, zatímco originál našel svůj nový domov u majitele toho poutního místa, v bezpečí premonstrátského kláštera v Teplé.
Zaniklá obec Skoky se nachází cca 2 km od města Žlutice na Karlovarsku. Až ke kostelu lze dojet autem po nepříliš kvalitní, ale přesto sjízdné místní komunikaci. Kromě Žlutic známých např. svým podzemím, lze dále v okolí navštívit místní krajinnou dominantu, kopec Vladař. Pokud se rozhodnete do Skoků 3. 28. 29. 29. 5. 5. Mimořádná malá pouť po Skocké stezce 28. 24. 8. Při příležitosti 20. výročí založení spolku Pod střechou a jeho působení ve Skocích vyhlašujeme v pátek 28. a v sobotu 29. srpna 2026 mimořádnou, malou pouť po Skocké poutní stezky v úseku Toužim-Skoky. Poutnické pasy si mohou individuální poutníci vyzvednout v infocentru na náměstí Jiřího z Poděbrad 35 v době od 9:00 do 18:00 hodin. V pátek 28. srpna se uskuteční společná pouť, která bude zahájena v 10:30 hodin v kostele Narození Panny Marie, kde také poutníci obdrží poutnické pasy.
Historie a vývoj architektury
Adam Michna z Otradovic (1600-1676) patří k nejvýznamnějším osobnostem české barokní hudby. Ač jeho díla vznikala především jako doprovod k liturgii, do značné míry přesáhla tento úzký rámec a stala se trvalou součástí i naší dnešní kultury, mnohé Michnovy melodie jsou řečeno dnešním slovníkem "hitové". Soubory Gemini musicales předvedou Michnovy skladby v dobové interpretaci. Koncert se koná v sobotu 29.8. a začíná v 19:30. Dobrovolným vstupným můžete podpořit provoz a údržbu poutního místa.
Hostující hudební festival Procházky uměním s Jitkou Hosprovou uvedl 18. července soubor BAROQUE UNLIMITED. Koncert přinesl skvělou muziku a také jsme získali pro Skoky finanční dar z loňské festivalové sbírky ve výši 15 500 Kč.
Současný stav a význam pro komunitu
Obec Skoky, dnes spíše zaniklá ves, si ale uchovává duch poutního místa. Poutní mše se konají i nadále a místní spolky zajišťují programy, koncerty a tradici, která přetrvává přes události 20. století. Původně stála kaple, kterou nechal zbudovat místní sedlák Adam Lienert na základě výzvy faráře Ricka a snu, v němž se mu zjevila Panna Maria. Kostel byl postaven na umělé terase, kterou odvodňují dvě průlezné štoly ústící pod kostelem do malého rybníčku, neúnosné podloží pod základy kostela mají zpevňovat dubové rošty či piloty.
V roce 1903-1904 proběhla rozsáhlá oprava pod vedením tepelského kláštera a opatů Helmera. Po válkách nastala řada dramatických období a rekonstrukcí; v roce 2024 byly do věží vráceny zvony, čímž se navázala na dlouhou tradici zvonění a poutního provozu. Kostel Navštívení Panny Marie ve Skocích je nyní významným místem pro české i německé rodáky, kteří sem přijíždějí na pouť a do přilehlých akcí organizovaných spolkem Pod střechou a Klášterem Teplá.
Architektura a technické zajímavosti
Kostel má monumentální dvouvěžové hlavní průčelí, presbytář je obdélní a přední část zahrnuje předsíň a kruchtu. Oltářní prostor je vymalován modře se zlatými hvězdami. Kostel je jednolodní, krytý mansardovou střechou s vikýři a sanktusovou věžičkou nad lodí. V hlavním průčelí jsou obdélná okna a portál s nápisem Renov. 1903 a s erbem Tepelského kláštera. V interiéru se nacházejí fresky od Karla Krattnera s výjevy Narození Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie a dalšími motivy. Zvonové patro je dosažitelné jednoduchým schodištěm a původní zvony byly z větší části zabrány ve válečných dobách; v současnosti byly čtyři zvony v roce 2024 doplněny novými a jedním historickým.
Podskalská terasy a členění fasád doplňuje boční stěna s rizality a trojúhelníkovými štíty; interiér obsahuje dvě zákristie a panská oratoř. Pro zpovědi byly dříve používány venkovní zpovědnice umístěné ve zkosených koutech lodi. Terasa je podepřena dubovými rošty a pilotami a vede k nádvoří s branami a schodištěm; pod terasou se nacházejí štoly, které odvodňují terasu a ústí pod kostel do malého rybníčku.
Skoky na konci cesty - dokumentární film
V současnosti existuje několik klíčových dat: kostel byl slavnostně vysvěcen 29. března 1738; obraz Panny Marie Pomocné byl přenesen na oltář 9. července 1740 a kolikáté posouzení komise potvrdilo zmírněné zázračné působení. Oficiálně byl kostel prohlášen duchovně spravovanou lokálií Žlutice a patří pod Tepelskou klášterní správu. Život okolo kostela se soustředí kolem pravidelných akcí, koncertů a malých poutních dnů, které zajišťuje spolek Pod střechou ve spolupráci s Klášterem Teplá a organizacemi Němců v Čechách.
Podoba rčení a legenda o panence skákavé zůstává předmětem debat mezi odborníky; možná vznikla z rčení panenko skokovská a odkazuje na jméno obce Maria Stock. Dnes je obraz Marie Pomocné vystaven v Teplé a kopie na oltáři kostela ve Skocích. Obec Skoky, dnes spíše zaniklá, se nachází asi 2 km od Žlutic; k dosažení kostela stačí místní silnička, která bývá v období sucha sjízdná, a pak pokračovat ke kostelu až k místu s velkým stromem a kamenným podstavcem.
Ukáží-li se vám cesty po Čechách jako poutní míst, Skoky nabídnou kombinaci duchovního dědictví, architektury a lokální historie, která přežila i náročné období 20. století a zůstává svěží díky dobrovolníkům a nadšencům, kteří zůstali věrni vizi zázračného místa, kde se uzdravovalo a zázraky byly hlášeny po staletí.