O víkendu mají Českou republiku opět ozářit blesky. Přírodní elektrické výboje ve světě každoročně usmrtí asi 24 tisíc lidí, v tuzemsku blesky zabijí jednu až dvě osoby. Počet obětí v českých zemích se v posledních sto letech neustále snižuje, v roce 1925 jich bylo 73.
„Blesk sjel po řetízcích hodin do hlavy majitele domu, kterého rázem zabil,“ uvedly Lidové noviny 20. Nebyl to nikterak kuriózní případ. Do chalup bez hromosvodů blesky pronikaly mnohem častěji než dnes a „chytaly“ se tam všeho kovového. Řetízků nástěnných hodin anebo třeba kovové holičské misky. „Zabit bleskem u stolu. V bouřce, která se strhla nad Nežárkou, uhodil blesk do jednoho domu. Ve světnici uhodil do hodin, které zůstaly téměř nepoškozeny, a po řetízcích závaží sjel do hlavy majitele domu Vojtěcha Pražáka, kterého rázem zabil.“
Tam, kde budovy nebyly vybaveny hromosvodem, způsoboval blesk ještě před sto lety i hromadné tragédie. Bez dalšího komentáře připomínáme událost, která se odehrála 21. „V Nezdenicích udeřil blesk dvakrát do kostelní věže. První blesk odřel jen omítku a svezl se po silném dubovém trámu do věže. Druhý blesk zabil kostelníka, jenž právě vstoupil do zvonice odzvoniti večerní klekání. Blesk přeskočil pak do skupiny malých účastníků májové pobožnosti a zabil studenta Ant. Chytrého. Asi deset žáků, hochů i děvčátek zůstalo v bezvědomí na chrámové dlažbě, podařilo se však je vzkřísiti.
Blesky nahánějí strach už od nepaměti. V biblickém evangeliu podle Lukáše je blesk dokonce spojen se symbolikou ďábla. „Viděl jsem, jak satan padá z nebe jako blesk,“ uvádí se v Bibli. Za posledních 30 let blesky v České republice nejčastěji zabíjely v roce 1997, podle údajů Českého statistického úřadu tehdy bouřkový elektrický výboj usmrtil sedm osob. Platí přitom, že čím hlouběji do české historie, tím větší počet obětí. Jen v 19. a 20. století jich byly tisíce. Podle statistiků třeba v roce 1925 usmrtil blesk v českých zemích 73 osob.
Politický týdeník Čech uvedl 17. června 1910, že za pouhý týden zabily bouřky v české části Slezska osmnáct osob: „U Starého Města ve Slezsku na Fryštátsku zabil blesk rolníky Gronka a Kubalu. Důvodů, proč si blesky v minulosti vybíraly více lidských cílů, je celá řada. Zásadní byla ignorace hromosvodů, které přitom některé budovy ochraňovaly již od konce 18. století. V éře Rakouska-Uherska i meziválečného Československu také značná část obyvatel pracovala v zemědělství pod širým nebem. Náhlá bouře nad polnostmi se pak občas změnila v lidskou katastrofu, hlavně při neznalostech zásad ochrany před blesky.
„Z Вlučiny u Židlochovic se nám oznamuje, že tam způsobila páteční bouře pravou pohromu. Rolnického synka Jana Dohnala zabil blesk, když se synek vracel z orání rychle domů,“ uvedly Lidové noviny 7.
V chudých zemědělských oblastech Indie, kde jsou i dnes polní práce vykonávány hlavně ručně, blesky zasahují lidské cíle častěji než u nás. „Nejméně 26 lidí zemřelo v Indii v pondělí 25. července po zásahu bleskem,“ uvedla Česká tisková kanceláře počátkem minulého týdne.
Smrtící výboj z „nebes“ v minulosti připravil o život řadu osob, které jsou dnes proti bleskům lépe ochráněny. Tento kuriózní příběh popsal týdeník Čech 4. srpna 1928: „Četník musí i za horka choditi s obtížnou přilhou. To ovšem působí bolení hlavy a jiné zdravotní poruchy a činí jim jejich těžkou službu ještě nesnadnější. Při služební obchůzce byl zabit bleskem četnický strážmistr Vrabec ze stanice Šleb na Šumavě; blesk zasáhl přední kovovou část jeho přílby, po kování sjel do levého ramena a tělem do země.
V moravských Boskovicích pronikl blesk v červenci 1927 do holičského krámu. Dům neměl hromosvod, takže udeřil do železného reklamního poutače s holičskou miskou: „Blesk udeřil do výkladní skříně holiče Skopalíka, ve které roztříštil sklo a zničil toiletní věci. Bleskem byl omráčen učeň holiče, sedící v krámě, a převržen všechen nábytek.
„V Chuchli, Slivenci, Radotíně a Zbraslavi veškerá úroda zničena kroupami,“ líčil denní tisk krupobití a bouře z 4. června 1908. „V Radlicích zabil blesk rolníka Aloise Amlera, který před bouřkou utíkal domů s kosou v ruce, jež se stala ideálním vodičem pro nebeský elektrický náboj,“ uvedly noviny.
Dnešní pravidla bezpečnosti práce před útěkem v záři blesků varují a vyzývají k používání „pravidla 30/30“. Bezpečáci pravidlo formulují například takto: „Pokud napočítáte 30 nebo méně vteřin mezi bleskem a hřměním, okamžitě ukončete veškeré venkovní práce a vyhledejte bezpečný úkryt. Každá vteřina mezi bleskem a hromem představuje přibližně vzdálenost 300 metrů. To znamená, že pokud napočítáte méně než 30 vteřin mezi zábleskem a zahřměním, bouřka je od vás méně než 10 km. Nejbezpečnější jsou domy s hromosvody, v nouzi také automobil.
Pokud někdo uvízne ve volné krajině v epicentru bouře, doporučuje se: „Okamžitě se posaďte na bobek. Nohy nechte u sebe, rukama obejměte kolena a lehce se nahněte dopředu. Snažte se být co nejmenší, ale za žádných okolností si nelehejte na zem!
„U obce Hukovice ve Slezsku vracel se majitel hospodářství Jan Schwabl z pole se svojí manželkou a synem za prudké bouře. Pojednou zasáhl je mocný blesk a všechny tři na místě usmrtil. Služebnému děvčeti, které ubíralo se několik kroků za nimi, nestalo se ničeho,“ popisoval sociálnědemokratický deník Právo lidu bouři z 29.
Bouřky dorazily na jih Čech v pondělí večer. Na dětském táboře na Jindřichohradecku udeřil blesk do stromu. Účinky výboje zasáhly skupinu lidí v okolí. Na místo okamžitě vyrazily všechny složky integrovaného záchranného systému včetně několika posádek zdravotnické záchranné služby, hasičů, policie i vrtulníku letecké záchranné služby. Nejvážnější zranění utrpěl dospělý účastník tábora. Podle mluvčí jihočeské záchranné služby Petry Kafkové byl zasažen takzvaným sekundárním bleskem. „Muž středního věku byl po zásahu sekundárním bleskem krátce v bezvědomí. Zasahující lékař u něj zjistil na kůži stopy po zásahu. Po vyšetření a zajištění žilního vstupu byl pacient za nepřetržité monitorace vitálních funkcí letecky transportován na oddělení urgentního příjmu českobudějovické nemocnice,“ uvedla Petra Kafková.
Elektrický výboj nezasáhl muže přímo. Blesk udeřil do nedalekého stromu a část jeho energie se přenesla do okolí. Pět dětí skončilo v nemocnici. Dalších pět nezletilých záchranáři po ošetření převezli sanitkami do nemocnice v Jindřichově Hradci. Na místo byli přivoláni také krizoví interventi, kteří poskytovali psychologickou pomoc dětem i vedoucím tábora. Zásah potvrdili také jihočeští hasiči. „Na místě jsme pomohli posádkám zdravotnické záchranné služby s transportem osob a poskytujeme krizovou intervenci,“ uvedl v pondělí večer mluvčí Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje Roman Krčmář.
Podobné drama zažily jižní Čechy před třemi lety. Pondělní událost není v jižních Čechách ojedinělá. V červenci 2023 zasáhl blesk dětský tábor u Soumarského Mostu nedaleko Volar na Prachaticku. Tehdy během silné bouřky udeřil mezi stany a šest dětí skončilo v prachatické nemocnici. Podle tehdejší mluvčí jihočeské záchranné služby Zuzany Fajtlové utrpěly především silný psychický otřes. Na místě stejně jako nyní zasahovali hasiči, policisté i členové posttraumatického týmu hasičů, kteří pomáhali dětem zvládnout mimořádně stresující situaci. Obě události spojuje nejen shodný počet zraněných, ale také skutečnost, že rychlá reakce vedoucích táborů i složek integrovaného záchranného systému zabránila vážnějším následkům.
Hasiči radí, jak se chovat, když nás zastihne bouřka: Pokud se v době bouřky nacházíme venku, snažme se schovat. Bezpečný úkryt poskytují budovy, zejména velké objekty s ocelovou nebo železobetonovou konstrukcí, obecně pak veškeré stavby chráněné hromosvodem. V přírodě se můžeme schovat v hustém lese a háji, nižším porostu nebo úzkém údolí. Nevěme se, největší nebezpečí hrozí při pobytu v otevřeném terénu a na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí (sloupy elektrického vedení), vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch. Nikdy se za bouřky neopírejme o zeď či skalní stěnu, během bouřky nezůstávejme na kopcích a holých pláních. Překvapí-li nás bouřka na rozlehlé holé pláni, rozhodně nepokračujme dál v chůzi a nezůstávejme ve skupině. Nejbezpečnějším řešením je přečkat bouřku v podřepu s nohama a rukama u sebe - na zem si rozhodně nelehejme.
Největší nebezpečí hrozí při koupání, windsurfingu, plavbě v loďce. Za bouřky venku nepřenášejme kovové předměty - fungují jako hromosvod. Bouřka je nejvíce nebezpečná do vzdálenosti 3 km (tj. zhruba 9 sekund mezi hřměním a bleskem), ale v bezpečném úkrytu raději zůstaňme až do doby, než bude bouře alespoň 10 km vzdálená.
