Vycházíme z informací o křížové cestě na Krásném Lípě a Lužinách, která stojí za pozornost každého poutního i turistického nadšence.
Na Kostelním vrchu nedaleko kostela svaté Máří Magdalény, kterému se dříve říkalo Vlčí jámy (Wolfsgruben), je uměle vytvořená náhorní plošina, podél níž se povalují mohutné pískovcové bloky, části rozvalených výklenkových kaplí, které zcela jistě nemohly spadnou samy od sebe.
Z hlavní kaple Kalvárie zbyla jen hromada suti.
Z informačního sloupku se o krásnolipské křížové cestě dozvíme jen to, že vznikla mezi lety 1857 až 1859 a měla obvyklých 13 zastavení s kaplí.
Meč je, že obraz do zaniklé ústřední kaple Kalvárie namaloval známý místní malíř August Frind (z obrazu se zachovala pouze skica).
Mecenášem křížové cesty byla rodina místního průmyslníka Dittricha, která měla vilu přímo pod křížovou cestou.
Ani tato stavba se nedochovala (můžete si prohlédnout unikátní Dittrichovu hrobku stojící u hřbitova, která právě prochází rekonstrukcí).
Carl August Dittrich starší (narozený v Lipsku), který z Krásné Lípy udělal úspěšné průmyslové město, se vzniku křížové cesty dožil a zcela jistě byl jedním z iniciátorů jejího vzniku.
Radnice v Krásné Lípě si je vědoma, že mít na svém katastru nejzdemolovanější křížovou cestu Šluknovska, není zrovna vítaný primát.
Obnova křížové cesty v Krásné Lípě by měla proběhnout spolu s celkovou revitalizací Kostelního vrchu.
Uvažuje se o vzniku multifunkčního volnočasového prostoru.
Začíná se pracovat na přípravě projektové dokumentace, která by měla řešit nejen areál křížové cesty, ale také zbořeniště Dittrichovy vily.
Protože zatím není jisté, že se podaří záměr financovat formou dotace, byla vyhlášena veřejná sbírka (viz foto).
Je možné říci, že takzvaná poutní turistika je nyní na vzestupu oblíbenosti.
Příkladem je Svatojakubská stezka do Španělského Santiaga de Compostela, kterou proslavil zejména román „Poutník - mágův deník“ Paola Coelha.
Tato dálková evropská trasa má 12 variant a jedna z nich prochází i Českem.
Podle zveřejněných statistik tuto sakrální trasu v roce 1980 prošlo 209 poutníků.
O deset let později to bylo 4.918 poutníků, v roce 2000 již prošlo 55.004 lidí, v roce 2010 to už bylo 272.703 lidí a v roce 2022 bylo napočítáno 437.507 absolventů této poutní stezky.
Dá se říci, že nyní už na tzv. Poutní stezky propojují významné sakrální památky a místa s významnou duchovní tradicí, kde se údajně udály zázraky (zjevení, vyléčení, atd.).
Tematické stezky jsou prostředkem, jak k architektonickým klenotům přitáhnout pozornost turistické veřejnosti a zapojit je do systému cestovního ruchu.
Také u nás v Českém nizozemí už sbíráme zkušenosti.
Příkladem je mezinárodní projekt Via Sacra (posvátná cesta), která v délce 550 kilometrů prochází územím od Krkonoš před Jizerské hory a polské Slezsko až po německou Lužici.
Na této trase se nachází 20 významných poutních míst, jedno z nich je i u nás ve Šluknovském výběžku - Loretánská kaple v Rumburku.
Aktuálně se pracuje na přípravách vyznačení nové tematické Mariánské poutní stezky Českým nizozemím.
Ta by měla propojovat většinu krásných sakrálních památek v oblasti Šluknovského výběžku.
Na poměrně malém území se zde nachází čtrnáct křížových cest, přičemž ta v Krásné Lípě mezi ně patří.
Stezka povede kolem kostelů a kaplí, jako je například chrám svatého Mikuláše v Mikulášovicích, zázračný pramen ve Vilémově, bazilika panny Marie ve Filipově, atd.
Od hlavní silnice je nyní takovýto pohled na Kostelní vrch.
Na něm stála křížová cesta, dost možná kdysi jedna z nejkrásnějších ve Šluknovském výběžku.
Za komunistického režimu zaniklo v Krásné Lípě vícero památek.
Křížová cesta také měla na mále.
Výklenkové kaple krásnolipské křížové cesty musely být podle dochovaných fragmentů jedny z největších na Šluknovsku.
Místní dobrovolníci vyčistili areál křížové cesty v Krásné Lípě od náletů a odpadků.
Již po několikáté.
Jisté je, že poutní místo už tady nebude, ale mohl by zde vzniknout alespoň pěkný park.
Něco málo, co se o křížové cestě v Krásné Lípě ví, se můžete dočíst na informačním sloupku.
Z vily rodiny Dittrichů, mecenášů křížové cesty, zbyly jen terasy ve svahu.
Na obnovu areálu křížové cesty v Krásné Lípě byla vyhlášena veřejná sbírka.
Křížová cesta v Království u Šluknova se nachází na svahu pod vrcholem kopce, zvaného místními lidmi Křížový vrch, severně od obce Království.
Byla vybudována za pátera Václava Karla v roce 1859, tři roky po velkolepých oslavách 100. výročí dokončení křížové cesty v nedalekém Šluknově.
Její autoři ji zbudovali po vzoru šluknovské křížové cesty.
Má charakter pašijové cesty a příběh Ježíšova utrpení vypráví již od Poslední večeře a modlitby v Getsemanské zahradě.
Kromě 14 jednotlivých zastavení (vyskytuje se zde poměrně neobvyklé 15. zastavení s vyobrazením kalichu a hostie, symbolizující Zmrtvýchvstání a věčný život Ježíše Krista) byla vybudována kaple Žaláře Krista, kaple Bičování Krista, kaple Kalvárie, kaple Božího hrobu, grotta sv. Petra a sv. Máří Magdalény a Getsemanská zahrada.
Křížová cesta začíná na rozcestí u odbočky ke Křížovému vrchu zastavením s námětem „Poslední večeře Páně“.
Bylo zasazeno mezi dvě mohutné lípy, z nichž jedna je již skácena.
Jednotlivá zastavení (13 ks) ve tvaru výklenkových kaplí zakončenými trojúhelníkovým štítem jsou zhotovena z dioritu (výška kaplí se pohybuje mezi 2,1 až 2,9 m).
Byla rozmístěna v pravidelných vzdálenostech od sebe po obvodu mírně svažitého návrší za kaplí Žaláře Krista.
Před každým zastavením je na mělko osazené kamenné klekátko.
Vyplňovaly výklenky dřevěné řezané reliéfy od řezbáře Josefa Maie ze Šluknova.
Jednotlivá zastavení křížové cesty ve tvaru výklenkových kaplí zakončenátrojúhelníkovým štítem se skládají ze 4 části: hranolový sokl odsazený převodkou, vlastní obdélná výklenková kaple, trojúhelníkový štít, dřevěné reliéfy (zapsány jako movitá kulturní památka pod rej.č. 105496) s námětem Pašijového cyklu 14 ks (dřevěný reliéf s námětem Poslední večeře Páně, 1. zastavení: Ježíš před Pilátem, 2. zastavení: Ježíš přijímá kříž, 3. zastavení: Ježíš padá před tíhou kříže poprvé, 4. zastavení: Ježíš potkává svou matku, 5. zastavení: Šimon pomáhá nést Ježíšovi kříž, 6. zastavení: Veronika podává Ježíšovi roušku, 7. zastavení: Ježíš podruhé padá, 8. zastavení: Plačící ženy Jeruzalémské, 9. zastavení: Ježíš padá pod tíhou kříže potřetí, 10. zastavení: Ježíš je svlečen ze šatů, 11. zastavení: Ježíš přibíjen na kříž, 13. zastavení: Snímání z kříže, 15. Křížová cesta má oficiální název „Via Crucis - cesta života". Jde o naučnou stezku, kterou v 17. století vystavěli jezuité. Roku 2013 prošla rekonstrukcí.
Možnost zvolit si za trasu pěšího výletu křížovou cestu není mnoho. V našem regionu se vám taková příležitost nabízí.
Křížová cesta vede z Nového Jičína do Štramberku. Měří 8,5 kilometru, všechna její zastavení jsou přehledně vyznačena na mapě a povětšinou kopírují cyklostezku č.
Trasa začíná úvodním zastavením u kaple na konci Slezské ulice nedaleko novojičínského městského hřbitova.
Po necelém kilometru dojdete k odbočce, která vás zavede na polní cestu.
Tato stezka je ohraničena dřevěnými kůly.
Vede ke II. zastavení na okraji obce Rybí. Ke III., pokud v těchto místech půjdete po vedlejší cestě, ocitnete se u IV. zastavení.
Kaplička se nachází u potoka a je otočena čelem k lesu. Vedle ní se nad potokem klene lávka.
Na ni navazuje kamenitá stezka, která vás dovede k V. Křížová cesta dále pokračuje po hlavní silnici směrem ke Štramberku.
Přivede vás k VI. zastavení, umístěnému nedaleko plynáren.
Jen o kousek dále, pod dřevěným kostelem svaté Kateřiny, je odbočka na Libotín.
Po chvilce chůze dojdete ke kříži VII. zastavení. Odtud už můžete zamířit přímo do Štramberku.
Cesta vede přes Horní Baštu s VIII. zastavením a k informačnímu centru, v jehož blízkosti, u hlavní silnice, je i kaple IX. zastavení.
V pořadí X. zastavení na vás čeká v Národním sadu, vedle základní školy. Zde se na pravé straně napojíte na lesní stezku, která vás zavede k XI. zastavení.
Nyní následuje závěrečná fáze křížové cesty - výstup na vrchol hory. Trasa vede lesem a je fyzicky náročná.
Po překonání nejstrmější části kopce dorazíte ke kříži XII. zastavení. Od zdolání kopce už vás bude dělit jen kousek.
Na samotném vrcholu hory Kotouč končí XIII. a XIV. Nejdecká křížová cesta byla postavena v letech 1851-1858 Nadací křížové cesty v Nejdku na severozápadním úbočí Křížového vrchu (Kreuzberg, 695 m.n.m.).
Celá práce byla postupně doplňována a obnovována, a to až do slavnostního otevření, které proběhlo v roce 2008.
Historie místní Křížové cesty se začala psát jedním dobrým skutkem, kdy Anna Marie Häcklová věnovala obrovský majetek na vybudování křížové cesty.
Stavba probíhala v náročném terénu, ale výsledek stál za námahu a naději místních občanů.
Kapličky jsou zhotoveny z umělého kamene a do jednotlivých výklenků byly integrovány dochované části zastavení barokních a jedno ze zastavení je původní celé.
Reliéfy dnes chrání bezpečnostní skla a v jednotlivých kapličkách se nachází tradiční výjevy Pašijového cyklu.
V roce 2007 byla křížová cesta oficiálně převedena do majetku města Nejdku a následně proběhla rozsáhlá rekonstrukce včetně nového veřejného osvětlení a kamerového systému.
V roce 2008 byla křížová cesta slavnostně otevřena a vysvěcena.
Křížová cesta v prudkém svahu má délku 1 600 m a překonává převýšení 110 m; opěrné zdi dosahují 1300 m.
Kapličky mají rozměry 3,5 m na výšku, 1,75 m na šířku a 85 cm do hloubky.
Vyobrazení 14 kapliček nahradily reliéfy z umělé pryskyřice v nazarénském stylu, které nesou náměty Pašijového cyklu a jsou chráněny bezpečnostními skly.
Začátek obnovené cesty naleznete hned za Valčí, v zatáčce silnice vedoucí od zámeckého kostela Nejsvětější Trojice směrem k Vrbici.
Na závěr lze říci, že Kotelský vrch a křížová cesta v Nejdecku zůstávají důležitým místem pro turistiku, sakrální poutě i zamyšlení nad historií regionu.
- Kapličky a reliéfy: 14 kapliček, dílo řemeslníků a sochařů v různých obdobích.
- Historie financování a dárců: Anna Häcklová, Nadace křížová cesta, město Nejdek a další donátoři.
- Současná obnova: rekonstrukce, veřejné sbírky, nové reliéfy a doplňky.
- Turistická trasa: propojení sakrálních míst v regionu a moderní turistický servis.