Pro křesťany jde o nejvýznamnější svátky roku. Na Velký pátek si připomínají odsouzení a umučení Ježíše Krista. Jsou to chvíle přísného půstu a soucitného sdílení bolesti s bližními.
Otevřený kostel svatého Bartoloměje v Pardubicích slouží k celonoční modlitbě v pátek i k návštěvě až do sobotního odpoledne. Obracíme se k Bohu a prosíme za ty, ve kterých má zalíbení, což je v každém člověku, a cestujeme k hlubšímu porozumění vlastní víře.
„Na Velikonocích se mi líbí, že obsahují mnoho rovin, které člověk prožívá i ve svém vlastním životě. Jsou o dramatu, o zradě, o přátelství, o síle, o vnitřní svobodě, o odpuštění, o naději,“ popisuje pardubický římskokatolický farář Jan Uhlíř. Nejpodstatnější je pochopit, že Bůh s námi toto sdílí. Prožil to, co my a může nám být blízký. Díky státnímu svátku máme od roku 2016 víc času prožít to v klidu.
V pátek večer nechají v Pardubicích otevřený kostel svatého Bartoloměje k celonoční modlitbě. „Otevřený bude i v sobotu až do 17. hodiny. Každý člověk se potřebuje zastavit a ztišit. Pokud lidem vyhovuje prostor našeho kostela, budeme rádi, když přijdou. Ježíš touží lidem pomoct, ale nepoznáme to, pokud ho o to nepožádáme. On během života uzdravoval, na kříži odpouštěl, což je fascinující,“ dodává Uhlíř.
Bílá sobota nepřináší přes den z náboženského pohledu nic. „Ježíš v hrobě, v temnotě, apoštolové prožívají, že to skončilo. Jsou zklamaní, nečekali to a přemýšlejí, co s nimi bude dál. Ale za tmy začíná nádherná slavnost vzkříšení, takzvaná vigilie. Na zahradě fary se žehná oheň, zapaluje se velikonoční svíce zvaná paškál. Vstupujeme do potemnělého kostela, abychom si uvědomili, že vzkříšený Kristus přichází do temnoty, zla, našeho života, našich smutků. Když se kostel rozsvítí, nastává emocionálně krásný moment. Pak křtíme dospělé. V neděli se pak sejdou i ti, kteří nemohli být na nočních bohoslužbách,“ říká farář.
Jak nám může pomoct účast na pohřbu anebo návštěva nemocnice? Souzní farář s ostrými slovy papeže, podle kterého Bůh odmítá modlitby válčících lídrů s rukama od krve. Poslechněte si celý rozhovor a zjistěte, jak sdílená vzdálenost bolesti a modlitba mohou posílit víru v těch nejtěžších chvílích.
- Účast na bohoslužbách jako způsob pozorování a ztišení mysli.
- Společná modlitba za ty, kteří trpí a kteří jsou na pokraji ztráty naděje.
- Vést dialog o odpuštění, naději a vnitřní svobodě v kontextu Velikonoc.
VELIKONOCE CHRUDIM 2013 - OD VELKÉHO PÁTKU DO VELIKONOČNÍHO PONDĚLÍ
V sobotní večer a neděli ráno se zapojují i ti, kdo nebyli součástí nočních bohoslužeb. Vše dohromady vytváří bohatou mozaiku prožívání Velikonoc, která odráží lidskou zkušenost od temnoty po světlo, od očekávání po naplnění naděje.
tags: #bohosluzba #pardubice #rozhuas