Kostel sv. Alžběty Uherské v Teplicích byl postaven v novogotickém stylu podle plánu vídeňského architekta Heinricha Ferstela a jeho výstavba probíhala v letech 1862-1877 na okraji parku v Šanově, kde se nachází na umělé terase kvůli svažitému terénu. Základní kámen byl položen 19. listopadu 1864 a vysvěcení proběhlo 30. září 1877; věž byla dokončena v roce 1888. Stavba vznikla v soutěživé atmosféře mezi Šanovem a Teplicemi během prudkého rozvoje obce ve 2. polovině 19. století.
Interiér kostela je sklenut křížovými klenbami na válcové sloupy a vybavení interiéru odpovídá novogotickému stylu; pro svou architekturu, prosvětlenost a zvuk varhan byl kostel již tehdy ceněn jako jedno z nejlepších míst v severních Čechách. Kostel je trojlodní bazilikou bez příčné lodi, orientovanou od jihu k severu, s hranolovitě vyvedenou věží po levé straně presbytáře a s obvodově podepřenými pilíři. Do kostela návštěvníci často vstupují po kamenném schodišti vedoucímu na jih; délka stavby činí 44 m a šířka 20 m (bez pilířů a schodů), výška klenby hlavní lodi 14 m, výška věže 45 m.
Materiál stavby tvoří režná cihla s kamennými prvky ze světlého pískovce; původní břidlicová krytina střechy zůstala jen na hlavní lodi, zatímco boční lodě mají asfaltovou krytinu; věž má po stranách gotická podélná okna a hodiny na ní byly vylámané. Na průčelí nad schody se nachází gotické oblouky a zábradlí, nad nimi kamenná růžice a v horní části socha sv. Alžběty; štít průčelí je ukončen křížem. Z věže, kde původně stálo několik zvonů, se dochoval jen jeden, který vyzývá k bohoslužbám.
Historie farnosti a správy chrámu: od roku 1990 je farnost sv. Alžběty v Šanově v péči salesiánské komunity (SDB) se sídlem na Zámeckém náměstí v Teplicích, která se stará o výchovu mládeže a pomoc dětem ze sociálně slabých rodin. Farnost byla spravována postupně P. Němcem (do r. 1993), P. Maňáskem (do r. 1997), P. Kujanem (do r. 2006), P. Jonáškem (do r. 2012), P. Blahou (do r. 2018) a současným knězem.
Historie stavby popisuje dlouhou dobu výstavby a opětovné obnovení: zahájení prací 1864, období přerušení během prusko-rakouské války, dokončení stavby v roce 1877 a dokončení věže v roce 1888; 1893 se Šanov stal samostatnou farností a kostel byl povýšen na farní. Prvním farářem byl P. Adolf Rudolf, který nastoupil při růžencové slavnosti v roce 1893; v roce 1895 došlo k spojení Šanova s Teplicemi do jedné městské entity Teplice-Šanov.
První světová válka znamenala ztrátu tří zvonů; nové zvony, zasvěcené sv. Alžbětě, sv. Antonínovi a zvonu hrdinů, byly odlité v Chomutově firmou R. Herold a vysvěceny 27. května 1923 litoměřickým biskupem Dr. Josefem Grosssem. Zvonový výbor, který na jejich pořízení pracoval, byl založen v roce 1921. Jubileum 50 let kostela v roce 1927 bylo slaveno s návštěvou litoměřického biskupa a renovací interiéru malířským mistrem Gäblerem.
Po druhé světové válce nebyla farnost zrušena; duchovní správu zajišťovalo děkanství v Teplicích a kněží z Teplic docházeli do Šanova na bohoslužby. V poválečné době proběhlo několik oprav kostela: v letech 1967-1973 byla opravena střecha, věž, okna a interiér byl vymalován; renovace kostela byla dokončena 17. listopadu 1973 za účasti kardinála Štěpána Trochty.
Dlouhá tradice sborů: od roku 1948 do 70. let působil u kostela chrámový sbor se zhruba 30 členy a dětský sbor čítající zhruba 24 členů.
Současný význam: Kostel sv. Alžběty je důkazem úsilí Šanova o rozvoj a prestiž v regionu prostřednictvím sakrálního díla, které spojuje architektonickou památku s aktivním pastoračním a sociálním posláním farnosti.
- Architektura a stavba: novogotická cihlová trojlodní bazilika s věží, půdorys obdélníka, vysoká klenba a vitráže.
- Materiály a vzhled: režná cihla, světlé pískovcové prvky, původní břidlicová krytina hlavní lodi; vitráže a sklenutí interiéru.
- Historie farnosti: přechod k farnostní samostatnosti, spojení s Teplicemi, po válkách renovace a udržování bohoslužeb.
- Současnost: péče salesiánské komunity, zaměření na výchovu mládeže a pomoc rodinám.
Jako celek představuje kostel sv. Alžběty důležité historické a kulturní dědictví Teplic a Šanova, které ukazuje, jak místní komunita využívala architekturu a duchovní službu k posílení spolkové identity a sociálního rozvoje.
tags: #bohosluzby #kostel #svate #alzbety #teplice