Bohoslužby na Jom kipur: význam, zvyky, komunita a informace

Nabízíme pohled na nejsvětější den židovského náboženství, který je emotivním vyvrcholením židovských svátků a zároveň příležitostí k sebereflexi a posílení sounáležitosti komunity. Letos se Jom kipur slaví 11. a 12. října. Jom kipur znamená „den smíření“ a v kalendáři připadá na desátý den prvního měsíce občanského roku tišri a sedmého měsíce náboženského roku podle lunisolárního hebrejského kalendáře.

Původ a význam Jom kipuru

Jom kipur se podle tradice pojí s prorokem Mojžíšem. Poté, co Bůh na hoře Sinaj Mojžíšovi předal desku s přikázáními, se prorok vrátil k Izraelitům. Když zjistil, že si lid Izraelský v době jeho nepřítomnosti zhotovil zlaté tele coby náhradní modlu, rozbil Mojžíš v hněvu přikázání vytesaná do kamene a vrátil se na horu Sinaj, aby se modlil za Boží odpuštění. Odpuštění se dočkal jak on, tak jeho lid. Poté Bůh Mojžíšovi předal druhý soubor Desatera. Jom kipur znamená konec „Dnů bázně“ neboli „Dnů pokání“, které začínají Roš hašanou.

V Mišně, právním textu, jenž Židům předepisuje pravidla všedního dne, je Bůh vylíčen jako ten, kdo na Roš hašana zapisuje jména lidí do tří knih: buďto do knihy dobrých lidí, nebo do knihy zlých nebo do knihy těch, kdo nejsou ani zcela zlí, ani zcela spravedliví. Židé věří, že během „Dnů bázně“ se prostřednictvím modliteb, pokání a dobročinnosti mohou přiblížit k Bohu a změnit své zařazení do knih, než budou seznamy jmen definitivně zapečetěny.

Jak se Jom kipur slaví

Svátek začíná při západu slunce jednoho dne a trvá do západu slunce dne následujícího. V tento den se nesmí pracovat a věřící musejí odčinit své hříchy z předchozího roku „utrpením“. To je vyjádřeno přísným jednodenním půstem, zdržením se osobní hygieny či milostných hrátek, ale třeba i zákazem nošení kožené obuvi a používání krémů či pleťových vod. Jom kipur je jediným svátkem, kdy přicházejí do synagogy i nevěřící Židé.

Při Jom kipuru hraje synagoga důležitou roli. Nabízí pět modlitebních obřadů, při nichž se shromáždění věřící kolektivně zpovídají ze svých hříchů. Někteří účastníci si oblékají bílé oblečení nebo kittel - bílý oděv, který symbolizuje pohřební rubáš, oděv andělů a čistotu odpuštění. První bohoslužba, která probíhá při západu slunce prvního dne, zahrnuje prohlášení Kol Nidrei. Věřící se při něm modlí za zneplatnění všech slibů, které dali Bohu, ale které v nadcházejícím roce nebudou moci splnit.

Předpokládá se, že Kol Nidrei se stalo součástí obřadu proto, aby se Židé mohli vrátit ke své víře, avšak někteří ho interpretují jako záminku k tomu, aby se Židé vyvázali ze závazků. Vzhledem k tomu, že židovská tradice velí, že Bůh soudí mrtvé i živé, patří k první denní bohoslužbě smuteční bohoslužba - jizkor. Lidé při ní odříkávají modlitbu za zesnulé a slibují dobročinné skutky. Během závěrečné bohoslužby, která představuje „uzavření“ nebeských bran, se shromáždění znovu přihlásí k duchovním zásadám judaismu.

Po doznění posledních modliteb Jom kipuru zazní šófar neboli beraní roh na znamení odpuštění a že 25hodinový půst končí. V některých zemích se podává jomkippurský oběd ve formě pozdní snídaně. Jom kipur je rovněž označován jako „šabat všech šabatů“ a bývá připomínán jako den desíti dnů pokání (Aseret jemej tšuva).

Specifické zvyky a liturgie

Jom kipur zahrnuje pět modliteb, které se konají během dne, a liturgii doplňuje Kol nidre a liturgie musaf. Slova modliteb jsou hebrejština, s některými pasážemi v aramejštině. Během modliteb se vypráví o odpouštění a odpuštěních hříchů. V Mišně je rovněž popsána práce velekněze na Chrámu a zákon o tom, kdo mohl uvnitř Nejsvětější svatyně konat rituály.

Další důležitou tradicí je půst, který má očišťovat duši a posilovat pokání. Zvláštní význam má kaparot volené rituály a darování milodarů pro potřeby chudých. Před večerem bývá považováno za výjimečné jíst, jelikož se právě blíží celodenní půst. Mnozí praktikující vstupují do mikve - rituální lázně k očištění.

Symboliku šofar zmiňuje rabín Sidon; troubení má připomínat soud u Boha a pomáhat lidem při odčini hříchů. Jom kipur má kromě liturgie a půstu i reflexi nad hříchem a odpuštěním, a tak oponěně uzavírá desetidenní období pokání, které začalo Roš ha-šana.

Další poznámky o kalendáři a svátcích

Roš ha-šana znamená „Hlava roku“ a slaví se 1. a 2. tišri. Oslavy se týkají zrození světa a otevření Knihy života, do níž Bůh zapisuje události nadcházejícího roku. Desátý den uzavírá knihu a pečeť značkuje budoucnost. Vysoké svátky nejsou veselé dny, ale dny pokání a vzpomínání.

Židovské svátky se dělí na svátky uvedené v Tóře a na náboženské slavnosti a půsty z pozdější doby. Pesach počíná nový zemědělský rok a připomíná exodus, Šavu’ot připomíná darování Tóry, Sukot připomíná putování pouští a dary přírody. Chanuka a Purim jsou dva nejoblíbenější svátky; Chanuka připomíná zasvěcení a světla, Purim slaví záchranu komunity ve starověké Persii. K halakhám a liturgii patří rovněž Jom ha-šo’a (Holocaust), Jom ha-zikaron (Den vzpomínek), Jom ha-atzma’ut (Den nezávislosti).

Vliv na komunitu a každodenní život

Šabat a Vysoké svátky patří k nejvýznamnějším částem židovského roku. Na šabat se tradičně dodržují zvyky nazývané „oneg šabat“ - potěšení ze šabatu. Během šabatu se vyhýbá práci, aby člověk získal čas pro modlitbu, studium Tóry a pro rodinu. Předvečer šabatu zahrnuje dvě světla, rituál mikve a závěrečnou havdalu.

Nevnímajme Jom kipur jen jako den půstu; jde o den hlubokého vyznání, smíření, modlitby a obnovy vztahu člověka k Bohu. Náročnost půstu a zákazy mají za cíl pomoci věřícím lépe chápat odpovědnost za činy a připomenout hodnotu pokání a odpuštění.

tags: #bohosluzby #na #jom #kipur