Sestry boromejky jsou součástí komunity Pražanů od roku 1837. Pod Petřínem postupně vybudovaly nemocnici, mateřský dům a kostel sv. Karla Boromejského. V Česku jich působilo na 1200. Komunistická totalita jim v 50. letech 20. století zabavila veškerý majetek a odvlekla je do pohraničí. O jejich péči tak přišly tisíce dětí, nemocných či sociálně slabých.
Po sametové revoluci v roce 1989 se sestry boromejky do nemocnice vrátily, obnovily kostel, mateřský dům sv. Notburgy i činnost v Domově sv. Karla v Řepích. Od roku 2000 slouží sestry v papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde se vzdělávají čeští kněží. Řádové sestry Angelika Pintířová a Evangelista Motáňová pečovaly v roce 2011 také o prezidenta Václava Havla na jeho chalupě na Hrádečku, kde trávil poslední měsíce svého života.
Jsme rádi, že obětavé sestry boromejky v Praze máme. Boromejka patří vždy tam, kde jsou chudí, trpící, nemocní.
Historie a přínos boromejek v Praze
Sestry boromejky v Praze začaly svou činností v 19. století a postupně vybudovaly důležité instituce pod Petřínem. Nejen nemocnice, ale také zařízení pro sociální péči a duchovní zázemí patřila k jejich poslání. Jejich působení prošlo zkouškou několika desetiletí, zejména během komunistického režimu, kdy přišly o majetek a mnoho členek bylo odvlečeno na pohraničí.
Po návratu demokracie nastoupila nová éra: obnovení nemocnice, rekonstrukce kostela sv. Karla Boromejského a oživení Domova sv. Notburgy. Těmto krokům předcházela snaha zachovat duchovnost a péči o ty, kteří to nejvíce potřebují, a to i za cenu osobních obětí členek řádu.
Současnost a mezinárodní působení
Od roku 2000 se sestry angažují v papežské koleji Nepomucenum v Římě, kde se vzdělávají čeští kněží. Tímto způsobem boromejky přispívají k formaci kněžského morálního a duchovního života v širším evropském kontextu. Zároveň zůstávají aktivní v Praze a v ČR, kde se jejich péče o chudé, nemocné a sociálně slabé prolíná s moderními formami sociální práce a duchovní podpory.
V roce 2011 provázely sestry Angeliku Pintířovou a Evangelistu Motáňovou prezidenta Václava Havla na jeho chalupě na Hrádečku během posledních měsíců jeho života, čímž připomněly jejich lidský a pečovatelský závazek. Tyto momenty zdůrazňují, že boromejky se vždy snaží být nablízku lidem v jejich největší potřebě a že jejich práce má široký význam napříč generacemi.
Poselství a současná role sestr Boromejek
Rád bychom vyzdvihli, že boromejka patří vždy tam, kde jsou chudí, trpící, nemocní. Jejich poselství zůstává aktuální: poskytovat péči, naději a duchovní oporu tam, kde je to nejvíce potřeba. I ve městě, kde historicky působila část české společnosti, jejich příběh ukazuje sílu komunity, odolnosti a dlouhověkosti altruistické služby.
