Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly (Ordo minimorum, zkratka OM, hovorově pauláni nebo nejmenší bratří) je římskokatolický řád založený svatým Františkem z Pauly a schválený papežem Sixtem IV. roku 1474.
V Česku měli klášter u Nové Bystřice.
Stavba postavená v letech 1501-7 byla 22. července 1533 vypálena novokřtěnci, ale po r. 1626 postavena znovu. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a v r. 1959 zbourán. Dnes v obci jako pozůstatek kláštera stojí už jen kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu.
Stejně jako jiné mendikantské řády (s výjimkou kapucínů) přebírají také pavláni starší stavby, ale kromě staroměstského vznikly jejich konventy v Čechách jako novostavby "od základů".
Svým umístěním se přece jen liší od jiných mendikantských klášterů, nepochybně zásluhou poustevnického zaměření řádu.
Vyhledávají (již od svého prvního pozdně gotického konventu v Kuklově) spíše místa na samotě, vzdálené od měst nebo alespoň jejich center.
Paulánská architektura se v základní dispozici nevymyká běžnému schématu staveb žebravých řádů, ale přesto jejich kostely většinou vynikají pozoruhodnou dispozicí a také poměrně bohatým vybavením, v kontrastu s prostotou konventních budov.
Pokud existovala pravidla omezující stavbu, jistě se netýkala chrámů, procházejících proměnou odpovídající současným trendům slohového vývoje.
Nepochybně také proto patří jejich konventní chrámy v 17. a na počátku 18. století k těm nejzajímavějším, které v Čechách vznikly.
Podíl na tom patrně neměli řádoví stavitelé, které nelze doložit, ale laičtí architekti.
Vzájemné položení konventu a kostela je u většiny domů tradiční, kostel uzavírá jednu stranu čtvercového rajského dvora.
Vyjma Kuklova vznikaly všechny další paulánské konventy v poměrně velmi krátkém časovém úseku let 1655-89 a do určité míry se jim stal vzorem paulánský komplex ve Vídni (1627-51).
České konventy mají převážně dvoutraktovou dispozici, pouze někde - podle větší šířky jednoho z křídel - existoval typický trojtrakt s celami řeholníků.
Skladba vždy zaklenutého přízemí se neliší od jiných mendikantských klausur.
Zaujme pouze refektář, umístěný většinou při zadním (východním) křídle, z něhož však neobvykle vystupuje celým objemem. Takto disponovaný refektář, dobře osvětlený ze dvou stran, se objevuje již v pozdně gotickém Kuklově.
Někdy bývala před refektářem předsíň.
Protože se nezachovaly žádné původní pavlánské plány, neznáme dispozici klášterních kuchyní, jistě nevelkých.
Přestože vnější fasády paulánských konventů mají běžně velmi prosté fasády, nalezneme tu přece jen jednu výjimku. Průčelí paulátského konventu na Starém Městě pražském se vzhledem blíží spíše palácovým stavbám.
Poznámka: v textu se uvádí souhrn ubytovacích a turistických informací v rámci regionu Česká Kanada; pro čtenáře je důležitý kontext o historii kláštera a současném stavu klášterního dědictví a ubytovacích možností.
V oblasti Česká Kanada najdeme řadu ubytovacích kapacit: Penzion Javořice, Lhotka u Jihlavy, Chatový tábor Malý Ratmírov, Roubenky U veverky, Penzion Romance, Mlýn Radouňka, Apartmány Sluníčko, Měšťanský dům Mlýnská a mnoho dalších.
Tyto nabídky zahrnují hotely, penziony, chaty a apartmány s různou kapacitou, zázemím i restauracemi a atrakcemi v okolí, jako jsou jezírka, lesy a cyklotrasy.
V samotné obci Klášter dnes zůstává pouze kostel Nejsvětější Trojice a Červená chodba, kde býval klášter a který připomíná historii tohoto místa.
V minulosti byl klášter spojen s cestovatelskými zájezdy a kulturními památkami v regionu Česká Kanada, jejichž součástí bývaly rovněž výlety do Wachau (UNESCO) a dalších historických lokalit.
Aktuální nabídky ubytování v Česká Kanada jsou často součástí organizovaných zájezdů s doprovodem, které zahrnují prohlídky zámků, hradů a renesančních měst jako Slavonice, Telč, Dačice či Jindřichův Hradec.
Na mapě regionu Česká Kanada stojí jako brána k přírodě a kultuře historických měst a přírodních parků; ubytování se často nachází v těsném sousedství klíčových turistických bodů a zámků v Jindřichově Hradci, Slavonicích, Telči a Dačicích.
Nejen z pohledu historie, ale i z hlediska současné nabídky ubytování tvoří Česká Kanada oblíbenou destinaci pro rodiny i skupiny, které vyhledávají klidné prostředí v lese, u vodních ploch a na cyklistických trasách.
Pro turisty je důležité vědět, že některé objekty nabízejí výhodné ceny a sezónní slevy, a to v místech jako Nová Bystřice, Slavonice i Jindřichův Hradec, které slouží jako výchozí body pro poznávání regionu.