Svatá brána Kaděně: gotická brána, která formovala městské opevnění a život Královského města Kadaň

Svatá brána je jednou z nejvýznamnějších historických památek Kadany a byla součástí mohutného městského opevnění, které ve dvou až třech pásech obepínalo celé královské město.

Věž Svaté brány je od roku 2016 zpřístupněna veřejnosti, a přestože se na první pohled může zdát, že nenabízí takový výhled jako ochoz kadaňské radniční věže, může překvapit zcela jinou perspektivou.

Historie a architektura

Svatá brána, gotická věž z konce 13. století, bývala hlavní branou oddělující Staré Město kadaňské od Nového Města a byla součástí obranného systému, který vznikl ve druhé polovině 14. století.

Předbraní brány se skládalo z dvou menších bran a kruhové bašty; tato předbraní bylo zbořeno v roce 1842 a v následujících letech dostala brána podobu z ní samotné.

Když Svatá brána sloužila jako vstup, dovedla kupecké karavany z Krušných hor do Saska a Poohří na Cheb a Norimberk a zároveň jí procházeli panovníci při jejich návštěvách Kadaně, například Václav II., Karel IV., Václav IV., Ferdinand I., Maxmilián II. a Josef II.

Brána byla původně nazývána Mikulovická, cesta od ní vedla na Mikulovice, a ke změně názvu na Svatá brána došlo až roku 1532, poněvadž odtud bylo možno dojít k poutnímu kostelu Čtrnácti svatých Pomocníků pod Svatou horou v Kadani.

V dobách své největší slávy bývala Svatá brána opatřena ještě důmyslným systémem předbraní, které se skládalo ze dvou menších bran a přilehlé obranné kruhové bašty.

Ve středu průjezdu se nachází gotický portál, střežený mříží, a v průjezdu je umístěn barokní výklenek, v němž byla původně pozdně gotická socha Černé Matky Boží (dnes v chomutovském muzeu).

Na jeden z nárožních kamenů byl vytesán reliéf zobrazující část postavy, a tento výtvor je připisován Victoru Bernsteinovi, kadaňskému umělci z přelomu 16. a 17. století, který byl známý svými karikaturami a malbami na fasádách měšťanských domů.

Victor Bernstein a umělecký odkaz

Bernstein tvořil svá díla zásadně v noci, aby zůstal v anonymitě, a jeho nejslavnější malba na Svaté bráně znázorňovala strom poznání v rajské zahradě s postavami Adama, Evy a hada a nad hlavním výjevem byl i motiv zobrazující čerta podávající stařeně pohrabáč domácí pantofel.

Mezi obyvateli Kadaně proslul svými posměšnými a dvojznačnými malbami a karikaturami vážených představitelů města i církve; některé interpretace výjevu se vztahovaly k náboženským sporům, jiné šlo o ironický pohled na ženy.

Malba byla v průběhu 18. století zničena za panování císařovny Marie Terezie, ale zbytky Bernsteinových děl se dodnes hledají na různých místech kolem Svaté brány a Mikulovické brány.

Na Svaté bráně lze dodnes najít další Bernsteinův výtvor vytesaný do kamene na jednom z nárožních kamenů, který je považován za karikaturu některého z tehdejších kadaňských duchovních a někdy bývá interpretován i jako autorův autoportrét.

Současný provoz a prohlídky

Gotická věž Mikulovická, součástí Mikulovické brány, je unikátním příkladem dochované raně gotické stavby a je jedinou dochovanou branou z obranného pásu městských hradeb; bývá nazývána také Svatou bránou.

Věž byla přejmenována v 16. století na Heiligentor, s původním jménem vycházejícím z poutního spojení s klášterem Čtrnácti svatých Pomocníků pod Svatou horou v Kadani; její původní jméno odvozené od obce Mikulovice zůstalo až do renesanční přestavby, která jí dala dnešní podobu.

Do útrob Mikulovické brány s věží bylo možné nahlédnout i v minulosti při Mezinárodním dni památek či při menších koncertech; po rekonstrukcích interiéru a úpravě schodišť je možné prohlídky otevřít veřejnosti v různých režimech během letních měsíců.

Prohlídky Mikulovické brány probíhají v různých patrech: v prvním patře jsou štěrbinovité střílny pro lučištníky a zapůjčené dobové doklady; ve druhém patře je dochovaná kladka pro pohyb mříže; ve třetím patře je místnost s mnoha okny a prostor pro ukázky posádky.

V jednotlivých patrech jsou připraveny expozice-fotografie gotické sochy Černé Matky Boží, vyobrazení kominové výmalby a rekonstrukce interiéru včetně ukázek architektonických prvků a řemeslných detailů; návštěvníci si mohou prohlédnout i krovy a ukázky stavebních dějin věže.

V každé fázi expozice návštěvníci nahlédnou do různých aspektů historie opevnění a života ve městě: od gotických znaků až po barokní mature a mechanické prvky pro obsluhu věže.

Návštěva a tipy pro návštěvníky

Nejlepší čas na návštěvu Svaté brány bývá konec jara nebo začátek podzimu, kdy je příjemné počasí a je méně davů; parkování v centru Kadaně bývá omezené, proto se vyplatí využít veřejnou dopravu a případně zaparkovat dále a dojít pěšky.

Při návštěvě se doporučují pohodlné boty, de facto turistické oblečení s možností vrstvení; fotografování gotické architektury vyžaduje dobré osvětlení a kvalitní fotoaparát či mobil.

Pro rodiny s dětmi a zájemce o historii nabízí okolí Kadaně další zajímavosti v centru města a pro zájemce o kulturu a památky se nabízí prohlídky Mikulovické brány a výstupy na věž s výhledem na panorama města a Poohří.

Pro milovníky fotek ráno nabízí lepší světlo pro zachycení textur kamene a architektonických detailů; večer zase dramatické záběry oblohy jako pozadí pro neuvěřitelné panorámy města.

Další související brány a městské fortifikace

V Kadani se nacházejí další městské brány a opevnění, jako jsou Brána bývalého zámku ve Žluticích, Zelená brána v Pardubicích, Pražská brána v Mělníku a mnoho dalších, které dokládají bohatou historii českého obranného systému.

Mezi významné veřejné památky patří gotické věže městské radnice a Mikulovická brána, které umožňují vyhlídkové pohledy na celé Poohří a nabídnou mimořádný pohled na historické centrum Kadaně.

tags: #brana #svatych #kadan