Kostel byl pravděpodobně založen spolu s městem ve 13. století. Poprvé je zmiňován v listině pražského arcibiskupa Jana III. z roku 1258, ve které uděluje podací právo k městskému kostelu opatu kláštera Martinu I. Původní stavba vyhořela roku 1452. Kostel byl obnoven již za 4 roky, roku 1456. Dominanta kostela - vysoká hranolová věž - pak byla připojena v roce 1477. Do dnešní podoby nechal roku 1682 přestavět kostel broumovský opat Tomáš Sartorius. Další požáry postihly kostel v letech 1757 a 1891. Poslední posvěcení kostela proběhlo 3. 5. 1772. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1780. Dnes je děkanský kostel sv. Petra a Pavla hlavním svatostánkem rozlehlé broumovské farnosti.
Kostel je trojlodní a měří přibližně 26 x 44 metrů. Presbytář je podlouhlý a pravoúhlý, v jeho prostoru se nachází kaple svatého Antonína Paduánského a v ose presbytáře přiléhá šestiboká sakristie. Věž má čtyři patra a je zakončena barokní osmihrannou helmicí s lucernou a menší bání. Hlavní oltář je iluzivní - jeho monumentální malba s výjevem Rozchod sv. Petra a Pavla pochází z roku 1765 a jejím autorem je Josef Hager. Před malovanou částí oltáře se nachází mohutný tabernákl se sochou Madony ze 14. století. Areál kostela je zasazen do historického jádra města. Kostel stojí na prostranství mezi školními budovami a měšťanskými domy, v místech, kde se až do 18. století rozkládal hřbitov. Ten byl roku 1780 zrušen a připomínají jej náhrobní kameny z 16. a 17. století, zasazené do bývalé hradební zdi naproti hlavnímu vchodu do kostela.
Hlavní oltář je iluzivní a jeho mohutný tabernákl s sochou Madony ze 14. století doplňuje výjev z oltáře. V hradební zdi proti hlavnímu vchodu jsou zazděny náhrobníky z 16. a 17. století, což svědčí o historickém propojení s městem a hřbitovem. Kostel byl pravděpodobně založen spolu s městem ve 13. století a poprvé je zmíněn v listině Jana III. z roku 1258, kdy arcibiskup uděluje podací právo ke kostelu opatu broumovského kláštera Martinu I. Původní dřevěná stavba byla ve 14. století nahrazena kamenným gotickým kostelem, který vyhořel v roce 1452. V roce 1477 byla přistavěna vysoká hranolová věž čtvercového půdorysu, která se stala charakteristickým prvkem siluety kostela i celého města.
Roku 1682 došlo k zásadní změně - barokní přestavba podle Tomáše Sartoria, která dala kostelu dnešní podobu. Během let 1757 a 1891 kostel požárně trpěl; při rekonstrukci po druhém požáru byla provedena novorenesanční výmalba stropu i stěn pod vedením broumovského malíře Adolfa Tinzmannna. Kostel je trojlodní a jeho hlavní věž je dominantou západní strany městských hradeb. Dominantní je věž a hlavní loď, která byla upravena v 18. století, čímž vznikl charakteristický broumovský slohový výraz.
V roce 1772 proběhlo poslední posvěcení kostela. Původní hřbitov kolem kostela byl zrušen roku 1780, jeho památkou zůstávají náhrobní kameny vložené do zdi - nejrozsáhleji dochovaný je náhrobník Constantina Praetoria z roku 1657. Dvě další náhrobní kameny jsou uloženy v západní zdi interiéru, a poblíž jižního průčelí stojí kamenný krucifix s renesančním náhrobníkem vsazeným do zdi. Kostel dnes tvoří nedílnou součást historického jádra Brouova a slouží jako děkanský chrám farnosti.
Historické období a architektura
První zmínky o kostele souvisejí s postupem městského rozvoje ve 13. století a s obchodními a duchovními aktivitami Broulova. Původní stavba vyhořela, následná obnova v polovině 15. století vymezila další vývoj kostela. Hranolová věž byla významnou dominantou a doplňuje dnešní architektonický rytmus stavby. Roku 1682 došlo k významné přestavbě, která ovlivnila prostorové uspořádání i stylovou výbavu interiéru. Různé havárie a požáry během 18. a 19. století ukazují na proměnlivost technické a stavební historie. Poslední posvěcení v roce 1772 potvrzuje kontinuitu liturgického života a pevnou prestiž kostela v rámci broumovské farnosti. Zrušení původního hřbitova kolem kostela pak reflektuje širší režimové změny v té době.
Současnost a duchovní role
Dnes má broumovský kostel sv. Petra a Pavla postavení hlavního svatostánku rozlehlé broumovské farnosti a nadále plní liturgickou i pastorační funkci pro věřící z okolí. Mše svaté a další duchovní služby zůstávají důležitým středobodem života komunity.
Kostra novějšího sdělení: kostel v Brouově je významnou památkou, která spojuje historické období s aktuální farností a liturgickým životem komunity. Věhlas kostela je dán jeho architekturou, historickým vývojem a duchovní službou pro věřící z Brouova i širšího okolí.
Klíčové milníky
- 13. století - založení kostela spolu s městem
- 1258 - první písemná zmínka v listině Jana III.
- 1452 - požár původní stavby
- 1456 - obnova kostela
- 1477 - připojení vysoké hranolové věže
- 1682 - přestavba do dnešní podoby podle plánu Tomáše Sartoria
- 1757 a 1891 - další požáry
- 1780 - zrušení původního hřbitova
- 1772 - poslední posvěcení kostela