Praha - Na jméno nového pražského arcibiskupa a kardinála, který ve funkci po téměř devatenácti letech nahradí Miloslava Vlka, čeká Česká republika už od léta. Vatikán ale mlčel i během návštěvy papeže. Mezi českými katolíky se nyní nejčastěji mluví o šestém lednu, kdy se slaví důležitý církevní svátek Tří králů. Právě během takových svátků totiž obvykle Vatikán výměny oznamuje. V lednové datum věří i sám kardinál Vlk.
Mezi hlavními kandidáty na pražského arcibiskupa se nejčastěji objevuje litoměřický biskup Jan Baxant, který podle šéfredaktora Revue Univerzum Josefa Beránka dobře vychází s konzervativnější linií českých katolíků. Podle Baxanta je ale otázka výběru kandidátů v plné kompetenci apoštolského nuncia: „Jestliže se na veřejnosti objevují nějaká jména, jedná se nepochybně o dílo spekulativní tvořivosti.“
Často zmiňované je i jméno královéhradeckého biskupa Dominika Duky nebo hlavy moravských katolíků arcibiskupa Jana Graubnera. Oba ale pokorně říkají, že po funkci příliš netouží. Duka podle svých slov především kvůli věku, Graubner pak kvůli povinnostem k moravským věřícím. Mluví se ale i o biskupu Václavu Malém nebo armádním kaplanovi Tomáši Holubovi.
Pražský arcibiskup Miloslav Vlk patří k deseti nejdéle sloužícím představitelům této diecéze. Sám tvrdí, že na politicko-církevní rovině toho za dobu svého působení mnoho nedokázal. Ostatní ale oceňují především jeho každodenní práci s věřícími. Z funkce chtěl odstoupit už před dvěma lety, ve věku, kdy odchází většina katolických biskupů. Papež Benedikt XVI. ale tehdy jeho rezignaci nepřijal a mandát mu o dva roky prodloužil.
Papež Jan Pavel II. bude při slavnostní konzistoři jmenovat 31 nových kardinálů v úterý 21.10. Vatikán/VIS: Slavnostní konzistoř, při níž bude jmenováno 31 nových kardinálů se uskuteční v úterý 21.10. od 10.30 hodin na náměstí sv. Petra v Římě. Od 16.30 hodin budou kardinálové přijímat oficiální gratulace. 30 jmen nových kardinálů bylo oznámeno již 28.9., jméno jednoho nebylo zveřejněno a zůstává 'v srdci papežově' - jedná se o tzv. jmenování 'in pectore'.
Sbor kardinálů bude mít nyní celkem 194 členů (bez kardinála jmenovaného 'in pectore'), z nichž 135 by bylo oprávněno volit nového papeže. Kardinálskou hodnost obdrží někteří vatikánští úředníci: arcibiskup Jean-Louis Tauran, tajemník pro vztahy se státy; arcibiskup Renato Raffaele Martino, předseda Papežské rady pro spravedlnost a mír; arcibiskup Francesco Marchisano, arcikněz Vatikánské baziliky; arcibiskup Julian Herranz, předseda Papežské rady pro výklad textů zákona (CIC); arcibiskup Javier Lozano Barragan, předseda Papežské rady pro pastoraci mezi zdravotníky; arcibiskup Stephen Fumio Hamao, předseda Papežské rady pro pastoraci mezi vystěhovalci a turisty; arcibiskup Attilio Nicora, předseda majetkové správy Apoštolského stolce.
Kardinály bude papež Jan Pavel II. při slavnostní konzistoři jmenovat také 19 diecézních arcibiskupů z celého světa: arcibiskup Angelo Scola (Benátky), arcibiskup Anthony Olubunmi Okogie (Lagos), arcibiskup Bernard Panafieu (Marseille), arcibiskup Gabriel Zubeir Wako (Chartúm), arcibiskup Carlos Amigo Vallejo OFM (Sevilla), arcibiskup Justin Francis Rigali (Philadelphia), arcibiskup Keith Michael Patrick O´Brien (Saint Andrews a Edinburgh), arcibiskup Eusebio Oscar Scheid (Rio de Janeiro), arcibiskup Ennio Antonelli (Florencie), arcibiskup Tarcisio Bertone SDB (Genua), arcibiskup Peter Kodwo Appiah Turkson (Cape Coast), arcibiskup Telesphore Placidus Toppo (Ranchi), arcibiskup George Pell (Sydney), arcibiskup Josip Bozanic (Záhřeb), arcibiskup Jean-Baptiste Pham Minh Man (Ho-Chi-Minhovo město), arcibiskup Rodolfo Quezada Toruno (Guatemala), arcibiskup Philippe Barbarin (Lyon), arcibiskup Peter Erdo (Ostřihom/Budapešť), arcibiskup Marc Ouellet PSS (Québec).
Za zcela mimořádné zásluhy ve službách církve obdrží kardinálskou hodnost také 4 kněží, z nichž jeden - P. Tomáš Špidlík SJ - pochází z České republiky. Kromě něho byli jmenováni: P. Georges Marie Martin Cottier OP, teolog Papežského domu (Švýcarsko); Mons. Gustaaf Joos z diecéze Ghent (Belgie); P. Stanislas Nagy, kněz ze společenství Nejsvětějšího Srdce Ježíšova (Polsko).
Co bude následovat, jak se bude volit nástupce? Všechny aktuality najdete pohromadě ZDE. V nejbližších dnech až týdnech se věřící dočkají nové hlavy římskokatolické církve. Přestože není jasné, kdo novým papežem bude, o jeho novém jménu se už vedou diskuse. Ačkoliv neexistuje žádná doktrína, která by zvoleným pontifikům přikazovala vzít si nové jméno, je to zvyk, který praktikují už od šestého století, napsal španělský server Marco. Tehdy si poprvé jméno změnil papež Jan II., protože jeho jméno Mercurius bylo příliš podobné pohanskému bohu Merkurovi.
Nové jméno je pro papeže velmi osobní rozhodnutí, které má odrážet jeho vnitřní hodnoty. Pontifikové proto často volí jména svých vzorů či jména, která odrážejí jejich plány. „Spojení s předchozími papeži, kteří překonali krize, inspirovali reformy nebo byli neuvěřitelně populární, může často, i když ne vždy, hrát při výběru jména roli,“ řekl odborník na historii katolicismu Liam Temple pro stanici CNN. Například zesnulý papež František si jméno vybral podle Františka z Assisi, po jehož vzoru žil skromný a prostý život.
Jedno jméno je podle podvrženého proroctví prokleté. Věřící si změny jména po zvolení papeže vysvětlují tím, že Bůh v Bibli běžně mění jména lidí, kteří plní jeho vůli. Přejmenoval například Abrama na Abrahama nebo Šimona na Petra. Tento akt proto vnímají jako symbol proměny a nabytí nového životního smyslu. Jedno jméno je ale nepřijatelné. Byť je to nepsané pravidlo, Petr na výběr není. „Mám podezření, že je to pokora, nebo možná i proto, že se člověk nechce srovnávat s papežem, kterého si Kristus sám vybral,“ sdělil historik Joshua McManaway katolickému zpravodajskému serveru The Pillar.
K odmítání jména Petr přispělo také Proroctví svatého Malachiáše z 12. století, podle kterého bude Petr II. také úplně poslední papež ve funkci. Obavy mezi některými věřícími ale přetrvávají, protože podle proroctví, které obsahuje 112 latinských vět o papežích, je poslední zmíněný pontifik právě zesnulý František, uvedl server USA Today. Podle odborníků i představitelů církve je ale proroctví podvrh.
Jak by se mohl nový papež jmenovat? Nikdo nemůže předpovědět, jaké jméno si nový papež vybere. Se smrtí bývalého pražského arcibiskupa Dominika Duky přišla česká katolická církev o svého jediného kardinála. Není tomu tak poprvé. Papež ustanovuje nové kardinály podle potřeb církve a není jasné, jak dlouho bude trvat, než se Česko dočká nového.
Kdo je kardinál? Kardinálové jsou jedni z nejvýše postavených duchovních v katolické církvi a společně tvoří tzv. kolegium kardinálů. Jeho členové jsou rozděleni do tří hodnostních tříd (ordo) - kardinál biskup, kardinál kněz a kardinál jáhen. Kardinálové-biskupové jsou nejvýše postavenými členy kolegia a z jejich řad je volen děkan, který kolegiu předsedá, nicméně nemá nad svými kolegy žádnou pravomoc. Každý z těchto kardinálů má přidělen svůj titulární kostel v římské diecézi a také tzv. suburbikální diecézi, tedy některou z diecézí, které obklopují Řím. Kardinálové-kněží obecně jsou biskupové či arcibiskupové, kteří pocházejí z významných diecézí po celém světě nebo zastávají významné pozice v Římské kurii. Mezi ně patří většina kardinálů a byl mezi nimi i Dominik Duka. Poslední třídou jsou kardinálové-jáhni, kteří pocházejí buď z řad úředníků Římské kurie, či je udělují kněžím starším 80 let jako čestné uznání. Po deseti letech v této třídě mohou „povýšit“ na kardinála-kněze. Navzdory rozdělení do tříd jsou práva a povinnosti všech kardinálů totožné a dnes tak mají spíše symbolický význam.
Role kardinálů: V průběhu dějin se role kardinálů postupně vyvíjela a dnes má jejich úloha dvě hlavní části. Působí jako poradci papeže a ve vatikánských úřadech, v nichž se podílejí na řízení církve. Jiní zase zůstávají ve svých zemích, kde se starají o diecéze.asi nejdůležitější rolí kardinálů je ale volba nového papeže. Takzvaného konkláve se po smrti či rezignaci papeže v Sixtinské kapli účastní kardinálové mladší 80 let a v tajné volbě hlasují o nové hlavě církve. Pro zvolení je třeba alespoň dvoutřetinové shody všech kardinálů. Konkláve svolává děkan kardinálského kolegia a také mu předsedá.
Duka se v roce 2013 účastnil volby papeže Františka. Do poslední volby Lva XIV. Jmenování probíhá při slavnostním zasedání kardinálů, tzv. konzistoři, při kterém noví kardinálové dostanou jmenovací dekret, pokrývku hlavy bi ret a kardinálský prsten. Většinou se jedná o církevní hodnostáře, ale i významné teology či zvláště zasloužilé kněze. Duka byl jmenován kardinálem papežem v roce 2012.
Smrt kardinála znamená zánik jeho pozice v kolegiu. Počet členů se tedy může měnit a aktuálně se pohybuje kolem 250. Papež nové kardinály jmenuje podle potřeb církve, a proto není jasné, jak dlouho bude Česko po Dukově smrti bez kardinála.
Domnívání, že dominikánský kardinál je člověk jen s ceremoniální rolí, je mylné. Kardinálové také ovlivňují teologii a vzdělání uvnitř církve. Snahy o otevřenou a argumentační diskusi v pluralitní společnosti jsou klíčové pro budoucnost církve a demokracie.