Při sbírání dějin v 9. století se svět měnil po Verdunské dohodě roku 843 a vznikly tři nové státy, jejichž rozsah se dá zjednodušeně popsat: Východofranská říše budoucí Německo, Západofranská říše budoucí Francie a Středofranská říše budoucí Itálie. Z východofranské říše se šířilo křesťanství spojené s katolickou církví, zatímco z Bavorska a Salcburka zaznamenávají misie do českých zemí, ačkoliv o Čechách nebylo nic přesnějšího doloženo díky nedostatku písemných zpráv.
Jednou z mála informací je strohý text z Fuldských análů z roku 845, kde se uvádí: „Ludvík čtrnácti z počtu knížat Čechů, kteří žádali o přijetí křesťanského náboženství, vyhověl a v oktávě Epifanie je přikázal pokřtít.“ Z tohoto lze usuzovat, že již v první polovině 9. století pronikalo na naše území křesťanství.
Ale je třeba připomenout, že role Cyrila a Metoděje je rozsáhlejší a zahrnuje vznik jazyka, písma a literatury. Dříve než přišli proslulí věrozvěsti na Velkou Moravu, byly na Moravě působné dřívější misie v okolí Bavorska a Salcburku, a přesto o Čechách se nedochovaly bližší zprávy.
Roku 863 přijeli Cyril a Metoděj spolu se svými žáky na Moravu na žádost knížete Rostislava a císaře Michala III. Misionáři přeložili bohoslužebné knihy, učili své žáky číst, znát modlitby a svátosti a založili seminář pro výchovu kněží-misionářů. Chodili po moravských městech a venkově a vychovávali duchovní dorost.
Konstantin (Cyril) a Metoděj, ačkoliv měli vynikající pověst učenců, teprve nyní mohli Moravanům poskytnout možnost čerpat z knih v jejich srozumitelném jazyce a ocenit velikost jejich díla. Po čtyřiceti měsících misijní činnosti se bratři vydali do Akvilije, aby vyřídili potřebné záležitosti, a cestou se zastavili v Panonii. Panonští Slované přijímali křesťanství ve slovanském jazyce a kníže Kocel připravil pro duchovní 50 žáků.
V Římě byl potvrzen slovanský překlad bohoslužebných knih a Metoděj byl vysvěcen na kněze v roce 868. Konstantin, unavený misijní cestou, vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Po smrti Cyrila se Metoděj stal arcibiskupem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu, byl vyslán do Panonie a učiněn legátem s pravomocí uspořádat církevní záležitosti ve slovanských zemích.
Po návratu na Moravu Metoděj cítil únavu, ale pokračoval v kázání a překladech. Před smrtí doporučil Gorazda jako nástupce. Zemřel 6. dubna 885 a následně byl Metoděj svěcen na biskupa a arcibiskupa Panonie a Moravy.
Jejich dílo zahrnovalo přijetí slovanské bohoslužby a vytvoření písma hlaholice. V českém prostředí zůstává jejich odkaz v kultuře a liturgii, a Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje byl vyhlášen státním svátkem.
Nařízení a obraz Cyrila a Metoděje
Na Radhošti jsou Cyrill a Metoděj znázorněni v charakteristické pozici; uprostřed mezi bratry stojí kříž na vysoké holi. Kříž může být jednoduchý latinský nebo dvouramenný tzv. byzantský, někdy nazývaný Cyrilometodějský. Na sousoší A. Poláška je kříž dokonce trojramenný. Dále lze na obraze vidět atributy: Cyrila - rouch, hůl zakončená křížem a kniha; Metoděje - pallium (insigne arcibiskupa) a deska s posledním soudem. Arcibiskupská hodnost Metoděje je naznačena bohatším rouchem; Metoděj bývá zobrazen s mitrou a berlou.
Na Radhošti stojí sochy Cyrila a Metoděje odděleně, což může ztížit jejich identifikaci. Tyto sochy vznikly v době, kdy se o kapli zasvěcené Cyrilovi a Metodějovi teprve uvažovalo. Od roku 1864 byla zhotovena pamětní socha, a 26. července 1805 byl nahrazen kamenný kříž, který byl následně po silném větru opraven a zmenšen podstavec.
Sousoší Cyrila a Metoděje je dílem akademického sochaře Albína Poláška (nar. 14.2.1879, zemřel 1965). Cyril drží rozevřenou knihu s hlaholicí, Metoděj ukazuje na písmo a drží trojramenný byzantský kříž. Cyril působí jako mladistvý intelektuál, Metoděj jako stařší, s důrazem na jeho arcibiskupský úřad.
Životopisy a dědictví věrozvěstů
Bratři se narodili do aristokratické rodiny v Thessaloniki a Cyril byl původně Konstantin; Metoděj se stal právníkem. Oba se rozhodli pro misionářský život a stali se učiteli víry a nositeli kultury mezi pohanskými Slovany. Konstantin byl profesorem filozofie v Konstantinopoli a Metoděj působil jako byzantský úředník dříve. V solúnském prostředí se naučili oba jazyky, což později umožnilo překládat písmo a šířit kulturu.
Když se bratři setkali s papežem Mikulášem I. v Římě, Cyril onemocněl a vstoupil do řeckého kláštera, což vedlo k jeho smrti ve věku 42 let. Metoděj byl po setkání s císařem Basileiem I. pověřen šířením slovanské bohoslužby a v roce 869 byl papež Jan VIII. uznal a potvrdil slovanský liturgický jazyk. Metoděj byl nakonec pochován ve velkém chrámu ve zdi za oltářem svaté Bohorodičky; Gorazd a další žáci pokračovali v díle a šířili dědictví Metoděje po slovanských zemích.
Věrozvěstové a jejich podpis
Na cestách stavěli věrozvěstové takzvané Cyrilometodějské kříže, které byly jejich podpisem a důkazem jejich pohybu. Kříž byl vyroben z pískovce a byl hrubě opracovaný; dnes je považován za dvojramenný kříž, převzatý od byzantských císařů a metropolitů řecké církve. Dále mohou mít v obrazech i reliéf Staroboleslavské Panny Marie a další symboly podle tradice.
