Černý drak vyprázdněný: vymítání a jeho historické kontexty

Předkládaný text propojuje tradiční exorcismu a jeho kulturní rezonance s moderními interpretacemi a reáliemi, od starověkých až po soudobé diskuse o démonologii, mocných praxi a popkultuře.

PŘEDMLUVA I. EVOKACE

Milý čtenáři! Dovol mi, abych Tě vzal za ruku a učinil s Tebou několik kroků po nesnadné cestě, která je naznačena v tomto díle. Není to věc tak obyčejná, míti přímý styk s démony, poněvadž tito jsou našimi největšími nepřáteli, Tobě, mně i celému lidstvu, a vždy, když nám mohou ublížiti, je to pro ně velikou posilou a radostí. Zjeví se Ti dle Tvého charakteru, to jest dle Tvé slabosti: Jemní, úslužní, zdvořilí a vlídní, hřmotící, buď aby Tě klamali, nebo zastrašili, vždy však, aby Tě zničili a sebe obveselili. Chladnokrevností, pevností a mocí svou budeš se moci snadno vyhnouti jejich osidlům. Jakmile se zjeví před kruhem, nakazuj jim, aby se zdrželi všech nepravostí, které vytvářejí: zimy, horka, hluku, zápachu atd., a když si vymůžeš žádané, zapřísahej je slavnostně, aby se i budoucně toho vystříhali. Nepřijímej od nich nic z ruky do ruky, a všechny hmotné věci, nechť vrhnou bez hluku a bez škody do té části kruhu, kterou jim označíš. Někdy při provádění velké práce filosofické budeš pozorovati nepravidelnosti ve vzduchu, který vdechuješ, nebo v domě, který obýváš. Tím se však neznepokojuj: je to duch, který se bezmocně zmítá, nebo se brání provedení Tvých záměrů; zná Tvé nejtajnější myšlenky, ale nemůže Ti nijak uškoditi.

Kruhy nebo pantakly se kreslí svěcenou křídou nebo svěceným uhlím. Za svěcenou křídu jest pokládati tu, která byla během mše svaté zanešena na oltářní pokrývce nebo pod ní; není-li jiné možnosti, použij křídy, která byla položena na oltáři neb jiné posvěcené věci. Nakonec učiň toto: Jdi na hřbitov a vezmi zde větvičku zimostráze. Odnes ji domů a pečlivě uschovej, poněvadž Ti poslouží při mnoha příležitostech. Jednoho rána, zatím co bude se konati mše svatá v Tvém farním kostele, zapal ve svém domě malý ohníček ze suchého nového dřeva, to jest dřeva, kterého nebylo ještě použito k obyčejnému účelu, a potom do něho vlož větvičky zimostrázu. Tuto instrukci lze číst jako součást rituálu pro psychofyzickou připravenost operatéra.

Je-li nutné, připravíš si kouzelnou vidlici podle postupu: nejprve nůž z čisté oceli, ruka a hrdost nutí operatéra jednat; vyrobíš dvojzubou vidlici a budeš číst Zaklínání s kruhem Šalamounovým. Všechny výše uvedené kroky jsou určeny k získání kontroly nad silami a k dosažení cíle při velkých pracích filosofických. Důraz je kladen na mlčení účastníků a na to, že démoni vyžadují odměnu, kterou nelze odepřít. Nedávej mu předměty obsahující substanci Tvého těla a další položky, které by mohli vyžadovati. Odměnu mu daruješ vložením mince do kapsy, a pokud není vyžádána, dáš ji těsně před propuštěním.

Čtení této knihy vyžaduje disciplínu, a nejen to: duchové musí být vyvoláni s přesným, pevně stanoveným úmyslem; kruh musí být pečlivě uzavřen, aby se vyhnulo útoku nečekaných sil. Zvláště důležitá je přísahová a odměňovací procedura a závazek číst zaklínací formuli před tím, než kruh opustíš.

KOUZLA A PROTIKOUZLA III. ZÁZRAČNÁ TAJEMSTVÍ IV. RUKA SLÁVY V. MODLITBY

Ve druhé části autor uvádí poznámky o zkušenostech člověka, který po půl století byl spojencem v boji se silami dobra a zla, a vyzdvihuje jméno Fra n ti šek Co l l e t jako vzor pro lidstvo. Tajemství třetí části má sloužit, ale nepřevládat. Dám Ti poznati tajemství R u ky S lá vy a Č e rné S lepice, ale neřeknu Ti ničeho o tomto předmětu, jenž má sloužit k poznání. Lakomství je trestáno a ctnost odměňována; úpisy psané krví vedou k posedlosti démonů.

Milý čtenáři! Měj užitek z pokladů, které jsem pro Tebe shromáždil v této knize. I. EVOKACE Zaklínání duchů a démonů. Ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého přijďte všichni Duchové, při síle a moci Svého vládce a při sedmi korunách a poutech Svého vládce. Následující říkejte, než duch označí knihu: Zaklínám Vás a přikazuji Vám, duchové, všem kolikero Vás jest, abyste přijali tuto knihu.

Vždy když z ní budu čísti, neb bude-li ji čísti kdokoli, buďte připraveni v své podstatě a síle! Musíte se objevit v krásné podobě lidské, tak, jak čtoucí usoudí. Za všech okolností nemáte práva na tělo, duši neb ducha čtoucího, ani nesmíte učiniti nic zlého těm, kteří ho provázejí. Nesmíte tak učiniti ani bouřemi, hlukem, hromem, pohoršením ani úrazem, ani oproštěním se od rozkazů řečené knihy. Vzývám Vás, abyste přišli ihned po skončení zaklínání, abyste činili bez meškání vše to, co je psáno v této knize. Budete poslouchati, sloužiti a poskytovati vše, co je ve Vaší moci, bez klamu, těm, kteří Vás povolají.

Další pasáže rozvíjejí zaklínání čtyř a jednotlivé krále Východu, Jihu, Západu a Severu. Každé zaklínání žádá okamžité a bezvýhradné splnění vůle Boží a vyzývá konkrétní duchy k nápomoci. Texty zahrnují širokou škálu duchů i mystických postav a používají modlitby a úctu k posvátným ikonám. Zaklínání a vyvolávání je pak popsáno jako velmi mocné, a může býti čteno denně a v jakékoliv hodině. Slouží k získání skrytých pokladů a vyžívá se při vyvolání duchů k přinesení požadovaných věcí.

Exorcismus a jeho historické kořeny se odráží v historických pasáží, které uvádějí, že exorcismus byl součástí různých kultur - od Mezopotámie až po křesťanství, a že jeho význam přišel s vývojem náboženství a doktrín. V tomto kontextu se objevují příběhy o Anneliese Michel, o jejích exorcismech a následném soudním procesu, které zpochybňují etickou a medicínskou stránku praxe a ukazují, jak se exorcismus stal součástí veřejné debaty o víře a vědě. Exorcismus se tak stal tématem filmové kultury a populární imaginace, ale i předmětem historických a teologických diskusí o příčinách posedlosti a správném postupu při záchraně člověka.

Historické zázemí ukazuje, že exorcismus má dlouhou a složitou historii v různých náboženstvích a tradicích, a že moderní diskuse často spojuje původní duchovní praxi s popkultúrní reprezentací, která může zjednodušovat složité teologické a psychologické fenomény.

Exkurze do historických kontextů

Exorcismus ve Středověku a jeho pravidla byla formalizována Rituale Romanum z roku 1614; modernizace a reformy proběhly později, včetně revize po druhém vatikánském koncilu a vydání aktualizované verze v roce 1999. Struktura a formule De Exorcismis et Supplicationibus Quibusdam z roku 1614 a z roku 1999 jsou podobné, ale druhá verze posiluje spojení mezi křtem a exorcismem.

Popkultura na druhé straně často zobrazuje exorcismus jako epickou bitvu a zdůrazňuje dramatické prvky - svěcenou vodu, modlitby a sílu rozumu, zatímco reálné praxe mohou být odlišné a složité. Exorcismus tedy zůstává tématem boje mezi dobrým a zlým, s historickými kořeny v různých kulturách a náboženstvích a s širokým odrazem v současných médiích a vědeckém diskurzu.

V moderní době se exorcismus uplatňuje i mimo katolickou tradici a ve veřejné diskusi o duševním zdraví. V souvislosti s filmovou historií a dokumentací se ukazují rozdíly mezi fikcí a reálnými praktikami, které často vyžadují pečlivé hodnocení z hlediska etiky a medicíny.

tags: #cerny #drak #vymitani