Kostely, kde se slouží mše svaté v češtině, bychom ve Vídni našli dva: kostel Nejsvětějšího Vykupitele na Rennwegu a kostel Panny Marie Na Nábřeží v Salvatorgasse. Už dva roky obě společenství propojuje duchovní správce P. Václav Sládek. Do dnešních dnů je tedy česká duchovní služba v Rakousku organizována kolem několika center a mnoha lidí, kteří udržují kontakt s krajany prostřednictvím liturgie, komunitních aktivit a kulturních akcí.
Historie českých bohoslužeb ve Vídni sahá až do přelomu 18. a 19. století, kdy vznikla významná česká menšinová komunita. Ve Vídni probíhala postupná duchovní správa, jejíž centrum se vykrystalizovalo v chrám Panny Marie na Nábřeží, kde od roku 1820 sloužil český duchovní správce, zejména díky patronovi Klementu Hofbauerovi. Zhruba od poloviny 19. století budovali Vídeňští Češi rozsáhlou spolkovou organizaci a od roku 1908 byl zakoupen kostel Nejsvětějšího Vykupitele pro českou duchovní službu.
V průběhu let působily v české službě ve Vídni různé řeholní řády: eucharistiáni, salesiáni a těšitelé, a od roku 2015 je ve Vídni jako hlavní rektor P. Szczepan M. Perycz-Szczepański, CCG. České bohoslužby se konají pravidelně na čtyřech místech: v chrámu Panny Marie Na Nábřeží (Maria am Gestade), v kostele Nejsvětějšího Vykupitele (Rennweg 63), v kostele Don Bosco a v kapli Panny Marie Pomocnice. V minulosti byl významný i náboženský rozkvět na začátku 19. století a závazek k nedělním a svátečním bohoslužbám v českém jazyce pro krajany ve Vídni.
Čeští věřící ve Vídni a Rakousku dnes tvoří několik skupin a společenství. Nejstarší společenství vzniklo kolem chrámu Panny Marie Na Nábřeží, kde do 19. století vznikla centra duchovní péče o krajany, a nyní péči zajišťuje P. Jiří Šindelář, CSsR. V Rennwegu se dlouhodobě vedle křesťanských sloužení soustředí také na komunitní život: mše svaté v neděli a při svátcích, setkání matek s dětmi, a další aktivity. Dále působí Salesiáni Dona Boska v tzv. Don Bosco-Haus, kde se konají bohoslužby pro mládež a rodiny.
Podle posledních údajů se počet Čechů ve Vídni a okolí odhaduje na zhruba 30 000, Slováků asi 10 000, ale pouze část z nich navštěvuje bohoslužby. Statistika není jednoduchá: odhaduje se, že asi 70% Čechů je dnes bez náboženského vyznání, a proto se skutečná aktivní účast na mších často liší od čistě statistických čísel. Přesto roste ochota veřejně se hlásit ke svým kořenům a účastnit se bohoslužeb či jiných společenství.
Organizace péče o děti a mládež spojuje liturgii, výchovu a sociální činnost. Spojení těchto tří prvků se projevuje prostřednictvím hudebního sloužení při liturgii, vedení scholy, dětského orchestru a výuky náboženství na české základní škole a gymnáziu Komenský. Každý rok připravují děti k prvnímu svatému přijímání a mládež k biřmování. Společenství také přispívá do časopisů Česká a slovenská Vídeň DNES, Kulturní klub a Rozhledy. Sociální pomoc je zaměřena na české děti a mládež v rámci velkoměsta na Dunaji.
Letos jsme oslavili 25 let trvání české farnosti ve Vídni, která má také svůj český hřbitov a od roku 1991 českou farnost. Po otevření hranic v roce 1989 mnoho lidí odjíždí na víkendy do Česka a na Slovensko, což se promítá do statistiky účasti na bohoslužbách. Neděle národů a další aktivity, jako šestidenní poutě do Říma, Vatikánu či Turína, patří k tradicím, které si krajané udržují jako součást ducha společenství. V roce 1998 byl papežem Janem Pavlem II. uděleno požehnání na Rennwegu při prohlášení restituity Kafkové za blahoslavenou; od roku 1998 je na Ústředním hřbitově ve Vídni české oddělení a pomník Restituty Kafkové návštěvováno jako její hrob. V září 2007 navštívil Vídeň papež Benedikt XVI. Každoročně se koná Mše národů ve vídeňské katedrále sv. Štěpána.
V současnosti české bohoslužby ve Vídni probíhají pravidelně na čtyřech místech: chrám Panny Marie na Nábřeží, kostel Nejsvětějšího Vykupitele (Rennweg), Don Bosco a kaple Panny Marie Pomocnice. Na pravidelnosti se podílí česká farnost, která sdružuje různorodé věkové a zájmové skupiny. Důležité je uvědomění si, že svět české duchovní služby v Rakousku zahrnuje i Linz, Graz, Innsbruck a další města, kde bývá bohoslužba pro Čechy a Slováky, ačkoliv nejsou na stejném kompaktním centru jako Vídeň.
Informace o pravidelném programu a kontaktu najdete v přílohách a zaznamenaných údajích. Když se podíváme na strukturu farnosti ve Vídni, vidíme tři hlavní spojující prvky: hudbu, pedagogickou činnost a sociální pomoc. Do týmu české duchovní služby patří rektor kostela Nejsvětějšího Vykupitele P. Szczepan M. Perycz-Szczepański, spolupracující s Česko-slovanským společenstvím a s národní koordinací duchovní péče v Rakousku. Don Bosco-Haus je oficiálním sídlem české duchovní služby ve Vídni a je domovem pro adolescentes, rodiny a děti; zde působí P. Jan Horák, SDB. Zdroje uvádějí, že chrám Panny Marie na Nábřeží je častým centrem duchovní péče a společenství pro dospělé a pro setkání Klemens Maria Hofbauer Klub, který se schází po nedělní mši svaté.
- České mše svaté ve Vídni: Maria am Gestade, Rennweg 63, Hagenmüllergasse 31, St. Veit-Gasse 25, Salvatorgasse 12.
- Hlavní duchovní síť a koordinace: Národní koordinátor české duchovní služby v Rakousku; Don Bosco-Haus a Salesiáni Dona Boska jako centra mládeže.
- Historické milníky: otevření kostela Nejsvětějšího Vykupitele v roce 1908, blahoslavená Restituta Kafková (1998), návštěva papeže Benedikta XVI. (2007).
Současná podoba české duchovní péče ve Vídni a v Rakousku
Česká farnost ve Vídni zahrnuje různé věkové a zájmové skupiny. Každá komunita má své specifické činnosti: hudební úsilí, výuka náboženství na české škole Komenský a aktivní zapojení mládeže do biřmování a první svatého přijímání. „Církev je zde pro všechny lidi: pro věřící i nevěřící, pro mladé i staré, pro zdravé i nemocné, pro spokojené a nespokojené.“
V Linci nad Dunají vznikla druhá významná duchovní služba pro Čechy a Slováky díky obětavé práci P. ThDr. Josefa Valeriána; zde vznikla knihovna a Klub Patera Valeriána a pravidelné bohoslužby pro komunitu. Do Rakouska tedy české pastorační snahy míří nejen do Vídně, ale i do dalších měst, a tvoří širší síť, která zahrnuje Graz, Innsbruck, Linz a další lokality.
Na závěr lze říci, že české bohoslužby ve Vídni a v Rakousku nadále procházejí vývojem: z kořene 19. století se vyvinula široká národnostní duchovní správa, která dnes zahrnuje tradiční mše v češtině, podpůrné aktivity pro děti a mládež, kulturní a sociální projekty i poutě a návštěvy papežů.
Požehnáním a výzvou pro budoucnost zůstává vytváření „nové farní rodiny“, která si navzájem pomáhá, odpouští a společně nese nové úkoly spojené s českou duchovní službou ve Vídni i v Rakousku.