Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Paoly (Ordo minimorum, zkratka OM, hovorově pauláni nebo nejmenší bratří) je římskokatolický řád založený svatým Františkem z Pauly a schválený papežem Sixtem IV. roku 1474. V Česku měli klášter u Nové Bystřice. Stavba postavená v letech 1501-7 byla 22. července 1533 vypálena novokřtěnci, ale po r. 1626 postavena znovu. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a v r. 1959 zbourán.
Today v obci jako pozůstatek kláštera stojí už jen kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu. Stejně jako jiné mendikantské řády (s výjimkou kapucínů) přebírají také pavláni starší stavby, ale kromě staroměstského vznikly jejich konventy v Čechách jako novostavby "od základů".
Charakteristika paulánské architektury a konventů
Svým umístěním se přece jen liší od jiných mendikantských klášterů, nepochybně zásluhou poustevnického zaměření řádu. Vyhledávají (již od svého prvního pozdně gotického konventu v Kuklově) spíše místa na samotě, vzdálené od měst nebo alespoň jejich center. Paulánská architektura se v základní dispozici nevymyká běžnému schématu staveb žebravých řádů, ale přesto jejich kostely většinou vynikají pozoruhodnou dispozicí a také poměrně bohatým vybavením, v kontrastu s prostotou konventních budov.
Pokud existovala pravidla omezující stavbu, jistě se netýkala chrámů, procházejících proměnou odpovídající současným trendům slohového vývoje. Nepochybně také proto patří jejich konventní chrámy v 17. a na počátku 18. století k těm nejzajímavějším, které v Čechách vznikly. Podíl na tom patrně neměli řádoví stavitelé, které nelze doložit, ale laičtí architékti. Vzájemné položení konventu a kostela je u většiny domů tradiční, kostel uzavírá jednu stranu čtvercového rajského dvora.
Vyjma Kuklova vznikaly všechny další paulánské konventy v poměrně velmi krátkém časovém úseku let 1655-89 a do určité míry se jim stal vzorem paulánský komplex ve Vídni (1627-51). České konventy mají převážně dvoutraktovou dispozici, pouze někde - podle větší šířky jednoho z křídel - existoval typický trojtrakt s celami řeholníků. Skladba vždy zaklenutého přízemí se neliší od jiných mendikantských klausur. Zaujme pouze refektář, umístěný většinou při zadním (východním) křídle, z něhož však neobvykle vystupuje celým objemem. Takto disponovaný refektář, dobře osvětlený ze dvou stran, se objevuje již v pozdně gotickém Kuklově. Někdy bývala před refektářem předsíň.
Protože se nezachovaly žádné původní pavlánské plány, neznáme dispozici klášterních kuchyní, jistě nevelkých. Přestože vnější fasády paulánských konventů mají běžně velmi prosté fasády, nalezneme tu přece jen jednu výjimku. Průčelí paulánského konventu na Starém Městě pražském se vzhledem blíží spíše palácovým stavbám.
Historie českých konventů a klášterů
Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Zredukován za josefínských reforem (1784), zanikl 1814. V letech 1853-1952 tu působily školské sestry, které provedly řadu úprav včetně stavby velké věže. Klášter františkánů, později minoritů s kostelem Archanděla Michaela, poté školských sester s kostelem Panny Marie v Horažďovicích. První zmínka o kostele Archanděla Michaela před východními hradbami Horažďovic pochází z roku 1330. Jeho stavbu financoval zdejší měšťan Theodorik, zvaný Mečíř. Po zahájení rekatolizace země byl roku 1621 klášter císařem Ferdinandem II. obnoven jako minoritský. Příkazem Josefa II. z roku 1784 byl zredukován počet mnichů z 24 na 14. Konvent nadále skomíral, až byl roku 1814 zrušen. Od 16. 10. 1853 patří areál řádu školských sester, které zahájily jeho úpravy pro potřeby své činnosti. V jejich rámci došlo i k novému svěcení předtím zrušeného kostela, který přitom dostal nové patrocinium. Jeptišky byly násilně vystěhovány roku 1952, klášter poté sloužil i nadále jako škola.
V roce 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a v r. 1959 zbourán. Dnes v obci jako pozůstatek kláštera stojí už jen kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu. Stejně jako jiné mendikantské řády (s výjimkou kapucínů) přebírají také pavláni starší stavby, ale kromě staroměstského vznikly jejich konventy v Čechách jako novostavby "od základů".
Současnost a misijní a duchovní odkaz
Sestry přijímají návštěvníky, kteří mohou v klášteře strávit čas v atmosféře ticha a modlitby. Život mnišek se odehrává v klauzuře, je zasvěcen především modlitbě a slavení liturgie, část dne je vyhrazena práci. Klášter založil Půta Švihovský na přelomu 15. a 16. století zřejmě na místě původního špitálu. Konvent zanikl 1599, obnoven jako minoritský 1621. Do Čech přišly první sestry již někdy kolem roku 1240. V 13. století zde vnikly čtyři kláštery, dalších pět ve 14. století. Po Dominikově smrti byl zřízen klášter sv. Anežky v Boloni, jehož založení Dominik připravoval. Od 13. století se kláštery začaly šířit po celé Evropě. Dnes je ve světě 219 klášterů a 2 773 mnišek (údaje z března 2013).
Podobné projekty ukazují, že konventy pavlánů v Čechách často vznikaly jako novostavby “od základů” s důrazem na samotu a kontemplaci.
Středověk v Čechách - od Slovanů, přes husity až po Jagellonce | Historie
Ukazují se zde jejich charakteristické rozměry konventů, refektářů a dispozice hlavní lodě a oratoř klarisek, které byly klíčové pro jejich modlitební a společenský život.