Pro křesťanský svět začíná Popeleční středou dobu půstu, trvající 40 dní (z počátku se křesťané ve 2. století připravovali na velikonoční slavnost dvoudenním postem) na jejímž konci je oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Z časového hlediska Popeleční středa připadá na 46. den před Velikonoční nedělí (součet je i se šesti nedělemi, které se do postní doby nezapočítávají, poněvadž se za postní dny nepovažují), přičemž posledním dnem půstu je Bílá sobota. Podle církve se lidé postí, aby si připomněli Ježíšův čtyřicetidenní pobyt na poušti, kde se stravoval prostým způsobem a odolával pokušení ďábla.
Co je dětmi i dospělými dodržované období?
Doba postní je přípravou na prožití Velikonoc a začíná popeleční středou a končí odpoledne na Zelený čtvrtek, kdy začíná Velikonoční triduum. Doba postní má 6 nedělí, tou poslední je Květná neděle, která je počátkem Svatého týdne, výhradně zasvěceného pouze Kristovu utrpení. V 5. století začínal čtyřicetidenní půst na 1. neděli postní. Protože však křesťané nikdy nepočítali neděli jako postní den, byly před tuto neděli brzy přidány další čtyři dny. Jako začátek postního období je středa označována od 6. století a od 10. st. V postu se nesměly jíst pokrmy živočišného původu, nejen maso, ale i mléko, sýr a vejce. Místo sádla a másla se užívaly rostlinné oleje.
- Na venkově se živočišné tuky o půstu nepožívaly po celé 19. století. Mléko, maso a vejce se až po roce 1900 začaly objevovat v kuchyni v postní době. Ryby a luštěniny se objevovaly již v průběhu 15. století. Základem jídelníčku byly hlavně polévky.
- Do jídelníčku postupně pronikaly i brambory, které zpočátku bývaly považovány za pohanskou plodinu; jejich význam rozpoznal kolem roku 1740 pruský král Bedřich II. a nařídil jejich pěstování.
V postu byl kladen důraz na jednoduché a skromné pokrmy: polévky ze surovin jako houby, kmín, česnek a luštěniny; později i brambory. Povolovaly se nakládané zelí, což bylo zdravé a vitamín C bohaté doplnění. Během půstu se většinou jedl chléb a luštěniny jako čočka, fazole, cizrna nebo hrách. Dále se připravovaly kaše (jahelná, kukuřičná, pohanková, prosná i krupicová) a pečené brambory. Chudší lidé jedli i prosté ovoce a oleje, které nahrazovaly zvířecí tuky.
Postní neděle a lidové zvyky
Při přísném půstu bylo zvykem jíst jen jednou denně, ale Popeleční středa a Velký pátek byly dny, kdy nebylo nic k jídlu. Předvelikonoční půst býval dobou odříkání veřejných a hlučných zábav a různých prožitků, jako kouření, šňupání tabáku, pití alkoholu a sexuálních styků; nebylo uzavíráno manželství. V Podbeskydí se v některých rodinách mívalo přes celé půst zastřené zrcadlo jako znak odvádění pozornosti od světského života.
Jan Jeník z Bratřic popsal půst za jeho mládí: „Tento za mého mladého věku od církve nařízený půst zachovával se celých sedm neděl. Všecko, jak děti, tak staré lidé, pod smrtelným hříchem nesměl ten celý, tak dlouhý čas toho nejmenšího od masa užívat...“
Z hlediska lidových tradic se postní dny spojují s různými nedělemi, které měly svá specifika. Hranice mezi postní dobou a Velikonocemi byla často vyznačena i změnou času na letní; Květná neděle zahajovala pašijový týden a označovala konec období zimy a začátek jara.
Popeleční neděle je spojena s pylem popela jako znamením pokání. Na Popeleční středu lidé dostávají na čelo znamení kříže popelem a slyší se slova: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Tento akt má připomenout pomíjivost člověka a nutnost obrácení srdce. V minulosti se popel používal i jako čistící prostředek.
Každá neděle postního období má svůj název a obrazné poselství, která vycházejí z lidových i křesťanských tradic. První neděle byla Černá, druhá Pražná, třetí Kýchavá, čtvrtá Družebná (či Středopostní), pátá Smrtná a šestá Květná. Černá neděle odkazuje na tmavé oblečení; Pražná na pražené obilí; Kýchavá na kýchnutí jako znamení jara; Družebná na posilování přátelství; Smrtná na vynášení smrti Morany; Květná na ratolesti a požehnání svěcenými kočičkami.
V rámci Květné neděle lidé chodí do kostela se svazky větviček, které často bývají svázány stuhami; doma se větvičky ukládají za křížek či svatý obrázek, někdy i do stájí či na pole. V některých krajích se kočičky i jedly - věřilo se, že tři kočičky chrání před nachlazením a bolestí v krku.
Většina informací o postních nedělích zahrnuje i přechod ze zimního času na letní - posun hodin o hodinu dopředu. Důvodem byl původně úsporný efekt, dnes se zvažuje i negativní dopad na zdraví. Květná neděle je poslední příležitost dokoupit sladkosti pro koledníky.
Tipy pro domácí připomínku postních nedělí zahrnují: Družebnou neděli bez koled, ale s pečením koláčů družbance, či uvařením hráchu; na Květnou neděli si do vázy dejte jívu s kočičkami; a čas na letní střídání si usnadněte tím, že si několik dní předem posunete režim spánku o 10-15 minut.
Shrnutí a konkrétní úryvky z tradic: Popeleční středa zahajuje postní období; první neděle bývala Černá, druhá Pražná, třetí Kýchavá, čtvrtá Družebná, pátá Smrtná a šestá Květná; Popeleční středou vstupují věřící do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Postní doba tedy trvá 40 dní a oproti staršímu zvyku nezapočítává neděle. Postní období je mysticko-liturgicko-kulturní období, během kterého křesťané vycházejí z duchovních tradic k prožití Velikonoc.
Praktické pokrmy a zvyky v jednotlivých nedělích
První postní neděle - Černá a její souvislosti s „pučálnou“: Pučálka (z klíčeného a opraženého hráchu) se připravuje na slano i na sladko; recepty popisují pučálku s máslem, solí a pepřem, nebo s medem a sušeným ovocem. Hlavní surovinou je hrách, který lze naklíčit a následně upéct nebo použít do polévek a kaší. Pučálka má v sobě historickou hloubku, která odráží chudé stravování první poloviny postního období.
Druhá postní neděle - Pražná: pojmenování odvozené od pražených obilných klasů a kaší; používá se pro přípravu polévky praženky. Tato neděle je spojována i s úklidem domácnosti - „Sazometná neděle“. Příprava velkorysého jara zahrnuje plán osiva a opravu nářadí pro polní práce.
Třetí postní neděle - Kýchavá: kýchnutí bylo spojeno s počtem let života a očistným efektem; možná morová hrozba, a proto se mše mohly zaměřovat na odvrácení morové hrozby. V tento den se tradičně oblékal černý oděv a věnoval se modlitbám a tichému rozjímání. Pučálka k obědu.
Čtvrtá postní neděle - Družebná: spojována s posilováním přátelství a mezilidských vztahů; během ní se dívky staraly o to, aby bylo dost likéru a chlapci měli dost piva. Někdy se nazývala i středopostní nebo růžová neděle.
Pátá postní neděle - Smrtná: významná kvůli vynášení smrti, Morany, Mařeny či Smrtholky; dívky ji nesly z vesnice a symbolicky „odnášely“ zimu. Někdy se obětovalo i líto - zelená větev nebo smrček ověnčený pentlemi a obrázky svatých. Na Moravě se tato tradice dodnes drží v některých regionech a vyžaduje se, aby se jí zúčastnil mladík z každého domu.
Šestá postní neděle - Květná: jméno podle narašených proutků - kočiček. Lidé chodili s ratolestmi do kostela, posvěcené kočičky se ukládaly doma i v stájích, a dokonce se tvrdilo, že pomáhají před nemocemi. Kočičky symbolizují věčný život. Doma se pak uváděly do svěcené stáje či do polí.
Poslední poznámky: roční časové posuny a tradiční zvyky kolem postních nedělí, renesance půstu a jeho význam pro připravenost na Velikonoce, a vztah mezi duchovním a praktickým rozměrem postního období. Ke každé neděli patří vlastní symbolika a specifické pokrmy, které reflektují historické podmínky a regionální variace v českých zemích.
