Chanovice - kostel Povýšení svatého Kříže patří mezi nejvýraznější sakrální stavby obce. Původně románský kostel z 1. poloviny 13. století se během staletí měnil, byl opětovně vysvětit a 1688 slavnostně posvěcen; přesto zůstal filiálním chrámem farnosti.
Konfirmační knihy zachycují období farářů až do husitských válek, kdy byl kostel pravděpodobně opuštěn. Záznam o koupi zvonu na konci 15. století svědčí o obnově činnosti a o tom, že panství Chanovských z Dlouhé Vsi se rozhodlo kostel dále rozvíjet.
Roku 1717 panství Chanovické koupil zbožný Ferdinand Jáchym Rumerskirch, který dal zubožený kostel do pořádku a zavedl pravidelné nedělní bohoslužby. Dekret na zřízení chanovické fary mu roku 1751 zajistil patronát nad kostelem. Kuriozitou je, že naturální desátky hradí poddaní Chanovic sám Rumerskirch, na rozdíl od sousedních farností, kde desátky odváděli.
Přestože pro patrona nebylo presbyterium dost důstojné, nechal Rumerskirch přistavět nové oratorium (dnes Boží hrob). Na tomto místě sedávali až do roku 1945 poslední šlechtici držitelé panství, Goldeggové. Kostel také získal novou sakristii, kazatelnu a další úpravy, a bohoslužební čas byl posunut z poledne na 10 hodin (v létě 9 hodin).
Rumerskirch věnoval kostelu vzácný kříž vyřezávaný ze slonové kosti, údajně samotným císařem Ferdinandem III. Zachovaná literatura hovoří o oltářním obrazu sv. Jana Nepomuckého od Škréty, který již nebyl v kostele nalezen. Velký požár v roce 1781 zachvátil i chrám, avšak zvon svatého Pavla z 15. století vyvázl bez úhony a zní dodnes.
Eduard rytíř Daubek nechal v kostele vyrobit vitrážní okna. Autorem malířství na vitrážích a malby na stropě byl František Bohumil Doubek; dnes je vidět pouze stropní alegorie, ostatní fresky byly přebíleny. Na konci 70. let 20. století prošel kostel rekonstrukcí, během níž malíř Josef Fencl/restauroval mobiliář původně ze 18. století a doplnil obraz Panny Marie Zbraslavské, obraz Piety a sochu Panny Marie Lurdské.
Nová dlažba bohužel překryla dva nečitelnés náhrobní kameny patrně patřící prvnímu rodu Chanovských. Kostel je dnes otevřen pravidelně jen během nedělní bohoslužby od 8 hodin, ale konají se zde i vánoční a velikonoční koncerty. Patří pod Farní úřad ve Velkém Boru a slouží jako významný bod kulturního dědictví regionu.
Aktuální poznámka: stavba pochází z první poloviny 13. století; záznamy a rekonstrukce podtrhují kontinuitu farního života a důležitost chanovické panství pro místní sakrální architekturu. Otevřenost chrámu během nedělí a specifické bohoslužební zvyklosti svědčí o dlouhé tradici a kulturním významu tohoto kostela.
Hlavní prvky a ikonografie
- Zvuk zvonu svatého Pavla z 15. století, který zůstal nepoškozen i po požáru.
- Nádherná vitrážní okna a alegorické malby na stropě od Františka Bohumila Doubka (většina fresek je dnes přebílena).
- Oratorium, dnes Boží hrob, jako čestné místo pro patrona kostela, postavené na požadavek patrona Rumerskircha.
- Nová sakristie, kazatelna a další úpravy z období rekonstrukcí po požáru.
Historické milníky
- 1. polovina 13. století - vznik původního románského kostela.
- Husitské období - pravděpodobné opuštění chrámu.
- Konec 15. století - zakoupení zvonu a obnova činnosti.
- 1688 - vysvěcení kostela Janem Ignácem Dlouhoveským, pražským biskupem.
- 1717 - koupě panství Rumerskirchem a znovuobnovení služby.
- 1751 - dekret na zřízení chanovické fary a patronát.
- 1781 - velký požár, ale zvon zůstal funkční.
- 70. léta 20. století - rozsáhlá rekonstrukce a restaurování mobiliáře.
Současnost a přístup návštěvníků
Kostel je otevřen pouze během nedělní bohoslužby od 8 hodin, ale konají se zde i vánoční a velikonoční koncerty. Kostel patří Farnímu úřadu ve Velkém Boru a představuje významný bod pro regionální kulturní dědictví, zahrnující i bohaté zázemí kolem panství Chanovských.
Srdečná pozvánka: navštivte Chanovice a vychutnejte si atmosféru této historické stavby, která propojuje románskou architekturu, barokní úpravy a cenné umělecké památky.
