Armáda spásy a Charita Ostrava opět připomínají téma chudoby a jejího vlivu ve společnosti. Tématem 18. ročníku Dnů proti chudobě v Ostravě jsou psychická onemocnění v extrémní formě chudoby, jíž je bezdomovectví. Výskyt duševních poruch je totiž minimálně dvojnásobný než u většinové populace. Ředitel služeb pro osoby bez domova Armády spásy Tomáš Hruška uvádí: „Podle našeho kvalifikovaného odhadu trpí většina osob bez domova v terénu psychickými potížemi, v pobytových službách se jedná o větší polovinu klientů.“
Psychoterapeutka Armády spásy Katrin Surovková upřesňuje: „Rozšíření duševních potíží u lidí bez domova je přibližně dvojnásobně větší, než je tomu u většinové populace.“ Potíže v oblasti psychického zdraví stojí mezi příčinami, proč lidé bez domova nedosáhnou na trvalé bydlení a komplikují zároveň schopnost si trvalé bydlení udržet. Názory na lidi bez domova jsou různé, pravdou však je, že žít bez zázemí domova není lehké. Pan Robert kromě toho, že se ocitl po rozpadu vztahu na ulici, je mimo dalších zdravotních potíží postižen praktickou slepotou. Sociálních služeb využíval několik let. Nechtěl být na obtíž svému okolí a protloukal se, jak uměl - na ulici, na ubytovně…
Když jsme ho při terénní práci kontaktovali v únoru 2022, zjistili jsme, že psychika pana Roberta se značně změnila. Zapomínal termíny schůzek, pletly se mu pojmy. Při snaze hledat spolu s ním řešení, jsme zjistili, že byl v psychiatrické nemocnici. Nepamatoval si však, jak dlouho byl hospitalizován, ani jak se do nemocnice dostal. Jeho stav přesahoval kompetence služeb sociální prevence. Kontaktovali jsme s panem Robertem služby pro lidi se zdravotním postižením - pro nevidomé. Postup řešení jeho situace byl obtížný - nedocházel na schůzky, neměl mobil, abychom ho mohli kontaktovat.
Dny proti chudobě v Ostravě jsou hlasem pro lidi v obtížné životní situaci, vyloučené ze společnosti. Hlavní akcí je tradiční Setkání u společného ohně v úterý 17. 10. v 16 h v azylovém domě Armády spásy Adelante. Jedná se o setkání klientů ze sociálních služeb, zaměstnanců, zástupců veřejné správy, politiků a veřejnosti, k diskusi o problému chudoby a lidské důstojnosti. Podobná setkání u příležitosti Mezinárodního dne za vymýcení chudoby ustanoveného OSN na 17. října probíhají i na dalších místech ČR i v celé Evropě.
Zároveň probíhá výstava fotografií studentů Střední umělecké školy Ostrava na téma KROK K NADĚJI v hypermarketu Globus Ostrava. Ekumenické setkání, které je zdrojem naděje a vnitřního povzbuzení pro klienty a personál proběhne 16. 10. Charita Ostrava a Armáda spásy provozují za finanční podpory statutárního města Ostravy a Moravskoslezského kraje celoročně řadu sociálních služeb vedoucích ke zmírnění projevů chudoby u lidí, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Zdroj: ostrava.charita.cz
Definice, význam a důležitost duševního zdraví
Definice duševního zdraví vychází z WHO: zdraví není pouze absencí nemoci, ale „stav tělesné, duševní a sociální pohody, nikoli pouhé nepřítomnosti nemoci nebo vady“. Také samotné duševní zdraví není pouze neutrální stav „bez nemoci“, nýbrž „pocit pohody, v němž každý jedinec naplňuje svůj vlastní potenciál, zvládá běžný životní stres, může pracovat produktivně a plodně a je schopen přispívat k prospěchu své komunity.“
Abychom pochopili, proč je duševní zdraví stejně důležité jako zdraví tělesné, musíme pochopit, že to nejsou dvě různé věci, ale něco jako dvě strany jedné mince. Duševní zdraví je komplexní a je ovlivněno mnoha faktory. Příznivý stav se nazývá také „duševní well-being“, každý z nás může pro jeho udržení a zlepšení udělat mnoho, a to každý den. O duševní zdraví je důležité pečovat, protože ovlivňuje jak celkovou kvalitu života, tak naše vztahy a v neposlední řadě též náš výkon v práci.
Má vliv na to, jak se vyrovnáváme s běžnými situacemi v životě, jak přemýšlíme o světě, ostatních lidech i nás samotných a jaká rozhodnutí činíme. Dále naše duševní pohoda či nepohoda určuje, jakým způsobem budujeme a udržujeme vztahy v rámci rodiny i širší společnosti nebo způsob řešení konfliktů, a má vliv nejen přímo na produktivitu práce, ale i na zvládání stresových situací v zaměstnání a prevenci syndromu vyhoření.
Základní pilíře duševního zdraví - co jej ovlivňuje a co můžeme udělat my
Na naši duševní pohodu má vliv mnoho faktorů, a to biologické, psychologické a sociální. Mezi biologické se řadí genetická výbava, fyzický a zdravotní stav, hormonální a neurochemická nerovnováha. Psychologické faktory představují naše osobnostní rysy, způsob vyrovnávání se se stresem, životní zkušenosti a „smysl života“ - zda máme cíl, motivaci. Sociální a environmentální faktory zahrnují kvalitu mezilidských vztahů, sociální a ekonomické postavení, prostředí na pracovišti či životní styl.
Prevence a psychohygiena zahrnují péči o tělo: dostatek spánku, vyvážená strava a přiměřená fyzická aktivita. Spánek regeneruje tělo i mozek; dospělý potřebuje asi 7-9 hodin spánku, dospívající 8-10. Nedostatek spánku zhoršuje náladu, paměť a soustředění. Důležitá je pravidelnost spánku a fyzická aktivita alespoň 3x týdně, volba činností, které nás baví.
Sociální interakce jsou pro duševní pohodu klíčové; dlouhodobá izolace duševní zdraví zhoršuje. Interakce posilují sociální dovednosti, snižují stres a posilují identitu a sebevědomí. Práce se stresem je důležitá součást psychohygieny: nevyhýbat se stresu, ale omezovat ho plánováním, vymezením hranic, relaxačními technikami a pohybem. Důležité je pracovat s emocemi: pojmenovat je, přijmout je a hledat jejich příčiny; emoční regulace může proběhnout rozhovorem, deníkem, dechem či meditací.
Sebepoznání a sebepřijetí vedou k zdravému sebevědomí a lepším vztahům. Život v souladu s hodnotami a potřebami snižuje chronický stres. Zahrnují i porozumění vlastním limitům a silným stránkám, čímž se zlepšuje schopnost rozhodovat a zvládat tlak.
Klasifikace a kritické poznámky k duševním poruchám
V oblasti duševního zdraví se v souvislosti s chudobou a bezdomovectvím často zdůrazňují následující kategorie: F10-F19: Poruchy způsobené psychoaktivními látkami; F20-F29: Schizofrenie a poruchy s bludy; F30-F39: Afektivní poruchy; F40-F48: Neurotické, stresové a somatoformní poruchy; F50-F59: Poruchy chování spojené s fyziologickými faktory; F60-F69: Poruchy osobnosti; F70-F79: Mentální retardace; F80-F89: Poruchy psychického vývoje; F90-F98: Poruchy chování a emocí s nástupem v dětství a dospívání. Každá kategorie odráží různé nuance duševních poruch a různý dopad na život jednotlivce.
V Česku přetrvávají určité překážky v léčbě duševních poruch, včetně stigmatizace a nedostatečného vyhledávání odborné pomoci. I když Češi duševní zdraví považují za důležité, často nezřizují potřeby do praxe. Změny směřují k deinstitucionalizaci a komunitnímu systému péče, který by měl být rozšířen do roku 2030 až na 100 center, nicméně realita (rok 2026) ukazuje 36 center a potíže s pracovní silou.
Stigmatizace vede k zdržení vyhledání pomoci a může mít horší dopady než samotné onemocnění. Destigmatizace zahrnuje otevřenou komunikaci o duševním zdraví, vyvracení mýtů, sdílení příběhů zotavení a respektující jazyk, což platí i pro média a veřejný diskurz. Národní ústav duševního zdraví vytvořil materiály pro novináře, aby správně informovali, ačkoli někdy nestačí.
Praktické poznámky a reflexe
Rozeznání změn v emocích, náladě, myšlení a chování pomáhá včasnému rozpoznání problémů a vyhledání pomoci. Např. dlouhodobý smutek, apatie, úzkost, zhoršená koncentrace, halucinace nebo bludy, a riziko sebevražedných myšlenek vyžadují okamžitou pozornost a pomoc. Stigma může být překážkou, a proto je cílem společnosti vytvářet prostředí, které podporuje otevřenost a dostupnost péče.
Akce proti chudobě a pro duševní zdraví přitahují veřejnost a poskytují prostor pro dialog a vzájemnou podporu. V Ostravě se koná Setkání u ohně, výstava KROK K NADĚJI a Ekumenické setkání, které slouží jako zdroj naděje pro klienty i pracovníky služeb. Tyto iniciativy ukazují, že péče o duševní zdraví a sociální podporu lze posouvat prostřednictvím komunitní spolupráce a transparentního sdílení zkušeností.
Veškeré sociální služby v regionu Ostrava, včetně Charita Ostrava a Armáda spásy, fungují za finanční podpory města a kraje a slouží ke zmírnění projevů chudoby u lidí v tíživé životní situaci, včetně těch s duševními potížemi.
Jak chudoba ovlivňuje dětskou psychiku
tags: #charita #psychicka #onemocneni