Jaké výzvy nabízí inovační a výzkumný rámcový program Horizont Evropa? V jakých oblastech se domácím vědcům daří prosadit? A jaké výhody s sebou pro české vědce přináší účast v národní delegaci, která komunikuje s Evropskou komisí?
V programu Horizont Evropa (HE) klastr chápejte jako tematicky orientovanou oblast výzev. Aktuálně jich je šest: klastr 1 reprezentuje zdraví, klastr 2 kulturu a kreativní průmysly, klastr 3 bezpečnost občanů, klastr 4 zahrnuje průmysl, digitální technologie a vesmír, v klastru 5 najdete energetiku, klima a dopravu.
Pro každou zmíněnou skupinu výzev existuje „jízdní řád“, tedy Pracovní program -několikasetstránkový dokument schválený Evropskou komisí (EK). Tento dokument je zároveň spoluvytvářený národními delegacemi, které se účastní jednání. Delegáti za ČR mají pro svůj klastr poradní skupinu, která pomáhá výzvy do pracovního programu formulovat a komentovat. Pracovní program je tak souhrnem všech témat, která jsou ve výzvách vyhlašována a kterých je například v klastru 4 přibližně sto za rok.
Jako národní kontakt máte na starosti klastr 3 a 4, tedy bezpečnost občanů a průmysl, digitální technologie a vesmír. Ano, například sociálně-vědní výzkumník se může zapojit do výzvy z oblasti digitalizace. Tam najde výzkumná témata zaměřená na rozšířenou a virtuální realitu. A protože zrovna sociálně-vědní výzkumníci mají blízko k veřejnosti, vzdělávání či podpoře zdravotní péče (například v případě technologií virtuální reality pro hendikepované), najdou uplatnění i v digitalizaci. Tento vědec ovšem nebude připravovat projekt sám, ale musí mít celé konsorcium partnerů. To je podmínkou naprosté většiny výzev v klastrech HE.
Nejrůznější partneři optimálně nakombinují své odborné dovednosti a tím snáze naplní cíle celého projektu. V projektu se tedy uplatní týmy specializované na různé oblasti, nejen na výzkum, ale např. i na demonstraci výsledků, pilotní ověření, soulad s normami, přístup na trh, nebo na přijetí výsledků projektů veřejností. Soukromé subjekty jsou vždy velmi žádané, protože jsou perspektivní pro přenos výsledků z výzkumu do praxe. Uplatňují se ve všech hlavních typech projektů v HE. Počínaje výzkumnými projekty, které jsou zaměřené na nižší stupeň technologické náročnosti řešení, přes inovační projekty s výsledky blízkými aplikaci na trhu, až po networkingové projekty s nižším rozpočtem. Poslední jmenované se zaměřují na šíření výstupů, tedy produktů, know-how a služeb do uživatelských komunit. Statistiky účasti dokonce ukazují, že firemní sektor zabírá mezi účastníky celou třetinu. Kromě něj své místo v projektech vždy najdou výzkumné ústavy, akademické instituce, ale také např. Evropská komise (EK) dále zpravidla neříká, kolik procent z konsorcia musí tvořit soukromý sektor, kolik výzkumné organizace, neziskové organizace apod.
Ačkoli právě v klastru 3, v bezpečnostním výzkumu, jsou určitá specifika. Zde v projektových konsorciích EK přímo požaduje účast určitých organizací. Jsou to specifickí uživatelé výstupů projektů jako např. policejní složky, celní správa, záchranáři či hasiči. Témata se zabývají prevencí kriminality a terorismu, vylepšením vyšetřovacích metod, zamezením obchodu s lidmi, řešeny jsou dále např. krádeže digitálních identit, černý trh s drogami, zneužití kryptoměn nebo kyberútoky. V klastru 3 najdete i postkvantové šifrování, biometriku pro hraniční přechody, boj s dezinformacemi a s „hate speech“.
Jaká témata obsahuje klastr 4? V poslední době v této oblasti rezonují výzvy zaměřené na mikroelektroniku, tedy vývoj a výrobu mikročipů. Je to aktuálně často probírané téma právě kvůli trvajícímu nedostatku čipů v Evropě. Velký prostor mají samozřejmě technologie umělé intelligencie (AI) a robotika. Za zmínku stojí i fotonika a v neposlední řadě i kvantové technologie. V tomto směru se vynakládají nezanedbatelné prostředky na vývoj prvních velkých kvantových počítačů v Evropě.
Každoročně se otevírá hned několik výzev. Ty jsou reflektovány i naší výzkumnou a inovační komunitou, konkrétně např. Vysokou školou báňskou Technické univerzity v Ostravě, Vysokým učením technickým v Brně, Masarykovou univerzitou, či Univerzitou Palackého v Olomouci a ČVUT v Praze. Čeští výzkumníci i firmy jsou dlouhodobě velmi úspěšní v oblasti řečových technologií. Jmenovat mohu např. společnost Phonexia s.r.o. nebo výborný tým vědců z Ústavu formální a aplikované lingvistiky při Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy.
Pozorujete v průběhu let tematické posuny od rámcového programu H2020 v oblastech, které máte na starosti? Ano, posuny tam určitě jsou a vlastně i musí být, je to totiž podstata fungování programu. EK „podle vlastních slov“ nefinancuje totiž jedno téma dvakrát. Například jak v klastru 4, tak v jiných klastrech EK vypíše téma, v rámci kterého financuje přibližně 2-8 projektů. Tříleté či čtyřleté projekty pak dodají EK své výsledky a na zmíněné projekty poté navazuje další výzva připravená komisí, jež vychází z předešlého tématu. Ta ale zároveň obsahuje i potřebnou nástavbu.
Jak funguje systém národních delegací? Národní delegace monitorují chod rámcového programu Horizontu Evropa. Děje se to prostřednictvím diskusí delegací vedených Evropskou komisí v tzv. programových výborech, které jsou ustanoveny ke každému klastru. Jednání výborů se uskutečňují zpravidla jednou za dva měsíce. Průběžně probíhá další komunikace, např. Delegace je složená z delegáta nominovaného z daného rezortu a z jednoho až dvou expertů. U nás je tímto expertem národní kontakt pro Horizont Evropa, který má tu výhodu, že je v denním styku s navrhovateli projektů a s výzkumnými komunitami. Proto dobře slouží jako zprostředkovatel informací mezi EK a národním výzkumným prostředím.
Každá delegace dále pracuje s „domácí“ poradní skupinou, v níž jsou odborníci, kteří přicházejí s podněty a návrhy stanovisek z dílčích komunit. Například jak v klastru 4, tak v klastru 3 má tato poradní skupina něco mezi 30-40 členy. Poradní skupiny jsou nominovány MŠMT, ale jsou poměrně otevřené, primárním cílem je odborně pokrýt danou oblast výzkumu a poskytovat odbornou zpětnou vazbu delegacím. Pro administraci přístupu doporučuji obrátit se v první řadě na nás, národní kontakty Horizontu Evropa. My případné zájemce informujeme, jestli v poradní skupině už není někdo jiný z dané instituce. Motivací pro vstup do poradní skupiny může být možnost rozšíření vlastní perspektivy.
Přestože členové poradního týmu nemají přímý přístup k jednáním s Evropskou komisí, přes nás se mohou seznámit s trendy v oboru a se zájmy jednotlivých evropských aktérů. Můžeme tak i připravit analýzu toho, co v Evropě probíhá, což národní vědec zpravidla nemusí tak komplexně vědět. Aktuální výzvy jsou už nyní publikovány na online portále EK a téměř všechny mají uzávěrku už v březnu a dubnu, tedy velmi brzy. Komise pro následující období 2023/2024 termíny uzávěrek více sjednotila. Dříve byly termíny například v klastru 4 třikrát za rok, tedy i na konci října. Nyní budou mít navrhovatelé mnohem méně času vše připravit.
Aby český subjekt v koordinaci svého projektu uspěl ve velké konkurenci a měl naději dostat maximální počet bodů, je třeba počítat přibližně s půlroční prací na návrhu projektu. Už nyní však EK ve spolupráci s programovými výbory plánuje strategické zaměření výzev na roky 2025-2027. Za tímto účelem také otevřela veřejnou konzultaci prostřednictvím dotazníku přístupného do 23. Pomáháme zdarma s přípravou daného projektového návrhu prostřednictvím individuálních konzultací, poskytnutím doprovodných materiálů a školení. Dále umíme pomoci s vyhledáním partnerů do konsorcií, vypracováváme rešerše dříve financovaných projektů v oboru či přehledy relevantních strategií a politik. V neposlední řadě jsme před termínem odevzdání projektu schopni českým koordinátorům zajistit kontrolu projektu evaluátorem, který přímo pracuje pro EK a provádí hodnocení v daném klastru. Tomuto postupu se v posledních dvou letech dostává stále větší popularity. Pro zájemce poskytujeme i veřejné kurzy a stáže.
působí jako národní kontakt pro program Horizont Evropa v Technologickém centru Praha. Je rovněž členkou národních delegací zasedajících na programových výborech Horizontu Evropa v Evropské komisi. V předchozích zaměstnáních v Českých aeroliniích a později v Telefónica Global Solutions byla datovou analytičkou a specialistkou reportingu.
