Kostel je součástí kláštera minoritů, který založili měšťané Hechta z Podhradu a Honnigara ze Seeberku, někdy před rokem 1247. Stavby konventu, které byly postaveny bezprostředně po jeho založení, byly i s kostelem zničeny během velkého požáru celého města v roce 1270. Již 26. dubna 1285 byl však za přítomnosti krále Rudolfa Habsburského vysvěcen řezenským biskupem Heinrichem nový kostel ve jménu Zvěstování Panny Marie. O čtyři dny později proběhla v jeho zdech svatba českého krále Václava II.
Po husitských válkách klášter upadal, papežskou bulou z roku 1463 byla provedena jeho reforma na františkánský. Doba rozkvětu kláštera spadá na počátek 18. století. Z té doby pochází i dnešní podoba. Stavební úpravy probíhající v letech 1707-33 daly areálu dost nevýraznou podobu. Františkáni přečkali i nepříznivou dobu josefínských reforem a tak definitivně ukončili své působení v Chebu až roku 1951, kdy byl žebravý řád z kláštera vyhnán. V roce 1991 byl klášter i kostel, které za socialismu značně zchátraly, vrácen církvi.
Cheb, kostel sv. Cheb, kostel sv. Mikuláše a sv. Pomezí nad Ohří, kostel sv. Hazlov, kostel Povýšení sv. V rámci Noci kostelů 2022 bude chrám sv. Chrám svatého Mikuláše a sv. Alžběty je katolický farní kostel, a zároveň nejstarší existující kostel v Chebu. Nachází se na Kostelním náměstí, v severovýchodním rohu náměstí Jiřího z Poděbrad.
Původně byl vystavěn jako trojlodní románská bazilika, během své existence však několikrát vyhořel a byl rozsáhle přestavován. Poslední úpravy včetně novogotického zastřešení věží byly provedeny v roce 1864. Toto zastřešení bylo zničeno v dubnu 1945. Od tohoto roku byly věže nahrazeny nízkým provizorním zastřešením, které sloužilo až do roku 2008. Díky tříletému úsilí městského Nadačního fondu Historický Cheb byly 29. června 2008 požehnány nové věže. Návrat 26 metrů vysokých jehlancovitých věží odstraňuje šrám, který si v očích pamětníků neslo panorama města od roku 1945. V letech 2014-2016 byly v rámci projektu Chrám sv. Cheb, kostel sv. Pomezí nad Ohří, kostel sv. Hazlov, kostel Povýšení sv. V.
V rámci Noci kostelů 2022 je chrám svatého Mikuláše a svaté Alžběty centrálním bodem kulturního dění, kdy se návštěvníci mohou blíže seznámit s bohatou historií a rekonstrukcemi, které prošly těmito svatyněmi.
Klíčové období a proměny
Roku 1285 byl kostel ve jménu Zvěstování Panny Marie vysvěcen, o čtyři dny později se konala svatba Václava II. V 18. století došlo k nejvýznamnějším úpravám podoba byla tehdy ovlivněna barokními vlivy. V 19. století byly věže novogoticky zastřešeny, což zřetelně určilo charakter chrámu až do konce druhé světové války. Po válce bylo zastřešení věží nahrazeno provizoriem a až v roce 2008 byly věže znovu vybudovány a požehnány.
- Riziko požáru a obnova po 1270 roce
- Vysvěcení 1285 a svatba Václava II
- Reformy kláštera a jeho proměna na františkánský řád
- Obnova a rozkvět v 18. století
- Josefínské reformy a osud kláštera v 19. století
- Počátky moderní éry a návrat církvi v roce 1991
- Obnova věží a rekonstrukce 2008
Administrativně souvisí s chebskou Nocí kostelů a projekty, které propojují více sakrálních památek v regionu, čímž se posiluje kulturní a historický význam. V letech 2014-2016 pokračovaly úpravy v rámci širšího projektu chrámů Chebska a okolí.
OBNOVA VĚŽÍ KOSTELA SVATÉHO MIKULÁŠE v Chebu r.2008
| Období | Klíčové události | Význam pro Cheb |
|---|---|---|
| 1270 | Požár města, zničení konventu a kostela | Začátek obnovy |
| 1285 | Vysvěcení nového kostela, svatba Václava II. | Dokončení významné farnosti |
| 1463 | Přeměna na františkánský klášter | Reforma řádu |
| 1864 | Novogotické zastřešení věží | Charakter kostela |
| 1945 | Poškození střechy a demolice zastřešení | Krize a náhrada |
| 2008 | Požehnání nových věží | Obnovení vizuálního panorama |
| 1991 | Vrácení kláštera církvi | Restart duchovního života |
V rámci Noci kostelů 2022 a následných let se klášter a kostel stávají součástí širšího kulturního a náboženského dědictví, které zahrnuje i další kostely v regionu Chebska.