V západním průčelí stojí hranolovitá věž s cibulovou bání a vstup do kostela je z jihozápadní strany čtvercovou předsíní křížově zaklenutou s lunetami. Kostelní loď je obdélníkového půdorysu, zaklenuta valeně s lunetami, a klenební pasy jsou svedené do pilastrů s hlavicemi a patou. Na západní straně lodi kruchta a prostor pod kruchtou je zaklenut křížovou klenbou. Pod kruchtou jsou zazděny kamenné erby z konce 16. století, což naznačuje historickou kontinuitu a význam místa pro farní komunitu.
Presbytář kostela je trojboce zakončen a zaklenut valeně s výsečemi a rovným profilovaným nadpražím. Triumfální oblouk je zaklenut valeně se štukovou výzdobou. Jižním směrem z presbytáře vede valeně zaklenutý oblouk do kaple Panny Marie, která je kryta pultovou šindelovou střechou. Fasáda kaple je členěna pouze římsou a půlkulatým okénkem; po celé klenbě vede freska, která dodává prostředí duchovní atmosféru a vizuální kontinuitu s hlavním chrámem.
Na osu presbytáře navazuje obdélníková kaple sv. Michala. Východní strana kaple sv. Michala je členěna pilastry a uprostřed se nachází slepé půlkulaté vysoké okno s klenákem. Kaple je zaklenuta valeně s lunetami, čímž vzniká jednotný styl výzdoby a architektury s ostatními částmi chrámu. V podlaze kostelní lodě se nachází mramorová náhrobní deska s erbem a nečitelným nápisem, která svědčí o historickém kontextu a úctě k předkům farnosti.
Kostelní věž je šestipatrová; do prvního patra vede vyzděné schodiště a do ostatních pater dřevěné schodiště. Hranolová věž na nárožích je rustikovaná a na třech stranách má periodicky rozmístěný kulatý ciferník hodin. Nad ciferníky probíhá profilovaná římsa a nad ní cibulovitá báň zakončená jehlancem s křížkem. Na severní straně je kostel obehnán kamennou neomítnutou zdí; západní straně dominuje kamenný sokl s laťkovým plotem a zbytek tvoří obytný dům. Jižní strana je vyzděna z kamene s tvarovaným plotem z tvarované kulatiny. Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která svým umístěním a výškou čtyř metrů dodává prostoru důstojný ráz a připomíná poutní a liturgickou tradici regionu.
Kostel je známý i díky pravidelným bohoslužbám a oslavám prvních svátostí. V neděli 4. června přistoupilo v kralupském farním kostele 12 dětí poprvé ke svatému přijímání, a samotný průběh mše svaté byl sloužen faráře P. Tento moment se opakuje v dalších letech, například 26. června 2022 při 1. svatém přijímání v kralupském farním kostele, kdy 5 dětí poprvé přijalo eucharistii, či 6. června 2021, kdy 2 děti rovněž poprvé přistoupily ke svatému přijímání. Souběžně s farními slavnostmi jsou uvedeny i tradiční harmonogramy a připomínky slavení, které se uvádějí v kontextu různých období liturgického roku a vládními opatřeními a pravidly.
Specifická data z předchozích let ukazují, že první svaté přijímání se koná pravidelně v různých termínech, například 20. září 2020, kdy 8 dětí poprvé přijalo eucharistii, či 2. června 2019, kdy Nanebevzetí Panny Marie a svaté přijímání byly slaveny zároveň. Tyto záznamy ilustrují střídání jednotlivých akcí, jejich kontinuitu a význam v rámci farní komunity Dolní Krupy a širokého okolí.
V rámci časového rámce, který kostel a jeho farnost pokrývají, se pravidelně uplatňují i bohoslužby dle platných usnesení vlády ČR a harmonogramy týkající se liturgických období. Bohoslužby probíhají ve standardních termínech, včetně mše svaté ve Velvarech od 8.00 hodin, čímž se zachovává kontinuita duchovní praxe pro věřící. Tyto detaily ukazují, jak součástí každoročních tradic zůstává jak duchovní vyznam, tak historická kontinuita místa.
- Historické jádro: architektura, fresky, kaple a erby z konce 16. století.
- Liturgická praxe: pravidelné prvokomunikace dětí a data slavností v různých letech.
- Praktické zázemí: osudy farnosti, data a vlivy na řízení bohoslužeb.
Tipy pro návštěvníky a zájemce o studium místní historie: prohlídky prostoru kolem kostela a jeho kaplí, zaměření na architektonické prvky a na keramické prvky, jako např. erby z konce 16. století, mohou obohatit porozumění o vývoji sakrální architektury v regionu.