První zmínky o choceňském kostelu pocházejí z poloviny 14. století. Konkrétně je kostel uváděn jako farní k roku 1350 v popisu pražské diecéze. Svatý František Serafinský, známější pod jménem z Assisi (1182-1226) - mnich, zakladatel žebravého řádu františkánů a mystik. Svátek má 4.
Historie a architektura choceňského kostela
Kostel je tradičně orientován od západu (vchod) směrem k východu (oltář), neboť druhý příchod Krista v Soudný den má přijít z východu. Kostel má přijímat první a poslední sluneční paprsky. Jednolodní obdélníková stavba s výrazně vystupující příčnou lodí, užším segmentovým uzavřeným presbytářem a oktagonální sakristií, připojenou v ose. Hlavní průčelí, průčelí příčné lodi i závěru ukončeny vysokými volutovými (spirálovitý motiv) štíty. Vnitřek lodi členěn vtaženými přízedními pilíři, vytvářejícími řadu mělkých výklenkových kaplí, z nichž východní jsou širší a hlubší. Loď sklenuta valenou klenbou s lunetami, křížení v příčné lodi kupolí, navenek se neuplatňující, na pendentivech (trojúhelníková výseč).
Farní kostel sv. Františka Serafinského v barokním slohu byl postaven v letech 1729 - 33 na místě původního dřevěného kostela. Z převážně rokokového zařízení vyniká oltářní obraz představující stigmata sv. Františka. První zmínky o choceňském kostelu pocházejí z poloviny 14. století.
Z původního dřevěného kostela se nic nedochovalo, protože v průběhu času třikrát vyhořel. Nynější kostel byl postaven v 18. století ze jmění kostelů filiálních a z příspěvků dobrodinců, zejména hraběte Štěpána Viléma Kinského a pražského arcibiskupa hraběte Ferdinanda Khuenburga, který věnoval ze solné kasy 1500 zlatých. V letech 1728-1729 byla postavena loď, 1730-1731 presbyterium a roku 1733 se podařilo kostel dokončit, jak hlásá letopočet MDCCXXXIII, vytesaný v kamenném obložení hlavního vchodu. Od požáru kostela v roce 1725 se sloužily bohoslužby v zámecké kapli, než byl znovu opraven. Kněží provizorně bydleli na zámku, protože se znovu stavěla i shořelá fara.
Do roku 1895 stála blízko hlavního vchodu do kostela kostnice. Jednalo se o přízemní, trojdílnou budovu z roku 1736, kam byly ukládány kosti nebožtíků, protože starý hřbitov svoji kapacitou už nedostačoval. U kostela se přestalo pohřbívat v roce 1848 a bylo vytyčeno nové místo pro hřbitov „Na Skalách“. Do dnešních dob se z původní kostnice dochoval pouze nápis v kamenném ostění: „Smilujte se nade mnou aspoň vy, přátelé moji: Job, kap. Kostel sv. Františka Serafinského v Chocni, postavený v 18. Zařízení kostela je vynikající, především oltářní obraz představující stigmata sv. Z původní kostnice se dochoval nápis: Smilujte se nade mnou aspoň vy, přátelé moji: Job, kap.
Již po osmnácté se letos otevřely brány kostelů, chrámů, modliteben, sborů, kapliček a dalších míst plzeňské diecéze při akci Noc kostelů. Letošní Noc kostelů se uskutečnila 29. května a opět ukázala, že kostely a modlitebny jsou místem setkání, hudby, ztišení i poznání. Noc kostelů letos přinesla i několik novinek a výjimečných momentů. Podívat se můžete také na fotografie i z dalších míst České republiky. Další Noc kostelů se uskuteční v pátek 4. června 2027. Noc kostelů otevírá dveře tisícům lidí, jimž se naskýtá možnost vidět krásu kostelů, slyšet uklidňující zvuky hudby nebo se ponořit do ticha. Během tohoto výjimečného večera, kterým Noc kostelů bezpochyby je, může vzniknout i otázka, která se nevejde do nabízeného programu. Proto k vám letos přicházíme s nabídkou tyto otázky otevřít bezpečně a anonymně díky spolupráci s projektem HledamBoha.cz. Možná si z večera odnesete jen krásný zážitek z kostela. Možná i zformulovanou otázku, která se vám už dlouho rodí v hlavě. Zajímá vás, jak Noc kostelů vznikla a jak to bylo s první Nocí kostelů v České republice?
Program a význam Noci kostelů
Koncert pěveckého sboru Cantus a flétnového souboru ZUŠ Choceň. Zveme vás na večer plný hudby, ztišení a vděčnosti.
Noc kostelů 12.6.2020
První zmínky o choceňském kostelu pocházejí z poloviny 14. století. Konkrétně je kostel uváděn jako farní k roku 1350 v popisu pražské diecéze. Svatý František Serafinský, známější pod jménem z Assisi (1182-1226) - mnich, zakladatel žebravého řádu františkánů a mystik. Svátek má 4.