Kdo jsou vlastně andělé? Právě teď máte u sebe svého strážného anděla. Andělé jsou čisté bytosti božského světla, jsou to dary od Boha, zcela důvěryhodné a toužící vám pomoci s každou oblastí vašeho života.
Slovo anděl /v latině: angelus, v angličtině: angel/ je původně slovní spojení z Atlantidy: „Ang" -život /egyptský symbol Ankh - klíč k životu - pochází ze stejného kořene/, „El" - Světlo Boží. Ve volném překladu jde tedy o „živé světlo Boží" anebo o „životodárné světlo Boží", "posel boží".
Podle dávné židovské tradice byli andělé prvními inteligentními bytostmi, které Bůh stvořil, a to v jednom okamžiku druhého dne stvoření. Informace o andělech, které zde naleznete, nepocházejí z křesťanské Bible, která zná pouze tři anděly: Michaela, Gabriela a Rafaela. Třebaže jsou to důležití andělé, většina našich znalostí pochází z jiných starověkých textů a je zajímavé si všimnout, že andělé překračují všechna náboženství a můžeme je dnes najít v perských, křesťanských, židovských a muslimských písmech svatých.
Lidé v minulosti věřili v anděly a spoléhali se, že je mohou kdykoliv zavolat na pomoc. Tato víra se později vytratila, nyní se však znovu objevuje. Jedním ze zdrojů tohoto přesvědčení byla essenská nauka o andělech. Asi před dvěma tisíci lety žila v Kumránu na březích Mrtvého moře židovská sekta Esejců. Některé zdroje uvádějí, že i Ježíš Kristus byl Esejec. S určitostí lze říci, že Esejci byli zkušení léčitelé a praktikovali angelologii. Věřili, že pro dosažení duševní pohody je třeba zharmonizovat se fyzicky i duševně, a cestou, jak to dokázat, je každodenní komunikace s anděly.
Předpokládá se, že Esejci napsali většinu tzv. Zasvěcení se shodují, že andělé v podstatě nikdy nebyli lidmi, na rozdíl od tzv. „duchů - rádců", kteří dříve žili, dostali se do nebe, ale potom se rozhodli vrátit a pomáhat živým bytostem. Existuje několik výjimek: O několika křesťanských postavách, např. o sv. Františku z Assisi, se říká, že se staly anděly až po smrti. Zajímavé je, že i opak může být pravdou. Archanděl Michael byl posvěcen křesťanskou církví a stal se sv. Michaelem.
Andělé jsou bytosti čistého ducha a světla přebývající v éteru, jenž je pátým elementem /dalšími elementy jsou země, vzduch, oheň a voda/. Jsou andělé muži nebo ženy? Ve skutečnosti to nevíme - může to být tak i onak. Mohou být hermafrodité nebo se můžete jednoduše sami rozhodnout. Stále nás obklopují, třebaže nemohou zakročit, pokud je sami nepožádáme o pomoc.
Na rozdíl od lidstva a všech druhů zvířat na Zemi se andělé nevyvíjejí. Narodili se dokonalí. Jediný vývoj, který je jim podle tradice přiznáván, je poučení z pozorování rozvoje vesmíru. Andělé vládnou všemu. Jejich cílem je udržovat celek stvořeného. Za každým druhem zvířat, rostlin a minerálů stojí některá andělská inteligence, stejně jako za planetami, hvězdami či větry, vodními toky. Nejsou omezeni časem ani prostorem, mohou se pohybovat rychleji než světlo - okamžitě se ocitnou na tom místě, kde si přejí - a mohou nabrat jakýkoli tvar. Od stvoření jim byla dána svobodná vůle, ale většina tento dar z obdivu ke svému Tvůrci dobrovolně vrátila. Andělé nemusejí dělat nic jiného než sloužit Bohu a ctít ho. Ochotně nás ochraňují před machinacemi padlých andělů. To jsou ti, kteří veškerou moc a slávu chtějí jen pro sebe - nechtějí sloužit, ale chtějí, aby jim bylo posluhováno. Jejich arogance a závist je ničí: stali se ďábly, démony, zloduchy. Skrývají se ve tmě a jejich jedinou motivací je podrývat harmonii Vesmíru.
Ženský aspekt Boha, matka vesmíru, je v židovské tradici znám pod pojmem Šekina. Podle této tradice to je Bohyně, Bůh-Matka, choť Boha-Otce. Je to božské záření, velká matka, která dává zrod celému vesmíru. Všechna ženská božstva jsou jejím aspektem, například Panna Marie. V kabale je také popisována jako „anděl osvobození“ a ve Starém zákonu /Genesis 48:16/ podle Jakuba jako „Anděl, Vykupitel, jenž před vším zlým mě chránil…“. Je také strážkyní Stromu života v Rajské zahradě. Velký znalec židovské mystiky Gershom Sholem říká, že Šekina byla oddělena od svého milého, Boha-Otce, čímž následoval pád Adama a Evy. Pouze za pátečních večerů, za posvátné noci před sabatem, se spolu spojují, aby se poté opět oddělili. Dokud se všechno původní světlo stvoření nevrátí do svého božského zdroje, potud se vesmírní milenci budou neustále muset scházet a rozcházet. Podle mystiků kabaly se tohoto procesu účastníme všichni. Každý čin lásky a soucitu nebeský pár k sobě přibližuje. V tomto smyslu je život milostným příběhem. V podstatě jsme všichni osamělí milí, kteří žijí v oddělení své lásky, kterou lze nalézt pouze v našich srdcích.
Koncept vzestupné hierarchie různých řádů /neboli kůrů/ andělů je běžný ve všech tradicích angelologie. Ohledně názvů a počtu kůrů existuje řada verzí. Neznámější křesťanská verze pochází ze šestého století, kdy syrský mnich Dionýsios Pseudo - Areopagita rozpracoval tento systém ve svém díle Nebeská hierarchie, jež se v hlavním proudu západní kultury stalo klasickou prací o tomto tématu. Ve svých epických andělských ságách z něj vycházel i Dante a Milton.
Nejvyšší andělský kůr jsou serafíni neboli „hořící“, jejichž světlo je tak prudké, že by smrtelníky v mžiku sežehlo. Tito andělé Lásky, Světla a Ohně poletují okolo Božího trůnu a prozpěvují chvalozpěv „Svatý, svatý, svatý“. Vstřebávají a odrážejí božské světlo dalším kůrům. Jsou nejblíže božství se zaměřují na vibrační manifestace, aby udrželi božství stálé a netknuté. Jsou považováni za anděly čisté lásky, světla a ohně. Zajišťují, aby loď nenarazila na skálu, aby se k božství nedostala žádná negativní energie. Pomáhají také vytvářet a vést pozitivní energii všemi andělskými kůry i do fyzického světa. Všichni mají po šesti křídlech. Serafíni září tak jasně, že by člověk hrůzou umřel, kdyby takového serafína uviděl v plné slávě. Jen Pán a Paní a také Michael jsou schopni s těmito bytostmi spolupracovat.
Někteří lidé tvrdí, že jejich obličej je jako blesk a jejich oděv září oslnivě jako arktický sníh. Neustále jsou v pohybu a v nějaké činnosti. Ani na chvilku ve své práci nepoleví. Slovo serafín znamená "žár". Řečeno jinými slovy, tito andělé pracují se spalující božskou láskou a soucítěním. K serafínovi se člověk nemůže jen tak přiblížit na astrální rovině. Lidské bytosti se k nim mohou dostat pouze na pozvání. To neznamená, že by serafíni s lidmi vůbec nespolupracovali nebo neposlouchali, co jim chcete říct. Můžete s nimi hovořit a požádat je o pomoc při magické praxi, ale zřejmě se vám nikdy nepodaří je spatřit. Magicky můžete se serafíny pracovat tehdy, pokud budete chtít vyvolat energii pro dobro lidstva jako celku nebo planety. Naslouchají skupinovým rituálům.
Boubelaté okřídlené dětičky, které známe z renesančního umění, mají k mocným cherubínům hodně daleko. Cherubíni tvoří druhý kůr andělů hned po serafínech a odrážejí znalost a moudrost Boha. Ve Starém zákonu stráží brány Ráje po pádu. Dva cherubíni byli vyřezáni na schráně úmluvy, obávané tajné zbrani Izraelitů. Cherubíni jsou strážci světla a hvězd. Také oni vytvářejí a zprostředkovávají pozitivní božskou energii a jejich vzhled je nádherný. Zastíní prý všechny ostatní anděly. Jejich původ je asyrský nebo akkadský a jejich jméno znamená "ti, kteří se přimlouvají" - velcí duchové poznání a nekonečné lásky. Dávní architekti umisťovali jejich sochy s lidskými tvářemi a těly býků nebo lvů před vchody do chrámů, aby tak chránili božskou půdu. Cherubíni prý původně vůbec anděly nebyli, ale postupem času se k nebeské hierarchii propracovali.
Že by byli onou ztracenou rasou, která nyní působí spíše na astrální než na fyzické rovině? Lidé je vnímají jako něco na způsob spojení Krásky a Zvířete v jedné osobě. Cherubíni také pracují jako osobní strážci a je-li třeba, ohánějí se plamenným mečem. Strašnější verzí cherubína je pak bytost se čtyřmi tvářemi a čtyřmi křídly. Toto mytické zobrazení je spojuje se čtyřmi větry. Budete-li v magii potřebovat božskou ochranu, moudrost a vědění, zaměřte se na cherubíny. Mnozí z egyptských bohů, zejména Sachmet, Bastet a Anubis by se dali považovat za cherubíny. Někteří archeologové se domnívají, že slavná Sfinga /obrovská stavba s lidskou tváří a lvím tělem/ je možná starší než celá egyptská kultura a je dokladem civilizace, která má být teprve objevena.
Trůnové jsou “ kola s mnoha očima“ Merkaby, posvátného vozu kroužícího kolem Božího trůnu společně s cherubíny. Vyjadřují víru v sílu a slávu Boha a dlí prý ve čtvrtém nebi. Trůnové jsou přiděleni jednotlivým planetám, takže většina planetárních andělů, které zde najdete, patří do kategorie trůnů. Trůnové vytvářejí, vedou a shromažďují přicházející a odcházející pozitivní energie. Trůnové nesou jméno "ti, s mnoha očima" - jsou něco jako soukromí průzkumníci ve službách božství a také učitelé pokory. Jejich jméno - trůnové - vychází z myšlenky, že veškerá božská moc spočívá na jejich pevných ramenou. Velkou důležitost má pro ně spravedlnost a její šíření. Svým světlem prosvítí každou nespravedlnost a jakékoliv oběti pošlou léčivou energii.
Znovu tu máme otázku, kdo komu vládne. Při magické práci se na trůny obracejte v případě, že budete chtít uhladit vztahy ve skupinách i mezi jedinci. Potřebujete-li stabilitu, obraťte se na trůny. Zavolejte je v jakékoliv záležitosti, která se týká planet nebo planetárních energií. Pánové nebo podle hebrejského učení Hašmallim - andělé tohoto kůru vládnou milosrdenstvím a vyjadřují naši touhu překročit pozemské hodnoty. Obývají úroveň, kde začíná duchovní a fyzická rovina splývat a stanovují prý povinnosti andělských kůrů pod sebou. Panstva plní roli božských vůdců, kteří mimo jiné pomáhají při integraci materiálního a duchovního. Pokud jde o magii, pod vládu panstev spadají veškeré záležitosti týkající se vůdcovství. Představují zákon příčiny a následku a ve své práci jsou velmi přesní.
Panstva dávají "přirozené vůdčí schopnosti" a snaží se zajistit, aby lidé pod takovýmto vedením prosperovali a byli šťastni. Nijak nepodporují zkorumpované vládny, politiky nebo náboženské nebo civilní vůdce, kteří v srdci nenosí úmysly udělat pro lidi to nejlepší. Chcete-li mít přístup k božské moudrosti, požádejte panstva. Jsou skvělými prostředníky a smírčími soudci. Jestliže začínáte nějaký významný projekt nebo jste ve stávajícím projektu došli do slepé uličky, obraťte se na panstva.
Kůr ctností je zodpovědný za pohyby a cykly hvězd a planet ve vesmíru. Vládnou přírodním zákonům a zodpovídají proto za všechny zázraky, které tyto zákony porušují. V kabale jsou známi jako Malachimové neboli Taršišimové a vyjadřují ideály ctností, vzbouzejí v hrdinech srdnatost a ve svatých milosrdentsví. Hlavním úkolem ctností je přivádět k pozemské rovině a k lidskému vědomí obrovská kvanta duchovní energie. Jakožto "andělé zázraků" propůjčují půvab a statečnost. Ctnosti mají obzvláště rádi lidi, kteří se pokoušejí překonat své schopnosti a dosáhnout více, než na co podle názoru ostatních stačí.
Ctnosti jsou duchové pohybu, zpracovávají a vedou energie živlů, které na naší planetu působí. Země, Vzduch, Oheň, Voda, Éter, změny počasí a planetární proměny spojené s živly, to vše spadá pod záštitu ctností. Jsou to andělé přírody. Pokud budete provádět magii elementálů, budou to právě ctnosti, kdo vám bude naslouchat a pomáhat vám. Dostanete-li se do problémů nebo budete-li léčit, obraťte se na ctnosti. Pokud onemocníte nebo budete mít strach, zavolejte ctnosti. Andělé tohoto kůru zodpovídají za strážení stezek vedoucích do nebes a za přivádění ztracených duší na tyto cesty. Udržují svět v rovnováze a neustále jej brání proti démonům. Vládnou mocí trestat i promíjet a možná nám doručují „vzkazy k probuzení“, když někdy potřebujeme změnit své způsoby. Vyjadřují touhu odolat zlu a činit dobro. Mocnosti udržují záznamy o historii lidí. Do této linie patří andělé zrození a smrti. Organizují světové náboženství a vysílají božskou energii, aby udržovala jejich pozitivní aspekty. Fungují jako regulátoři chaosu.
Někteří teologové se domnívají, že mocnosti byly vytvořeny ještě před ostatními kůry. Pohlížejí na ně jako na božské válečníky, kteří nepracují se strachem a nenávistí, ale s všeobjímající láskou. Mocnosti jsou andělé varování a bude-li se někdo chystat vám uškodit, pošlou vám vzkaz. Takováto poselství mohou přijít nejrůznějším způsobem: pocity, sny nebo zlomky rozhovoru. Znamená to, že se musíte naučit zklidnit vnitřní hlasy, abyste mohli slyšet, co vám tito andělé sdělují. Pracují prostřednictvím lidského šestého smyslu, se kterým se spojují, aby nás lidi přiměli jim naslouchat.
Tito andělé budou chránit váš domov, majetek, děti nebo jakoukoliv skupinu lidí, která je požádá o ochranu nebo obranu. Andělé sedmého kůru vládnou pozemským panovníkům, vůdcům, národům a všem společenstvím. Pracují s anděly strážnými, aby vzbudili v jedincích zodpovědnost, a mohou se vměšovat do lidských záležitostí, přičemž to zůstane zpravidla nepovšimnuto. Také jsou prý zodpovědní za vedení náboženství k pravdě. Knížectva opatrují velké skupiny jako jsou kontinenty, národy, města a všechny lidské výtvory většího rozměru. Usilují o globální přeměnu. Najdete je v zasedacích síních i plaveckých halách, kde se setkávají skupiny lidí, aby se učily, rozhodovaly nebo se prostě jen bavily. Také oni vytvářejí a vedou pozitivní energie z fyzického světa k božskému a z božského do fyzična. Těmto andělům se často říká knížata pro jejich vztah k městům, státům, provinciím, ostrovům, zemím, kontinentům atd. Pro knížectva jsou nejdůležitější lidská práva a ekonomická reforma.
Archandělé jsou posly Boha a zjevují se lidem s poselstvím a vyzýváním z výšin, jako například Gabriel zvěstoval Panně Marii nebo Muhammadovi nadiktoval Korán. Tyto anděly lidé spatří nejčastěji; andělé strážní zpravidla zůstávají neviditelní. Také se za nás přimlouvají a žádají pro nás odpuštění našich hříchů. Typickým příkladem je Panna Marie, která se po nanebevzetí stala archandělem. Většinou patří do některé z ostatních sfér neboli kůrů, ale s lidmi jednají rádi, kdykoliv se naskytne příležitost. Jsou zvláštními silami andělské říše, zvyklými jednat se všemi, od vrchních potentátů až k novorozencům. Nejnižší řád andělů bývá s lidstvem v nejčastějším kontaktu, vedou nás a ochraňují. Existují andělé, kteří nám pomáhají udržet směr auta a podle možnosti zabraňují nehodám a katastrofám. Nemohou se nám vměšovat do osudu, ale pokud je požádáme o pomoc, může náš osud být šťastnější.
Jsou to bytosti přiřazené určitému člověku. Často j... National Geographic 27. 12. 2025 clock 7 minut Andělé z renesančních a barokních obrazů vypadají jako roztomilí cherubíni s buclatými tvářičkami. Ve starověkých textech to však byly ohnivé bytosti vzbuzující hrůzu, které se zásadně liší od dnešních romantických představ. Andělé patří k nejútěšnějším náboženským postavám moderní doby - zářivé okřídlené bytosti, které v prosinci pokojně shlížejí na betlémy. Jejich přítomnost ve vánočním příběhu je klíčová pro celý děj. V Lukášově evangeliu anděl Gabriel oznamuje jak narození Jana Křtitele jeho otci Zachariášovi, tak zázračné narození Ježíše jeho matce Marii. Andělé zvěstují pastýřům pod noční oblohou „radostnou novinu pro všechen lid". A právě anděl navštíví Josefa ve snu, vysvětlí mu povahu jinak pohoršlivého těhotenství jeho snoubenky a poté jej instruuje, aby vzal dítě do Egypta, aby unikli Herodovu hněvu. Bez andělského zásahu by se Ježíš nedožil dospělosti.
Andělé ve starověkém světě však byli daleko podivnější, rozmanitější a často děsivější, než naznačuje vánoční příběh a moderní zobrazení. I Gabriel - vánoční posel - se v tradici objevuje také jako přísný vykonavatel trestu. Slovo anděl (řecky angelos, překlad hebrejského malak) znamená „posel". To přesně vystihuje, co nejstarší biblické andělé dělají: přinášejí zprávy od Boha a nečekaně vstupují do lidských záležitostí. V knize Genesis přicházejí tři andělští návštěvníci oznámit Izákovo narození; jiní později vyvedou Lota z odsouzeného města Sodomy.
Christy Cobbová, docentka křesťanství na Denverské univerzitě, říká, že „v Bibli andělé střeží rajskou zahradu, přinášejí zvěst Abrahamovi, stojí při Hospodinu v nebesích, oznamují zázračná narození a dokonce bojují proti Satanovi". V těchto pasážích andělé působí antropomorfně - mluví, chodí a dokonce jedí. Tyto role se však podle Cobbové vyvíjely. Pozdější knihy hebrejské Bible uvádějí pojmenované postavy se specifickými úlohami. Kniha Daniel zmiňuje dvě postavy, které se v pozdější tradici staly ústředními archanděly: Gabriela, nebeského vykladače vidění, a Michaela, vojenského velitele bojujícího za Izrael.
V této době se andělé stávají něčím víc než pouhými posly - jsou správci složité nebeské říše. Andělé ve 2. století př. n. l. fungují jako úředníci nebeské byrokracie a vedou záznamy o lidských skutcích pro Den soudu. Serafové, cherubové a kola pokrytá očima
