Karnak je největším náboženským komplexem starověkého Egypta a leží v oblasti Vesetu (Théb) u Luxoru. Jeho výstavba trvala více než 1500 let a do dnešních časů z něj zůstalo monumentální dynamické svědectví víry, inženýrství a uměleckého génia starověkých Egypťanů. Hlavní Amonův okrsek se stal pro většinu návštěvníků synonymem pro celý Karnak, a to díky čarovnému soustředění chrámů, kaplí a pylónů kolem Velkého hypostylu.
Geografie a architektonická struktura komplexu
Chrámový komplex se skládá z několika částí a pylonů postavených během různých dynastií. Po průchodu prvním pylonem návštěvníci vstupují na Velké nádvoří, které tvoří srdce komplexu, a na něm stojí 21 metrová centrální socha. Po stranách jsou umístěny další chrámy: chrám Sethiho II., chrám Ramesse III. a naopak vlevo sochy Ramesse II. z růžové žuly. Každá část Karnaku má svou specifickou symboliku a liturgickou funkci, ale celek působí jako živé muzeum náboženské praxe a královského majestátu.
Největší poklad Karnaku tvoří Velký sloupový sál. Jeho výstavba trvala 50 let a obsahuje 134 sloupů ve 14-16 řadách, vysokých 16-21 metrů, s hlavicemi tvaru papyru a lotosu. Hlavní pylóny a kolosální sochy dodávají síni impozantní rytmus a pocit prostoru, který diváka uvádí do světa dávné liturgické činnosti. Hlavní pylon, prvně zasiťný v jižním vchodu, měří široký 115 metrů a vysoký 45 metrů, a bývá nazýván „Vysoká brána Karnacká“.
Další důležité prvky zahrnují obelisk z růžové žuly stojící na Velkém nádvoří, vysoký 24 metrů. Původně byly dva obelisky, z nichž jeden dnes zdobí Paříž (Place de la Concorde). Oba obelisky byly vytesány v lomech u Asuánu a dopraveny řečí až sem. V Karnaku však najdeme i Červenou kapli z červeného křemence a další sady sloupů a kaplí, které doplňují hlavní okrsek a rozšiřují liturgickou síť chrámu.
Okolo Velkého hypostylu se nachází Zedná architektury, která zdůrazňuje hierarchii prostoru: předsály a nádvoří vedou k hlavní kapli, kde se vyřizuje duchovní i světská moc. K Karnaku patří i výstavba chrámy pro bohy Ptah, Chonsu a Ipet spolu s dalšími svatyněmi - to vše bylo budováno během 18. a 19. dynastie. Po průchodě pylóny návštěvníci procházejí Alejí sfing s beraními hlavami, která kdysi spojovala Karnak s Luxorem a střežila cestu posvátné bárky během slavností Opet.
Historie a fáze výstavby
Historie Karnaku začíná kolem roku 2000 př. n. l., kdy vznikalo ve stejném prostoru množství menších svatyní. Výstavba současného komplexu byla zahájena okolo roku 1500 př. n. l. a pokračovala po etapách až do vlády prvních Ptolemaiovců. Původně byl Karnak sídlem boha Amona, kterého Egypťané uctívali jako nejdůležitějšího boha; jeho kult se později spojil s kultem Rea a Amona-Re se stal celonárodně uctívaným božstvem, „strážcem bezpečí“ Egypta.
Pod vedením Thutmose I. se začala budovat podstatná část chrámu: přeměna svatyní na skutečný chrám s obeliskovitou a pylónovou architekturou. Hatšepsut rozšířila chrám o osmý pylon a Červenou kapli z červeného křemence, dále nechala vybudovat obelisky zakončené pyramidiony z elecktru - vzácnou slitinu zlata a stříbra pro oslavu slunečního světla. Thutmose III. se vnitřními úpravami zaměřil na posvátné prostory a rozšíření paláce Maat, čímž vznikl Achmenu, určený pro významné obřady a byl vyhlouben nilometr v jezírku. Amenhotep III. přinesl Karnaku skutečný lesk a 19. dynastie přinesla další rozkvět, zejména díky Velké sloupové síni (102 x 53 m, 134 sloupů).
Ramesse II. rozšířil chrám Amona, naslouchající modlitbám, a vznikla jedna z nejvýznamnějších částí komplexu. Kolem roku 1250 př. n. l. nastal úpadek Nové říše; Amonovo kněžství se stalo jednou z nejvlivnějších institucí. V průběhu vlády Amenhotepa III. a následných panovníků 19. dynastie došlo k dalšímu rozvoji: Velká sloupová síň s 134 sloupy, která byla považována za jeden z divů světa, a dvorní reliéfy zobrazující vojenské tažení a bohaté výjevy. Po Hitách staletí zůstávají dodnes významné části chrámu, včetně chrámu Ramesse III., kde najdeme sloupovou síň a velké kolonády.
Jednou z nejznámějších scén je samotná ohromná Velká sloupová síň, která má 134 sloupů ve 16 řadách a vysoké stropy. Tuto síň vybudoval Amenhotep III. a později do ní zasadil další prvky a dekorace, včetně reliéfů botanických a zoologických druhů, které odrážejí panovnické výboje do Sýrie. V Trie Karnaku se nachází i Svaté jezero o délce 12 metrů, kde podle pověsti kněží prováděli noční obřady a rituální očištění. Stopy starověké inženýrské dovednosti jsou patrné i v systému říční vody a vnitřních jezírek, které sloužily k očistám a liturgickým rituálům.
Symbolika a duchovní význam
Obelisky a sloupová síň představují vrchol egyptské architektury a slouží jako vizuální a symbolické propojení mezi bohem Amónem a panovnickou mocí. Berani jako posvátné zvíře Amóna zdobí vstupní cesty a Alej sfing s beraní hlavou nadále připomíná posvátné spojení s bohem. Karnak byl a zůstal „největším náboženským komplexem“ starého Egypta a jeho sloupy, pylóny a chrámy odrážejí architektonický i liturgický řád, který měl zajistit kontinuitu královské moci a božského životodárného rytmu světa.
V různých částech komplexu lze rozpoznat tři hlavní okrsky: Amonův okrsek, Mutin okrsek a Montův posvátný okrsek. V Mutině části byly nalezeny zbytky chrámu a soch lvů-Sachmet, které dnes připomínají starověkou kulturu, stejně jako zbytky chrámů věnovaných dalším bohům. V Montuově okrsku najdeme zbytky chrámu a posvátného jezera boha války Montua. Při procházce Karnakem lze také sledovat reliéfy a sochy, které popisují korunovační ceremoniály a slavnosti Opet, kdy byla Amonova bárka nesena kolem svatyní a posvátný procesí procházelo kolem chrámového komplexu.
Současnost a význam pro návštěvníky
Dnes Karnak láká tisíce turistů každoročně svou rozlohou kolem 2000 akrů a fascinující sbírkou chrámů, kaplí a obelisků. Návštěvníci mohou sledovat historii od 20. dynastie až po poslední přístavby z období vlády prvních Ptolemaiovců a římského období. Chrámový komplex je propojený slavnou cestou s Luxorem, která z něj dělá koridor pro historická procesí a proslulé noční obřady. Celý komplex je nejen architektonickým zázrakem, ale i živým svědectvím o víře a každodenním životě starověkých Egypťanů.
Při návštěvě Karnaku si kromě hlavního chrámu Amonova okrsku rozhodně nenechte ujít pohled na chrám Ramesse III., sloupovou síň a sloupový sál, jejichž výzdoba a velikost zůstávají jedněmi z nejpozoruhodnějších artefaktů starověkého Egypta. Ke každému kroku patří poznámka o tom, jak se architektura vyvíjela od Thutmose I. po Ramesse II. a jak obelisky a Posvátné jezírko slouží jako klíčové symboly spojené s bohem Amónem a královskou mocí.
Chrám v Karnaku je skutečný „archiv pod širým nebem“: jím budované obřady a procesí dokumentují nejen náboženské praktiky, ale i politickou moc a kulturní identitu starověkého Egypta. Jeho jedinečná kombinace velkolepé sloupové síně, pylónů, obelisků a svatyní vytváří jedinečné svědectví o tom, jak faraoni stavěli a jakým způsobem se uctívala božstva Amon-Re, Mut a Chonsu. Karnak zůstává největším a nejpůsobivějším chrámovým komplexem Egypta a navzdory času nadále inspiruje historiky, archeology i návštěvníky z celého světa.