Stvoření světa a strop Sixtinské kaple v Vatikánu: nástropní freska a její význam

Kapli zasvěcenou Nanebevzetí Panny Marie postavil na přání papeže Sixta IV. v letech 1475-80 florentský architekt Giovanni de´ Dolci.

Obdélníkový prostor o rozměrech 40,5×13,2 m a klenutým stropem s výškou 20 m se nachází v části Vatikánských paláců, která původně sloužila jako pevnost.

Sixtinská kaple bývala soukromou kaplí papežů a je spojena s bazilikou sv. Petra tzv. Královským schodištěm.

Dodnes se kaple využívá pro některé papežské obřady a zejména pro konkláve, které se zde schází při volbě papeže.

Na bočních stěnách se nachází 12 maleb, které znázorňují příběhy ze života Mojžíše a Krista.

Fresky jsou dílem několika největších renesančních umělců (Perugino, Sandro Botticelli, Domenico Ghirlandaio, Cosimo Roselli a Luca Signorelli), kteří na malbách pracovali v letech 1481-3.

Řady fresek začínají u oltáře příběhem Krista na stěně vpravo a Mojžíše nalevo.

Na oltářní stěně se původně nacházely malby Narození Krista a Nalezení Mojžíše, které však museli ustoupit fresce Poslední soud od Michelangela Buonarottiho.

Fresky s výjevy z Nového zákona, tj. zobrazující život Krista, se jmenují Křest Krista v Jordánu, Kristovo pokušení, Povolání sv. Petra a sv. Ondřeje, Kázání na hoře a uzdravení malomocného, Odevzdání klíčů sv. Petrovi (někdy označováno jako Kristus předávající klíče od brány nebeské Petrovi) a Poslední večeře.

Každá freska se skládá z výjevů souvisejících s životem ústřední postavy, ale obsahuje i skryté významy a symboly, které spojují malby s protějškem na protilehlé stěně.

Na freskách je možné obdivovat i propracované detaily znázorňující známé římské památky.

Na oltářní stěně je velkolepá freska s názvem Poslední soud od Michelangela.

Freska byla dokončena r. 1541 a je považována za Michelangelovo mistrovské dílo, na kterém bez cizí pomoci pracoval 7 let.

Kvůli fresce bylo odstraněno několik starších nástěnných maleb a zazděna 2 okna.

Námět posledního soudu nebývá běžný pro oltářní výzdobu, ale papež Pavel III. si jej vybral, neboť chtěl varovat katolíky, aby zůstali věrni své víře v období reformace.

Freska zobrazuje 390 postav a při svém odhalení o Vánocích r. 1541 způsobila skandál, neboť většina postav včetně Krista byla nahá.

Strop Sixtinské kaple o délce 41 m zdobí překrásné fresky od Michelangela, kterého výzdobou pověřil papež Julius II.

Umělec na ní pracovat v letech 1508-12 za použití speciálně sestrojeného lešení.

Náměty pocházejí ze Starého zákona.

Hlavní scény stropní výzdoby tvoří 9 výjevů z knihy Genesis - 3 scény zobrazují stvoření světa, 3 scény stvoření Adama a Evy a jejich prvotní hřích a poslední 3 scény jsou zaměřeny na Noemovu archu a potopu světa.

Jednotlivé scény jsou orámovány atletickými postavami nahých jinochů, tzv. ignudy (z italského slova ignudo - nahý).

Po obvodu stropu si lze prohlédnout fresky Kristových předků, proroků a sibyl.

Prostřednictvím kombinace těchto motivů a struktur vznikla neveřejná kaple, která se během staletí stala ikonickým symbolem renesančního umění a zároveň významných papežských dějin.

1. Sixtinská kaple jako hrobka a místo slavnostních obřadů.
2. Vliv Michelangela na strop a Poslední soud a jeho historické kontexty.
3. Symbolika a kompozice freskové výzdoby vůči protilehlým stěnám.

tags: #stvoreni #sveta #sixtinska #kaple #vatikan #nastropni