Mešní víno je primárně určeno pro liturgické účely. Je to přírodní víno vyrobené v souladu s Kodexem kanonického práva; není doslazováno, dobarvováno ani aromatizováno a obsah alkoholu není regulován. Může být bílé, červené a růžové. V Česku vyrábí mešní víno jen několik vinařství, která získala souhlas příslušných diecézí.
Co je mešní víno a kdo ho smí vyrábět?
Pojmem mešní víno se označuje víno, které je určeno pro křesťanskou mši svatou. Používá se jako tzv. Podle vinařského zákona lze na etiketě uvést, že se jedná o mešní víno pouze tehdy, pokud příslušná církev vydala písemný souhlas, aby bylo takové víno dáno do oběhu. Název mešní víno se však týká pouze katolické církve a jeho vlastnosti musí být v souladu s Kodexem kanonického práva. Pro zajímavost uvádíme, jak souhlas pro výrobu mešního vína může vypadat. „Tímto dávám souhlas k výrobě a plnění mešního vína.“
Ačkoliv mešní víno a jeho konzumace úzce souvisí s náboženstvím a bohoslužbami konkrétních církví, můžete jej bez obav ochutnat i když jste nevěřící. Je určeno k běžné spotřebě a označení mešní mezi víny stejné přívlastkové kategorie má do určité míry i tržní aspekt. Mešní vína se dnes těší vzrůstající oblibě zejména mezi příznivci přírodních vín a klasických postupů. Mešní víno patří mezi přívlastková vína. Lze jej vyrábět pouze z odrůd zapsaných do státní odrůdové knihy, přičemž se upřednostňují odrůdy s vysokou cukernatostí.
Pro výrobu lze použít pouze hrozny, které dosáhly cukernatosti 21 °NM. Při výrobě je kladen důraz především na čistotu, zdravotní nezávadnost a nepřítomnost chemických sloučenin. Mešní víno jakožto přírodní víno nesmí být doslazováno, je však povoleno použít zahuštěný hroznový mošt, dále se nesmí používat geneticky upravené kvasinky, enzymy, uhličitan vápenatý, aktivní uhlí, kyselina sorbová a další chemické látky a barviva. Je povolena pouze jablečno-mléčná fermentace, oxid siřičitý a bentonit k filtraci bílkovin. Nejčastěji se používá mešní víno bílé a červené, přičemž bílé je upřednostňováno z praktických důvodů.
Po skončení obřadu se pohár vytře klůckem bílé látky tzv. purifikatorium, který se v případě vína bílého snadněji vypere. Pravoslavná církev používá symbolické červené víno. Není výjimkou ani růžové mešní víno. Mešní vína vyráběla v dřívějších dobách především klášterní vinařství.
V České republice mohou dnes mešní víno vyrábět jen ta vinařství, která od příslušných církví získala písemný souhlas. V rámci katolické církve stanovuje pravidla pro výrobu mešního vína Česká biskupská konference za souhlasu diecézních biskupů. Zároveň je ustanoven liturgický dohled nad výrobou vína, což bývá nejčastěji duchovní znalý chodu vinařství, který dohlíží na správný postup výroby mešního vína.
Pro římskokatolickou církev u nás vyrábí mešní víno několik vinařství, pro pravoslavnou církev vyrábí víno pro liturgické účely např. Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž s.r.o. vyrábí stejnojmenné mešní víno z mnoha odrůd révy. Mezi mešními specialitami je např. Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. vyrábí Karmelitánské mešní víno pro Karmelitánské nakladatelství s.r.o. V nabídce vinařství najdete odrůdová mešní vína ročníků 2009 a 2010. Vinařství PROQIN s.r.o. z Velkých Němčic vyrábí mešní vína pod dozorem duchovního z římskokatolické farnosti v této obci. Součástí sortimentu Vinařství Rajhradské klášterní s.r.o. je i mešní víno Rajhradské klášterní, jehož produkce činí 3 000 litrů z celkové roční produkce 100 000 litrů. Výrobu mešního vína povolil převor Benediktinské opatství Rajhrad. Tradice pěstování révy a výroba vína sahá na Rajhradě až do středověku. V podzemí města nad původním klášterem se dochovaly benediktinské vinné sklepy, z nichž nejstarší je až z roku 1692. Například v 17. století rajhradské vinařství dodávalo víno všem benediktinským klášterům v českých zemích.
V rámci církevních restitucí byly pozemky včetně rajhradského vinohradu i objekt vinařství vráceny benediktinskému opatství. Vinařství tu funguje teprve od roku 2009. V přátelském duchu uzavřelo vinařství s mnichy dohodu v téměř příznačném rčení „do sta let a do dne“. Znovín Znojmo, a.s. vyrábí víno pod názvem mešní víno Augustiniánského opatství pro Augustiniánské opatství na Starém Brně. Kromě základní řady mešních vín, vinařství se souhlasem augustiánského opata nabízí i Jubilejní vína Augustiniánského opatství vyrobená k příležitosti 690. výročí založení kláštera na Starém Brně v roce 1323. Jedná se o odrůdová (Rulandské modré, Ryzlink rýnský a Tramín červený) jakostní vína s přívlastkem (výběr z bobulí, výběr z hroznů, pozdní sběr) a v nabídce jsou ročníky 2012 a 2015.
České vinařství Chrámce s.r.o. vyrábí vína určená pro obce pravoslavné církve v Čechách a na Slovensku. Tato vína posvětil v roce 2004 arcibiskup českých zemí vladyka Kryštof v kapli Svatého Ducha v Mostě. Vinice, které si vinařství pronajalo od pravoslavné církve, se nacházejí na jižních svazích hory Hněvín, kde se dochovaly čedičové kamenné terasy ze středověku. První vinice tu založili již mostečtí občané v době panování Karla IV., své obnovy a současné podoby se však vinohrady dočkaly až v roce 2004. Víno z vinařství Chrámce zraje v lahvích ve sklepích mosteckého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je to přesně ten kostel, který se 30. září 1975 vydal po čtyřech kolejích z okraje těžební jámy na nové místo v Mostě. V jeho podzemí byly před příjezdem vybudovány nové sklepy, kde má dnes vinařství Chrámce svůj archiv vín.
Tradice žehnání neboli benedikce vinohradu a vínu je rozšířená především na Moravě a Slovensku. Je to náboženský obřad, kterým se vyprošuje pro určitou věc Boží požehnání k její prospěšnosti lidem. 25. května na sv. Urbana, patrona vinařů, žehná kněz nebo jáhen vinohradům. Žehnání vína se koná 27. prosince v den sv. Letos na podzim proběhne již 10. ročník mezinárodní soutěže a výstavy mešních a košer vín Cisterciácká pečeť. Tato výstava vín, která je registrována Vinařským fondem ČR, se tradičně koná ve Slovanském sále a sklepeních Stojanova gymnázia Velehrad v areálu někdejšího cisterciáckého kláštera. Koudelka Z (2010). Košer a mešní víno.
Historie a současná praxe
Úvodní foto: Tento stříbrný kalich z 8. století, nalezený u Reerasty poblíž Ardaghu byl používán pro vydávání eucharistického vína během slavení mše.
Například v dřívějších dobách bývala výroba mešního vína doménou klášterních vinařství a dnes se pomalu rozšiřuje mezi různá vinařství, která získala písemný souhlas od diecéze.
Praktické specifikace a pravidla
- přírodní víno, bez doslazování a bez barviv
- možnost výběru z bílého, červeného a růžového
- cukernatost hroznů minimálně 21 °NM
- přípustná zahuštěná šťáva, ale nepřijímají se geneticky modifikované kvasinky
- přísná hygienická a liturgická dozor nad výrobou
- purifikatorium po obřadu pro bílé víno
Mešní vína dnes tvoří důležitý segment zejména pro klášterní a sakrální vinařství a jejich nabídka často zahrnuje ročníky, které reflektují dlouhodobé tradice a liturgické potřeby daných obcí.