Chrámový komplex v Luxoru má dnes vstup od nábřeží a zde býval vchod i ve starověku. Ležel ale pod úrovní dnešní ulice na břehu Nilu, kde jsou ještě dnes vidět kameny starého nábřeží. Tam přistávaly posvátné bárky a ostatní plavidla, která připlouvala a odplouvala během slavností. Zcela nepochybně tu stála svatyně z období Střední říše a je velice pravděpodobné, že se zde nacházel dokonce chrám z období Staré říše. Nejranější stavby v Luxoru, které zde jsou dnes k vidění, pocházejí z období vlády Amenhotepa III. Právě on a Ramesse II. postavili většinu chrámových nádvoří a kolonád.
Luxorský chrám byl zasvěcen slunečnímu bohu Amonovi. Chrám byl z převážné části vystavěn v období 18. dynastie faraonem Amenhotepem III. (1391 - 1353 př. n. l.). Za jeho vlády byla prakticky dokončena vlastní svatyně, nádvoří a kolonáda tvořená dvěma řadami mohutných sloupů s hlavicemi v podobě papyru. Jeho syn Achnaton práce na chrámu zastavil (byl zakladatelem nového kultu Atona-Re). Výzdoba chrámu byla pak dokončena za vlády Haremheba a Tutanchamona. Ramesse II. V chrámu v Luxoru se odehrávaly nejen běžné náboženské rituály.
Chrám Luxoru byl z velké části dokončen během vlády Amenhotepa III, kterému patřil hlavní vliv na podobu nádvoří a kolonád. Dominantou samotného Luxorského chrámu je čtyřiadvacet metrů vysoký a pětašedesát metrů široký pylon Ramesse II. Za vysokými zdmi pylonu se nachází první sloupové nádvoří, které nechal zbudovat Ramesse II. Na jeho jižní stěně zobrazují reliéfy slavnosti u příležitosti zasvěcení. Sloupové nádvoří má rozlohu 50x57 metrů a je obklopeno dvojitou řadou sedmdesáti čtyř sloupů, jež jsou zakončeny hlavicemi v podobě zavřeného papyrového stvolu. Na jižní straně se nachází dalších jedenáct obřích soch, které jsou většinou vytesané ze žuly. Všechny sochy nesou jméno Ramesse II., ačkoliv šest z nich bylo vytvořeno již za vlády Amenhotepa III. Faraon Ramesse II. si je pouze přivlastnil a změnil jméno jejich majitele.
Za sloupovým nádvořím pokračuje chrám kolonádou, která měří padesát metrů a vede až ke druhému sloupovému nádvoří patřící Amenhotepovi III. Kolonáda je tvořena čtrnácti sloupy o výšce šestnácti metrů, které nají podobu papyru s otevřenou hlavicí. Druhé sloupové nádvoří o rozměrech 52×46 metrů je obklopeno dvojitou řadou sloupů. Za nádvořím se nachází zastřešený chrám. Po příchodu Římanů začal chrám postupně ztrácet svůj význam. Během středověku se jeho zdivo začalo hroutit. Chrám byl znovu odhalen během vykopávek z let 1884-1960. V roce 1979 byly chrámové soubory v Luxoru, Karnaku a společně s Údolím králů a Údolím královen zapsány na seznam světového dědictví.
Chrámová oblast Karnak tvoří spolu s Luxorem jedno z nejvýznamnějších míst starověkého Egypta. Karnak patří k největším a nejpůsobivějším chrámovým komplexům starověkého Egypta. Asi dva a půl kilometru od centra dnešního Luxoru se rozkládá snad největší chrámový komplex v Egyptě - Karnak. Komplex chrámů se nachází v oblasti starověkého Vesetu, v jižním Egyptě. Starověcí Egypťané jej označovali jako „Ipet-Isut“, což znamenalo něco jako „Nejlepší místo“. S jeho stavbou se začalo kolem roku 2000 před naším letopočtem a po etapách byl pomalu stavěn více než 1500 let. Na jeho stavbě se podílelo hned několik generací faraonů, proto je výsledná stavba jakýmsi historickým archivem pod širým nebem. Stavbu ukrývající několik svatyň, stánků, pylonů a obelisků, se podařilo dokončit až za období prvních Ptolemaiovců.
K Karnaku patří také slavná Velká hypostyla s 134 obrovskými sloupy. Její výška a impozantní rozměry dělají z ní jednu z nejpůsobivějších částí komplexu. Původně sloupy podpíraly ohromnou střechu a sloupová síň tak byla uzavřená a ukrývala dokonce i sochy faraonů. Přední část Karnaku zdobí pylony a obelisky, které dokládají bohatství a slávu tehdejší architektury. Jako významná památka zůstává také Osamělý sloup uprostřed Velkého nádvoří, který byl pozůstatkem bývalého stánku.
V Karnaku najdete též unikátní a zároveň záhadné kolosy a obelisky, mezi nimiž dominuje impozantní obelisk z červené žuly, který byl darem Egypta Francii a dnes ho můžete vidět na náměstí Concorde v Paříži. Ke stavbě byly použity kamenné bloky dopravené z Asuánských ložisek, a to prostřednictvím složitého systému ramp a klínů. Dlouhodobé plány a úpravy vedly k tomu, že stavba nebyla nikdy dokončena podle jednoho jednotného plánu; každá nová éra přidala své prvky a některé části původně vznikly z kapitoly v Bílých a Červených kaplích.
Evropané Théby ani Karnak neznali v podstatě až do 17. století. Dnešní návštěvníka Karnaku uchvátí především velikost komplexu, a to co do rozlohy dosahující 81 hektarů, tak masivnosti staveb. Rekordní sloupy s průměrem okolo tří metrů se tyčí k nebi do více než dvacetimetrové výšky. Ačkoliv v místě nechali své podobizny vztyčit mnozí vládci, nejzáhadnější - a počtem i velikostí nejdůležitější - jsou kolosy krále Achnatona. Jeho tvář kombinuje mužské i ženské rysy, pod hrudníkem muže vyrůstají břicho a boky, a jedna z třiceti dochovaných soch jej dokonce zachycuje zcela nahého a bez genitálií. Archeologové ohledně povahy zobrazení živě diskutují: Jde o reálný portrét? Achnaton však zdaleka nepředstavuje jediného vládce v „síni slávy“. Největší objev se odehrál v okrsku bohyně Mut, kde se našlo 570 soch z černé žuly reprezentujících bohyni Sachmet. Stojící verze měří 210 centimetrů, sedící 95,5 centimetru a vážit mohou vždy až dvě tuny.
Projdete-li Prvním pylonem, vstoupíte na Velké nádvoří v Luxoru, které si své jméno opravdu zaslouží - je 57 metrů dlouhé a 51 metrů široké. Je to de facto dvůr s dvojitou řadou 74 sloupů po každé straně. Zdrojem vody v posvátném jezeře byla spodní voda a kněží ji kdysi používali k rituálnímu mytí. Okolo něj je vydupaná cestička, lidé totiž věří, že když jej třikrát obejdou, splní se jim přání. Před vchodem do Luxorského chrámu se nachází pozůstatek aleje sfing, která sloužila jako tříkilometrová procesní cesta mezi Luxorem a chrámem v Karnaku. Alej byla původně lemována stovkami sfing, různými rostlinami a stromy. V obřím areálu můžete obdivovat obrovské sochy králů, vysoké a dlouhé sloupoví tvořící jakousi starověkou kolonádu, obelisk z červené žuly, nápisy a kresby vyryté do kamene vzbuzující tichý úžas, opevnění a další řadu dechberoucích staveb.
Chrám Luxoru je menší než Karnak, ale působí majestátním dojmem a má velmi dobře dochovanou výzdobu. Chrám je bohatě zdoben reliéfy i sochami. Zachovala se sloupová síň. Ze zdejšího chrámu také pochází obelisk, který daroval Egypt Francii a dnes ho můžete vidět na náměstí Concorde v Paříži. Chrám byl zasvěcen bohu Amonovi a jeho výstavba zahrnuje období 18. dynastie. V souvislosti s Luxorem je důležité poznamenat, že město samotné bývalo centrem administrativy i duchovna a jeho chrámy spolu s Karnakem tvořily srdce říše.
Chrámový komplex v Karnaku a Luxoru spolu s Údolím králů a Údolím královen byl v roce 1979 zapsán na seznam světového dědictví. Text: popis5.3. Chrámový komplex Karnak tvořil součást monumentální metropole a pro tehdejší obyvatele starověkého Egypta i pro vládnoucí faraony znamenal náboženské a poutní místo. Proslul natolik, že jeho jméno znal v antickém světě každý vzdělaný člověk. Tamní chrámová čtvrť známá jako Karnak je zasvěcena thébské triádě - bohu Amunovi, jeho choti Mut a jejich synu Chonsuovi.
Dominantou samotného Luxoru je pylon a Velké nádvoří, kde se odehrávaly slavnostní procesí a obřady. K zajímavostem okrsku Amonova jsou jezírka a reliéfy s motivy obětování a dary vůči bohům. Zdrojem vody v posvátném jezírku byla spodní voda a kněží ji kdysi používali k rituálnímu mytí. Obě skupiny chrámů ukazují, jak starověké Egypt šířilo svou kulturu a náboženství po celé zemi a jak se měřilo bohatství a vládní moc prostřednictvím architektury.
Chrám v Luxoru byl více než jen svatyní; sloužil i oslavám slavnostních svátků a festivalů, jejichž délka se postupně prodlužovala, a to až do doby Ramessidů. Kromě toho v Karnaku lze navštívit mnoho dalších částí komplexu, které dokládají bohatství a komplexnost tehdejších náboženských rituálů. Chrám v Luxoru a jeho okolí je výjimečným svědectvím o dovednostech starověkých stavitelů a o tom, jak architektura sloužila náboženským a politickým cílům Egypťanů.
| Chrám | Klíčové prvky | Hlavní období |
|---|---|---|
Celé Luxor a Karnak tvoří jedno z nejvýznamnějších a největších archeologických a turistických míst na světě, kde reliéfní výzdoba, sloupoví a stavitelská zručnost vyprávějí příběhy o božstvech, vládci a náboženském životě starověkého Egypta.