V 1. století n. l. se v místě dnešní baziliky nacházel Nerův cirkus, kde byl podle legendy ukřižován apoštol Petr a jeho prostý hrob se stal místem poutníků. Císař Constantin nechal v roce 324 nad tímto hrobem postavit baziliku, která byla vysvěcena papežem Silvestrem I. v roce 329.
V průběhu staletí byla bazilika postupně zvelebována, rekonstruována a až do 14. století sloužila věřícím bez větších zásahů; tehdy začala chátrat, což vyústilo v rozhodnutí papeže Mikuláše V. o výstavbě dnešní baziliky. Výstavba započala v roce 1505 za papeže Julia II. a samotný plán Bramante měl půdorys ve tvaru řeckého kříže s ústřední velkou kopulí a čtyřmi menšími kopulemi nad kaplemi.
Po Bramanteho smrti v roce 1514 nastoupili Rafael Santi a Giuliano da Sangallo, jejichž plány však nebyly dokončeny; Rafaelův projekt byl nahrazen novým, který se nakonec nedokončil. V roce 1547 dostal vedení stavby Michelangelo, jenž se vrátil k Bramanteho koncepci a změnil plány tak, že zůstal řecký půdorys s jednou monumentální kopulí. Po smrti Michelanga se vystřídalo několik architektů včetně Jacopa Barozziho da Vignoly a Giacoma della Porta, kteří sice pracovali na projektu, ale plány nebyly vždy realizovány v plném rozsahu.
Konečná podoba baziliky se začala utvářet až pod vedením Carlo Maderna, jenž z latinského kříže učinil současný tvar; zároveň dokončil průčelí, atrium a fasádu. Demolice staré baziliky a založení nové se postupně završily; po Modernově smrti byl hlavní stavitelem Gian Lorenzo Bernini, který dokončil stavbu a navrhl i slavnou kolonádu náměstí sv. Petra.
Bazilika byla oficiálně vysvěcena 18. listopadu 1629 papežem Urbanem VIII. a její výstavba trvala téměř celé 16. a 17. století; kolonáda, jejíž kolmo nápad Berniniho, byla dokončena v roce 1666. Interiérem baziliky se probíráme od pravé lodi k levé, zmiňujeme klíčové kaple a památníky, které mapují pět staletí historie.
Se zřetelem na rozměry se bazilika svatého Petra pyšní půdorysem 15160 m2, délkou 211,5 m a kapacitou až 60 tisíc věřících. Kopule váží 14 tisíc tun a její vnější výška dosahuje 133,3 metrů; vnější průměr je 58,9 m a vnitřní průměr 41,5 m. Výstavba zahrnuje nejen hlavní loď, ale i boční kaple, kříže a apsidy, kde klíčové prvky připomínají dlouhou a složitou historii chrámu.
Největší ikonou interiéru je Michelangelova Pieta v pravé lodi a řada dalších památek: kaple Nejsvětější Svátosti s relikviemi a bronzovým svatostánkem, kaple sv. Petra a trůn svatého Petra v apsidě, včetně soch Ambrože a Benedikta XIII. a mnoho dalších památníků papežů. Baldachýn nad hrobem Petra, dílo Berniniho z let 1624-1633, je monumentálním středobodem chrámu a spolu s kopulí vytváří centrální vizuální dění baziliky.
Postranní kaple ukazují bohaté umělecké poklady: koruna z bronzu, mozaiky Cortona a nádherné oltáře Krista a Svaté Trojice; Klementova kaple a Capella del Coro představují další etapy vývoje chrámu a jeho liturgické architektury. Krypta pod bazilikou skrývá více než sto hrobů papežů a významných osobností, včetně hrobu svatého Petra a hrobu kardinála Berana. Do dnešní doby bazilika i její okolí čelí různým historickým období a zkouškám, které jí věnovaly tak charakteristickou vizuální identitu.
Historie a architektura baziliky sv. Petra ilustruje proměnu renesančního a barokního stylu v jednom z nejvýznamnějších děl západního umění. Z ateliérů Bramanteho, Michelangela, Maderny a Berniniho vyšel komplex, který dodnes slouží nejen jako centra liturgie, ale i jako symbol otevřené náruče církve. Vystavěný prostor a architektonické prvky tak odrážejí kontinuální spolupráci některých nejvýznamnějších italsko-římských mistrů usilujících o monumentální odkaz pro věřící po celém světě.
Interiéry a kaple Basiliky svatého Petra představují hluboký historický a umělecký průřez pětisetletou historií chrámu a jeho liturgie.
Bazilika Sv. Petra v Římě
V rámci moderního přístupu ke kultu a návštěvnickému zážitku byla k jubileu 400 let výstavby připravena řada iniciativ: digitální model komplexu Más allá de lo visible, interaktivní virtuální prohlídky, a mobilní aplikace s 60 jazyky; do projektu byla zapojena Mezinárodní společnost ENI a Microsoft. Program dále zahrnuje rozšíření o gregoriánskou a Clementinskou kupoli a terasu, která obklopuje tři apsidy.
Bazilika sv. Petra je nejen centrem církevní moci, ale i kulturním a historickým fenoménem, který formoval identitu Říma a západního umění po staletí. Dnes do ní každoročně proudí miliony poutníků i turistů, kteří chtějí nasát atmosféru místa, kde se prolíná víra, umění a historie.