Na sklizeň vinné révy čekají vinaři každý rok. Je dnem, kdy se zúročí jejich celoroční tvrdá práce, zároveň slavností, kdy obdivujeme krásu Božích plodů. Pro vinaře jde o vyvrcholení celoroční práce. Poznávají, jak se jim zúročila celoroční a vlastně i mnohaletá péče o vinici. Tradiční moravské vinobraní doprovází vystoupení folklorních souborů, cimbálové muziky, zábavy.
Péče o révu jako obraz duchovní práce
„Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese hojné ovoce“ (Jan 15, 1-8). V evangeliu přirovnává Ježíš svého Otce k vinaři a nás k vinným ratolestem, které se bez kmene neobejdou. „Také vinný kmen však potřebuje své větve, protože na nich visí hrozny. Potřebují se navzájem, aby vydaly plody,“ kázal před dvěma lety papež František k tomuto vybranému evangeliu a pokračoval: „Právě v tom tkví křesťanský život. A co vinný kmen vyžaduje od svých ratolestí? Žádá, aby nesly ovoce. Co tedy - poněkud drze řečeno - od nás Ježíš ‚potřebuje‘?“
O další přirovnání péče o nitro s péčí o vinnou ratolest jsme požádali přírodovědce a teologa Karla Sládka. „Péče o duši má s péčí o vinnou révu mnoho společného. Život dnes nabízí mnoho cest a člověk toho touží zažít co nejvíc. Chtěl by vyrazit do všech koutů světa jako liána vinné révy. V určitém okamžiku se ale musí rozhodnout pro jednu z cest a musí to udělat v příhodný čas, obdobně jako se provádí řez v zimě nebo sklízí na počátku podzimu. Obdiv ke stvoření, úcta k těm, kdo hrozny na vinicích sesbírali, poklona tomu, kdo umí víno vyrobit - to vše je pak spojeno v okamžiku, kdy víno ochutnáváme.“
„Každá profese má své ctnosti a neřesti, které jsou často znát na výsledcích práce,“ pokračuje teolog Sládek, „být trpělivý, mírný, rozhodný, otevřený novým zkušenostem, moudrý se pak promění jako odměna do vína. Být hamižný, netrpělivý, lakomý, zlostný, pyšný - myslíte, že potom vám půjde práce od ruky? Péče o duši se tak odráží na kvalitě péče o vinohrad a výroby vína.“
Praktická péče ve vinařství a rodinné tradice
„Zaměřujeme se na tradiční odrůdy jako Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Sauvignon blanc, André a také trochu Neuburské či Müller Thurgau - právě ty budeme letos sbírat jako jedny z prvních,“ představuje Daniela Tichá, která se věnuje vinařství se svým mužem Robertem. Soška sv. Urbana, patrona vinařů, shlíží na dubové sudy vinařství Filiberk, kde zrají vína z minulých let. „Vinobraní je v našem vinařství ‚odklečený čas‘, kdy prosíme Pána Boha o pomoc. Cítím se, jako kdybych skládal maturitu, nejsem zdaleka připraven,“ popisuje vinař Tichý své obavy.
„Víno má rádo, když se o něm mluví. A tak mu musí člověk trochu rozumět a musí o něm i rád povídat - a pokud to myslí od srdce, bývají to krásná setkání,“ říká Luboš Rohovský, bývalý obchodní zástupce vinařství Znovín Znojmo, dnes již penzista, který však „pro potěšení vlastní i rodiny“ má vlastní vinohrad.
Mešní víno: materiální a liturgické požadavky
Mešní víno je primárně určeno pro liturgické účely. Je to přírodní víno vyrobené v souladu s Kodexem kanonického práva; není doslazováno, dobarvováno ani aromatizováno a obsah alkoholu není regulován. Může být bílé, červené a růžové. Pojmem mešní víno se označuje víno, které je určeno pro křesťanskou mši svatou. Víno k slavení eucharistie musí být z plodu révy (srov. Lk 22,18), přírodní a čisté, tj. Velmi pečlivě je třeba dbát, aby chléb a víno určené k eucharistii byly uchovávány v bezvadném stavu.
Lze jej vyrábět pouze z odrůd zapsaných do státní odrůdové knihy, přičemž se upřednostňují odrůdy s vysokou cukernatostí. Pro výrobu lze použít pouze hrozny, které dosáhly cukernatosti 21 °NM. Při výrobě je kladen důraz především na čistotu, zdravotní nezávadnost a nepřítomnost chemických sloučenin. Mešní víno jakožto přírodní víno nesmí být doslazováno, je však povoleno použít zahuštěný hroznový mošt, dále se nesmí používat geneticky upravené kvasinky, enzymy, uhličitan vápenatý, aktivní uhlí, kyselina sorbová a další chemické látky a barviva. Je povolena pouze jablečno-mléčná fermentace, oxid siřičitý a bentonit k filtraci bílkovin.
Po skončení obřadu se pohár vytře klůckem bílé látky tzv. purifikatorium, který se v případě vína bílého snadněji vypere. Pravoslavná církev používá symbolické červené víno. Není výjimkou ani růžové mešní víno. Nejčastěji se používá mešní víno bílé a červené, přičemž bílé je upřednostňováno z praktických důvodů.
Právní a církevní dohled nad výrobou mešního vína
V Česku vyrábí mešní víno jen několik vinařství, která získala souhlas příslušných diecézí. Podle vinařského zákona (č. 321/2004 Sb., § 16, odst. 5) lze na etiketě uvést, že se jedná o mešní víno pouze tehdy, pokud příslušná církev vydala písemný souhlas, aby bylo takové víno dáno do oběhu. Název mešní víno se však týká pouze katolické církve (římskokatolické a východní) a jeho vlastnosti musí být v souladu s Kodexem kanonického práva. V rámci katolické církve stanovuje pravidla pro výrobu mešního vína Česká biskupská konference za souhlasu diecézních biskupů.
Zároveň je ustanoven liturgický dohled nad výrobou vína, což bývá nejčastěji duchovní znalý chodu vinařství, který dohlíží na správný postup výroby mešního vína. Ordinář je povinen připomínat kněžím, zvláště farářům a rektorům kostelů, že zodpovídají za kontrolu toho, kdo poskytuje chléb a víno pro slavení eucharistie a zda se jedná o vhodnou materii. Pro římskokatolickou církev u nás vyrábí mešní víno několik vinařství, pro pravoslavnou církev vyrábí víno pro liturgické účely např. Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž s.r.o. vyrábí stejnojmenné mešní víno z mnoha odrůd révy.
Příkladná vinařství a tradice mešního vína v Česku
Mešní vína vyráběla v dřívějších dobách především klášterní vinařství. V České republice mohou dnes mešní víno vyrábět jen ta vinařství, která od příslušných církví získala písemný souhlas. Vinařství PROQIN s.r.o. z Velkých Němčic vyrábí mešní vína pod dozorem duchovního z římskokatolické farnosti v této obci. Součástí sortimentu Vinařství Rajhradské klášterní s.r.o. je i mešní víno Rajhradské klášterní, jehož produkce činí 3 000 litrů z celkové roční produkce 100 000 litrů. Výrobu mešního vína povolil převor Benediktinské opatství Rajhrad. Tradice pěstování révy a výroba vína sahá na Rajhradě až do středověku.
V podzemí města nad původním klášterem se dochovaly benediktinské vinné sklepy, z nichž nejstarší je až z roku 1692. Například v 17. století rajhradské vinařství dodávalo víno všem benediktinským klášterům v českých zemích. Vinařství tu funguje teprve od roku 2009. V přátelském duchu uzavřelo vinařství s mnichy dohodu v téměř příznačném rčení „do sta let a do dne“.
Znovín Znojmo, a.s. vyrábí víno pod názvem mešní víno Augustiniánského opatství pro Augustiniánské opatství na Starém Brně. Kromě základní řady mešních vín, vinařství se souhlasem augustiánského opata nabízí i Jubilejní vína Augustiniánského opatství vyrobená k příležitosti 690. výročí založení kláštera na Starém Brně v roce 1323. Ampelos, šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s. vyrábí Karmelitánské mešní víno pro Karmelitánské nakladatelství s.r.o. V nabídce vinařství najdete odrůdová mešní vína ročníků 2009 a 2010.
České vinařství Chrámce s.r.o. vyrábí vína určená pro obce pravoslavné církve v Čechách a na Slovensku. Tato vína posvětil v roce 2004 arcibiskup českých zemí vladyka Kryštof v kapli Svatého Ducha v Mostě. Vinice, které si vinařství pronajalo od pravoslavné církve, se nachází na jižních svazích hory Hněvín, kde se dochovaly čedičové kamenné terasy ze středověku. Víno z vinařství Chrámce zraje v lahvích ve sklepích mosteckého děkanského kostela Nanebevzetí Panny Marie. Je to přesně ten kostel, který se 30. září 1975 vydal po čtyřech kolejích z okraje těžební jámy na nové místo v Mostě. V jeho podzemí byly před příjezdem vybudovány nové sklepy, kde má dnes vinařství Chrámce svůj archiv vín.
Liturgické normy, materiální jistota a historické souvislosti
Je naprosto zakázané používat víno, u něhož jsou pochyby o jeho pravosti a složení. Církev totiž požaduje jistotu pro podmínky nutné k platnosti svátostí. Materie i forma, shrnuté v Kodexu kanonického práva, jsou stanoveny v liturgických knihách vydaných příslušnými autoritami. U všech svátostí se v každém případě pro platnost slavení vždy vyžadovalo dodržování jak materie, tak formy, a to s vědomím, že svévolné změny jedné a/nebo druhé - jejichž závažnost a neplatnost je třeba pokaždé zjistit - ohrožují účinné udělování svátostné milosti ke zjevné škodě věřících.
Instrukce Redemptionis sacramentum ze dne 15. 3. 2004 a Okružní list biskupům ohledně chleba a vína pro slavení eucharistie ze dne 15. 6. 2017 zdůrazňují odpovědnost ordinářů a kněží za kontrolu toho, kdo poskytuje chléb a víno pro slavení eucharistie a zda se jedná o vhodnou materii. Je třeba dbát, aby víno připravené k eucharistii bylo uchováno v dokonalém stavu a nezoctovatělo.
Mošt, víno a biblické významy
V nedávné době jsem nalezl informaci, že je-li v Bibli řeč o víně, tak se nejedná o víno v pravém slova smyslu vždy, ale často i o mošt, nikoli tedy kvašený nápoj. Biblické jajin označující osvěžující pití má kavkazský kořen, asis je od hebrejského lisování; označují tedy výsledek a postup (šekar je pak veškerý alkohol). Z lisování také pochází obraz krve: když je převažující červené víno lisováno, zdá se jakoby plody krvácely. V aramejštině se vyskytuje ještě chamer pro alkohol všeobecně. Řečtina používá běžné oinos a gleuokos pro první víno.
V historii všech náboženství se vyskytuje rituální alkoholický nápoj. Je totiž zásadní rozdíl pít nápoj k obveselení anebo něco na způsob hroznových povidel. Vůbec, kdo by k slavnostnímu přípitku použil limonádu? O vínu je snad přesvědčivých důkazů dostatek: použít šťávu z hroznů o sabatu je povoleno jen v extrémní situaci. Navíc po zářijovém vinobraní by těžko pili ještě v březnu mošt. A Písmo? Noe se vínem opil; také kniha Levitikus, Numeri, Deuteronomium, Soudců, 1. Samuelova, Žalmy, Přísloví a Izajáš hodnotí víno jako opojný nápoj. Ježíše obviňovali z pitek (Matouš 11;19). A ukřižovanému ho nabízeli jako narkotikum (Marek 15:23). I při večeři Páně pili víno ve smyslu alkoholického nápoje.
Liturgické obřady, obětování darů a úcta k materiím
Především se připraví oltář neboli stůl Páně, který je středem celého slavení eucharistie. Potom se přinášejí dary. Je chvályhodné, aby chléb a víno přinášeli věřící. Ačkoli chléb a víno určené k bohoslužbě nepřinášejí věřící ze svého jako kdysi, přece obřad přinášení darů si uchovává svůj duchovní význam a smysl. Je možné převzít zároveň i peníze nebo jiné dary přinášené věřícími pro chudé a pro kostel anebo v kostele sebrané, ty se uloží na vhodném místě mimo oltář.
Chléb a víno klade kněz na oltář a modlí se přitom předepsané modlitby. Dary položené na oltář může kněz okouřit, a potom také kříž a oltář, aby se naznačilo, že oběť církve a její modlitba stoupá jako dým kadidla před Boží tvář. Potom si kněz na straně oltáře umývá ruce.
Společenský a duchovní rozměr vína
Podobně jako v čase vinobraní, i kterýkoli jiný den v roce spojený s ochutnáváním vín obvykle doprovází milá setkání. „Víno má rádo, když se o něm mluví. A tak mu musí člověk trochu rozumět a musí o něm i rád povídat - a pokud to myslí od srdce, bývají to krásná setkání,“ říká Luboš Rohovský. Obdiv ke stvoření, úcta k těm, kdo hrozny na vinicích sesbírali, poklona tomu, kdo umí víno vyrobit - to vše je pak spojeno v okamžiku, kdy víno ochutnáváme.
Jak se vyrábí víno
| Aspekt | Klíčové body |
|---|---|
| Péče o vinici | Celoroční práce, řez, sklizeň, tradice rodinných vinařství |
| Spirituální význam | Přirovnání k ratolestem, péče o duši, moudrost a ctnosti |
| Mešní víno | Přírodní materiál, pravidla výroby, církevní souhlas, liturgický dohled |
| Historie a tradice | Klášterní vinařství, žehnání vinohradů, tradiční role ve společenských obřadech |