Obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí.
Vypravěčka Ada Sabová coby sarkastická vypravěčka vás provede zdánlivě všední skutečností. Její vtipné poznámky a výklad reality ale brzy odhalí podivné souvislosti našeho světa. Mnohovrstevnatý román Teorie podivnosti české spisovatelky, rozhlasové redaktorky a překladatelky Pavly Horákové byl v roce 2019 oceněn Magnesií Literou za prózu.
Vypravěčka Ada Sabová, mladá vědkyně z „Ústavu mezioborových studií člověka“, je v mnohém typickou moderní intelektuálkou, která se pokouší vybalancovat osobní život a kariéru. V obojím už má za sebou leccos, a tak není prosta jistého cynismu, či spíše poučeného, sarkastického vnímání světa, lidí kolem sebe i sebe samé. Na pozadí pátrání po zmizelém synovi své kolegyně zaznamenává kolem sebe zdánlivé nahodilosti, za nimiž však tuší zákonitost a provázanost. Pro všechny tyto jevy hledá zastřešující definici, svou „teorii podivnosti“, a zjišťuje, že nekonečnou spletitost světa pouhým rozumem neuchopí.
Hodnocení světa skrze satiru na akademický provoz
Jednoznačné plus za popis dnešního akademického světa, tedy světa všech těch "odborníků", "expertů" a "vědců" zaplavujících weby, noviny, televize a podcasty. Ten je naprosto dokonalý. Vzájemné vztahy, podrazy, pinožení, podivné osobnosti. Proti akademickému světu je politika světem Rychlých šípů a růžovou zahradou.
Místy autorce stačí jen krátké poznámky k postavám a situacím, aby vykreslila komplexní obraz současného světa, a to včetně regionálních zvyků a regionálních „zpráv z Šumperska“ jako součásti vyprávění. Skvělé je to zachycení podivností a detailů, které dodávají románu nadčasový nádech.
Postavy a jejich význam v díle
Ada Sabová je klíčovou postavou, kolem níž se točí vyprávění. Její profesní zázemí v Ústavu mezioborových studií člověka a její osobní život tvoří dvojí měřítko, podle kterého autor zkoumá svět. Postavy z ústavu i z regionů (Šumperk, Jesenicko, Bruntálsko) dodávají příběhu určitou autentizaci a místní barvu. Kolegyně Valeria Hauserová a její zmizelý syn Kaspar Hauser je motivem, který spojuje osobní tragédii s obecnějším tématem podivnosti a osudu.
Ada si jako vědkyně zapisuje poznámky do deníku a posuzuje lidi kolem sebe podle škály od 1 do 10, čímž zkoumá subjektivní percepci vzájemné vizuální kompatibility. Její přístup zrcadlí vědecký způsob myšlení, ale zároveň ukazuje limity racionality. Ostatně i sama Ada se obává smysluplnosti svého profesního konání, což dodává románu lidský rozměr.
Žánrové postupy a temata
Autorka využívá žánr soft sci-fi s odkazy na kvantovou teorii či teorie paralelního nebo virtuálního vesmíru. Záznamy oscilují mezi podrobně zachycenou všedností, satirickými či groteskními obrazy české vědecké scény a esejemi o skrytých a tušených souvislostech našeho univerza. Příběh je dovedně spletený z řady dějových linií a pestrých motivů, což vytváří komplexní románový svět.
Historie kolem Kaspara Hausera, dramaticky zasazená do příběhu, hraje v díle významnou roli a je spojovacím prvkem mezi světy akademické reality a rodinné historie. Tím vzniká „teorie podivnosti“, která zkoumá, jak se skryté souvislosti projevují v každodenním životě a v našem vnímání reality.
Forma a jazyk
Vypravěčka Ada Sabová vypráví v deníkové formě a mísí živou hovorovou češtinu s vytříbeným jazykem. Záznamy se pohybují mezi všedností, satirickými a groteskními obrazy a úvahami o našem vesmíru. Autorka vytváří bohatý lexikon termínů a myšlenek, které čtenář může objevovat a googlit, jako bristolská tabulka, fractály či filozofie, čímž rozšiřuje čtenářovu interakci s textem.
Podmanivé jsou popisy postav a jejich vztahů, stejně jako zajímavá práce s regionálními prvky a sociálním kontextem. Dlouhodobější dějová linie se vyplňuje v kontrastu s rychlými zvraty a drobnými poznámkami, které dodávají vyprávění rytmus a šarm. Slova autorky často působí vtipně a ironicky, ale zároveň podtrhují hluboké myšlenky o lidské podstatě a způsobu, jakým svět kolem nás funguje.
Postřehy čtenářů a dopad knihy
Čtenáři oceňují intelektuální výšivky a sociologické pohledy, ale zároveň vnímají, že román někdy sklouzává do silně koncentrované analýzy a abstraktnějších částí, což může být pro některé čtenáře náročné. Audio záznamy a recenze poukazují na vybrané pasáže, které fungují skvěle, zatímco jiné části působí jako nadbytečné nebo zdlouhavé. Přesto kniha zůstává svěží, originální a vyzývá k zamyšlení nad současným světem a našimi preskriptivními modely poznání.
Formální poznámky k hodnocení a dopady
Magnesie Literu pro prózu v roce 2019 byla cena, kterou dílo získalo, a které posiluje dojem, že Teorie podivnosti je významná literární událost české literatury 21. století. Příběh nabízí bohaté téma pro diskusi o vztazích, profesním životě vědecké komunity a vlivu mediálních a společenských konstrukcí na naše chápání reality.
tags: #teorie #podivnosti #krest