Chrám svatého Jakuba v Levoči: gotický klenot Spiše a nejvyšší dřevěný oltář světa

Kostel sv. Jakuba v Levoči patří mezi největší gotické chrámy na Slovensku. Má bohatou historii a je klenotnicí mnoha uměleckých památek. Svědčí o tom i fakt, že je trojnásobnou národní kulturní památkou. Kromě samotného chrámu jsou další národní kulturní památkou díla známého středověkého řezbáře Mistra Pavla z Levoče a díla barokního zlatníka Jana Szilassyho. Kostel je zasvěcen sv. Jakubovi staršímu, Apoštolovi, ochránci bojovníků, poutníků a dělníků.

Jeho svátek se oslavuje 25. července. V ten den se v minulosti konaly v Levoči veliké výroční jarmarky. Římskokatolický farský Kostel sv. Jakuba patří k nejvýznamnějším památkám sakrálního umění na Slovensku. Kostel i jeho interiérové zařízení je národní kulturní památkou od roku 1965. Nejobdivovanější je hlavní oltář, který je současně nejvyšším gotickým oltářem na světě a jeho autorem je známý pozdně gotický řezbář Mistr Pavol z Levoče. Oltář měří 18 metrů a 62 centimetrů.

Historie a vývoj chrámu

Původ chrámu sahá do první poloviny 14. století; bývá uváděno, že Chrám sv. Jakuba byl postaven asi v letech 1330-1350 až 1370. Z této doby se dochovaly nástěnné malby jako důkaz stavebního vývoje. Po Tatarském vpádu a s rozvojem města se Levoča stala významným centrem Spiše a stavba kostela byla rozšiřována přístavbami a emporami. Nejstarší přístavbou byla kaple sv. Jiří, vzniklá kolem roku 1390 a vysvěcená pravděpodobně v roce 1414.

V druhé polovině 15. století zažívala Levoča svůj největší rozmach; v roce 1474 ji navštívil král Matyáš Korvín a vznikla jižní předsíň s kaplí nad ní, nazývanou korvínovské oratorium. V té době byla postavena také severní předsíň a západní varhanní empora; interiér už obsahoval oltáře a varhany. Po roce 1494 nastal v kostele další ruch spojený s významnými osobnostmi, jako byly Jagellovci; památkou na toto setkání je lavice v lodi a oltář Panny Marie Sněžné.

V 16. století došlo k významnému rozvoji řemesel a umění, na nějž měl vliv Mistr Pavol z Levoče, který vytvořil mnoho výtvarných děl ve městě i v okolí. Nejvýznamnější díla kostela vznikla právě v první čtvrtině 16. století; v 16. století se podařilo chrám chránit i při požárech v letech 1538 a 1550. Reformace sice ovlivnila město, ale křídla oltářů zůstala zavřená a nebylo třeba odstraňovat sochy. V roce 1622 byla zahájena stavba nové varhanní empory a kostel dostal bohatě zdobené varhany; později vznikla dřevěná kazatelna. Poškození věže si vyžádalo pozdější stavební zásahy, a proto byla v polovině 17. století vybudována zvonice a věž byla později rozebrána.

V roce 1667 byla stará varhanní empora propojena s novou empou, tzv. obuvnickým chórem. V roce 1674 byl kostel vrácen katolíkům v rámci rekatolizace a během závěrečných desetiletí 17. století prošel interiér řadou změn. Od roku 1710 zůstal kostel nepřetržitě ve správě katolíků, kteří jej doplňovali o nové oltáře a lavice; v roce 1731 měl 15 oltářů. Velký požár města v roce 1747 zasáhl i kostel a některé vchody byly zazděny. Největším zásahem bylo vydláždění kostela pískovcovou dlažbou a odstranění torz Turzovských hrobek.

Na konci 18. století byla stržena věž a nová věž byla postavena v letech 1852-1857. V té době se upozornil Václav Merklas na hodnotu interiéru chrámu a identifikoval autora hlavního oltáře jako Mistra Pavla z Levoče. Následovaly restaurování varhan (1866-1867) a nástěnných maleb. Počátkem 20. století byly provedeny generální opravy interiéru a exteriéru; v roce 1923 byla po požáru města zahájena větší oprava a do třicátých let 20. století pokračovaly práce. Nová generální oprava začala v letech 1948-1949; došlo k výměně krytiny, očištění sloupů a kleneb, rekonstrukci krovu i kamenných článků. Přes proticírkevní opatření státu byla interiérová rekonstrukce postupná, financovaná státem, městem i nadacemi. Restaurátorské práce na oltářích, sochách a malbách pokračovaly i po roce 1952 a byly částečně hrazeny farským úřadem a z prostředků levočského faráře Štefana Kluberta; později se na restaurování podíleli i další restaurátoři, zejména bratři Kotrbové a farář František Dlugoš.

Architektura a symbolika

Chrám sv. Jakuba je považován za pseudobazilikální halu a díky vyvážené dispozici patří mezi největší slovenské gotické chrámy. Půdorys působí vyváženě s trojlodím a s menším středovým prostorem; klenba vyjadřuje symbol nebe a spočívá na dvanácti sloupech odpovídajících dvanácti apoštolům. Do chrámu vedlo původně pět portálů, symbol pěti ran Kristových. Hlavní mramorová architektonická výzdoba a kovové prvky adorují gotický ráz stavby.

Interiér je bohatý na nástěnné malby, gotické oltáře, kazatelnu a unikátní organ. Hlavní oltář je nejvyšším gotickým oltářem na světě a jeho výška dosahuje 18,6 metru (uváděná čísla se liší podle zdroje). Kromě hlavního oltáře chrám ukrývá i 11 původních gotických krídlových oltářů, z nichž pět vytvořil Mistr Pavol z Levoče. Do výzdoby patří rovněž renesanční knihovna Henkelova, vybavení kazatelny a další cenné prvky.

Kaple sv. Jiří a severní předsíň s korvínovským oratriem, stejně jako barokní součásti, ilustrují vrstvy historických časů chrámu. Na severní fasádě i západní stěně jsou nápisy a malby z různých období, včetně připomínek na historické události, jako požáry a pohromy. Zajímavou legendou je kovaný kříž z roku 1570 nad presbytériem, spojovaný s příběhem senátorovy dcery.

Současnost a kulturní význam

Bazilika sv. Jakuba v Levoči byla v roce 2009 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO a v roce 2015 byla papežem Františkem povýšena na baziliku minor. Kostel slouží věřícím denně již více než 700 let a je centrem levočské farnosti. Interiérové vybavení zůstává téměř kompletně restaurováno a za národní kulturní památku je považováno od roku 1965, spolu s dalšími díly Mistra Pavla a Szilassyho.

Vedle chrámu stojí renesanční radnice a další historické objekty, které tvoří dohromady dominantu náměstí Mistra Pavla. V okolí Levoče můžete navštívit Baziliku Navštívení Panny Marie na Mariánské hoře, která je také významným poutním místem a národní památkou; další atrakcí jsou Spišské muzeum a zámek v Markušovcích. Region Spiš nabízí pestré možnosti pro turisty, včetně přírodních krás a historických památek.

Východiskem pro poznání regionu je Levoča jako historická metropole Spiše, jejíž dominantu tvoří Bazilika sv. Jakuba a renesanční městská radnice s arkádami. Tato oblast byla a dodnes je místem, kde se prolínají různé kulturní vlivy a historie obyvatel Spiše, včetně Slováků, Němců, Maďarů a Židů, a výsledkem je bohatá kulturní dědictví. Chrám sv. Jakuba tak představuje nejen duchovní centrum, ale i významný kapitál evropské gotiky a národní kulturní poklad Slovenska.

Po návštěvě baziliky můžete pokračovat k Mariánské hoře a procházet přírodní a historické krásy Spiše. Pro rodiny a milovníky historie je zde také Spišské muzeum a další památky v okolí, které spolu tvoří unikátní kulturní krajinu Levoče a Spiše.

tags: #chram #svateho #jakuba #levoca #vnirek